LOADING TOP…

Pilot Gripenu mohl zmáčknout spoušť. Pak ale přišel problém, který změnil vše

 22. 11. 2026      kategorie: Vojenská technika    

Pilot švédského stíhacího letounu Gripen dostal během ruského útoku na Ukrajinu povolení zasáhnout vzdušný cíl nad Polskem. Nakonec ale nestřílel. Důvodem nebylo váhání, ale klíčové pravidlo protivzdušné obrany: cíl musí být spolehlivě identifikován.

Snímek obrazovky 2026-11-21 v 21.01.01Foto: Švédský Gripen | mod.gov.ua

Během ruského útoku na Ukrajinu z 20. listopadu sledovala polská armáda jedenáct objektů, které mohly proniknout do polského vzdušného prostoru. Tři z nich podle polského operačního velení hranici skutečně překročily. Nikdo nebyl zraněn.

Do akce byly zapojeny švédské stíhačky Gripen, polské F-16, letoun včasné výstrahy Saab 340, nizozemský tankovací letoun MRTT i pozemní systémy protivzdušné obrany. Polsko zároveň využívalo data předávaná Ukrajinou prostřednictvím systému Virazh.

Největší pozornost ale vzbudil moment, kdy jeden z pilotů švédského Gripenu dostal souhlas k odpálení zbraně na vzdušný cíl. Podle polského operačního velitele Ireneusze Nowaka, kterého citovala Rzeczpospolita, řídilo činnost dvojice švédských stíhaček alianční středisko NATO v německém Uedemu. To pilotům umožnilo samostatně rozhodnout, zda zbraň použijí.

Pilot během zachycení hlásil, že cílem je pravděpodobně ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Jenže „pravděpodobně“ v takové situaci nestačí.

Kvůli počasí nedokázal pilot objekt vizuálně potvrdit. Nepomohly ani palubní optoelektronické systémy letounu. Bez spolehlivé identifikace proto palbu neotevřel.

Incident ukazuje, jak obtížná je protivzdušná obrana v prostoru, kde se ruské útoky na Ukrajinu mohou přiblížit hranicím NATO nebo je krátkodobě narušit. Rozhodnutí musí padat během minut, často za špatné viditelnosti, pod tlakem radaru, hlášení spojenců a rizika, že neidentifikovaný objekt může být střela, dron, troska nebo jiný cíl.

Zároveň platí, že sestřel nad územím členského státu NATO není jen technická otázka. Každá střela odpálená z aliančního letounu nese politické, vojenské i bezpečnostní důsledky. Pilot proto nemůže jednat pouze na základě odhadu. Musí mít dostatečnou jistotu, že zasahuje skutečný nepřátelský cíl.

Švédské Gripeny tak sice byly připraveny zasáhnout, ale konečné rozhodnutí zůstalo v rukou pilota. Ten měl povolení k palbě, avšak bez potvrzení cíle zvolil zdrženlivost. V praxi šlo o přesně ten typ rozhodnutí, na kterém stojí bezpečnost vzdušného prostoru: rychlost je důležitá, ale jistota je zásadní.

Celá událost zároveň potvrzuje, že obrana východního křídla NATO je stále více propojená s průběhem války na Ukrajině. Do jedné operace se zapojily alianční stíhačky, podpůrná letadla, pozemní protivzdušná obrana i ukrajinská data. A přesto rozhodující okamžik nakonec závisel na jediné věci: zda pilot dokáže cíl bezpečně rozpoznat.

Tentokrát to možné nebylo.

A proto Gripen nestřílel.

Zdroj: Defence Blog

 Autor: Jonáš Nekolný