Otto Adolf Eichmann se narodil v německém Solingenu 19. března roku 1906 do rodiny se čtyřmi dětmi. Byl nejstarším synem Adolfa a Marie Eichmannových. V rakouském Linci, kam se rodina přestěhovala kvůli otcově povolání, vystudoval Státní vyšší reálnou školu císaře Františka Josefa. Jeho další studium na Vyšším spolkovém učilišti elektrotechnickém, strojním a stavebním skončilo po dvou letech fiaskem.

Foto: Adolf Eichmann v průběhu času | khronoshistoria.com

Psali jsme:Generál MacArthur: „Dejte mi deset tisíc Filipínců a já dobudu svět“ aneb hrdinství Narsica Ortilana

Adolf Eichmann se následně díky otcovým známostem živil jako obchodní cestující, a poté – opět díky konexím, tentokrát své nevlastní matky (Marie zemřela v roce 1916 a otec se znovu oženil) – pracoval u ropné společnosti Vacuum Oil Company. Z ní byl však propuštěn. Postupně prošel několika různými organizacemi a hnutími, např. Německo-rakouským sdružením mladých frontových bojovníků. Na jaře 1932 se v Linci zúčastnil jedné ze schůzí NSDAP a následně, pod vlivem rodinného přítele a dalšího budoucího válečného zločince Ernsta Kaltenbrunnera, vstoupil jak do strany, tak také do SS. Stal se příslušníkem SS-Standarte 37. Jako aktivní straník o rok později, po zadržení stranických vedoucích, odešel do Německa, kde ve výcvikovém zařízení SS v Klosterlechfeldu podstoupil výcvik.

V létě 1934 si v bavorském Mnichově podal žádost o přijetí k SD. Jeho žádost byla kladně vyřízena a na konci září se Eichmann hlásil na hlavním úřadě SD v Berlíně. Zde působil jako odborník na židovskou problematiku a zejména Svobodné zednáře. V roce 1937 navštívil Palestinu, aby se setkal s tamními arabskými vůdci. Britská mandátní policie jej však z Palestiny vykázala. Po anšlusu Rakouska byl na jaře 1938 vyslán do Vídně, kde následně založil Ústřednu pro židovské vystěhovalectví. Eichmann zpočátku viděl v sionistech prostředek k podněcování Židů k opuštění Evropy, tento postup se však neosvědčil, neboť imigrační kvóty pro Palestinu byly mnohonásobně překračovány.

Postupně se objevil nejen na Slovensku, ale také v Protektorátu Čechy a Morava či v Maďarsku, aby dohlížel na zatýkání a deportace Židů. V roce 1941 se Adolf Eichmann stal šéfem sekce IV B4 u gestapa, což bylo oddělení pro židovské záležitosti. Již krátce po zahájení operace Barbarossa, útoku na Sovětský svaz z 22. června 1941, byl SS-Obergruppenführerem Reinhardem Heydrichem zaúkolován organizováním transportů Židů na Východ k likvidaci. Osobně se během svých inspekčních cest přesvědčil o fyzické likvidaci „rasových nepřátel Říše“ příslušníky jednotek Einsatzgruppen. Během masových poprav se mu ale udělalo tak špatně, že následně navrhoval jiné formy masového vraždění. Na konferenci ve Wannsee 20. ledna 1942, které předsedal a kde byla představena idea konečného řešení židovské otázky, pořídil puntičkářský zápis z jednání a k vraždění navrhl používat speciální plynové komory. Vyhlazení Židů pokládal za hlavní cíl svého života. Na jaře a v létě 1944 se například aktivně podílel na deportacích maďarských Židů do Osvětimi, kde jich na 400 000 zahynulo.

Podle některých informací se však Eichmann s některými Židy osobně stýkal. Dokonce měl židovskou milenku, která žila ve Vídni. Na konci války se mu podařilo z Berlína uniknout do Alp. Zde byl pod falešným jménem Otto Eckmann zajat Američany. Za neobjasněných okolností uprchl z amerického internačního tábora a následně pracoval na několika farmách. S pomocí vatikánského pasu a organizace Tichá pomoc se pod jménem Ricardo Klement dostal do Jižní Ameriky. Usadil se v Buenos Aires v Argentině a zde žil až do roku 1960, kdy jej odhalili a unesli izraelští agenti. V Izraeli stanul před soudem. Až do konce života zůstal puntičkářským byrokratem; jeho přesné a obsažné odpovědi při intenzivním vyslýchání zaplnily 3 500 stran. Jeho proces probíhal od 11. dubna do 14. srpna 1961. Na jeho konci byl někdejší SS-Obersturmbannführer Otto Adolf Eichmann shledán vinným ze zločinů proti lidskosti a přesně před 63 lety, 1. června 1962, krátce po půlnoci v Ramle v Izraeli, ve věku 56 let oběšen.

Psali jsme:Werwolf - nacistické teroristické skupiny, jejichž skrýše můžeme u nás nalézt dodnes

Zdroj: valka.cz, palba.cz