Díky našim kolegům z AIRSOFTWARS si můžete přečíst vyčerpávající článek popisující jednu z největších zahraničních airsoftových akcí.

V Latinské Americe situovaná republika Lerando byla vždy oázou relativního klidu, prosperity a vysokých životních standardů. Zemědělství uživilo populaci a nadbytek produkce výhodně exportovalo, průmysl země byl rozvinutý a infrastruktura dostatečná pro západní investory. S celosvětovou recesí posledních let dopadl stín i na tuto republiku. Výroba se začala přesunovat do levnějších destinací na dálném východě a Lerando se začalo propadat do ekonomické krize, vysoké nezaměstnanosti a růstu kriminality. Vláda byla korumpována, k moci se prosazovaly zločinecké organizace. Obchod s narkotiky a se zbraněmi se v krátké době stal hlavní vývozní prvek země. V zemi silně zakořenila teroristická organizace „UA17" (Urban Anarchy Initiative) úzce spolupracující s nejsilnějším drogovým kartelem „The Ravens", který ovládal zkorumpovanou vládu a policii. Teroristé z UA17 za vydatné peněžní a materiální podpory kartelu začali aktivně působit v okolních zemích a páchat teroristické útoky. Organizace Spojených Národů po rozsáhlé několikaměsíční diskuzi schválilo vyslání nově zformovaných sil GCT (Global Counter Terrorism), aby zastavila UA17, obchod s narkotiky a zbraněmi a v zemi nastolila pořádek. Jednotky GCT se u hranic Leranda objevili 26.6.2013 a ve 22.00 zahájily operaci „Iron Walls". Jednotky GCT se skládají z pěchotního batalionu SIDU, mechanizovaného batalionu, batalionu speciálních operací SFODU, průzkumné čety a jednotky agentů pro práci v utajení.

Berget 11

Airsoftová milsim (military simulation) akce Berget má v Evropě jméno. Jedná se o jednu z prvních mezinárodních airsoftových akcí, která svojí podobou a stylem inspirovala a stále inspiruje další akce tohoto typu po celé Evropě. Už několikrát v minulých letech jsme na akci chtěli s klukama vyrazit, vždy z toho z nějakého důvodu sešlo. Tento ročník jsme si nenechali utéci a s předstihem jsme se zaregistrovali. Po několika e-mailech s organizátory nám navíc bylo svěřeno velení pěchotního batalionu SIDU (Special Infantry and Demolitions Unit). Začali jsme shánět informace, jak to na takovýchto akcích probíhá, kdo se jich účastní, jaká jsou pravidla, účastnili jsme se diskuzí na fóru Bergetu a skypových konferencí s gamemastery a ostatními veliteli. Nerad to říkám, ale prvotní nadšení vystřídalo rychlé a zásadní vystřízlivění. Záhy jsme totiž pochopili, že Berget (a jemu podobné mezinárodní akce) je úplně odlišný od akcí, které pořádáme my jako Airsoftwars. Obrana základny se nekoná, účastníci jsou nedisciplinovaní, pravidelné off-game pauzy (od 03.00 do 09.00) a další zjištění nám bralo sílu a iluze. Prostě jiné pojetí „milsim" jak si ho představujeme my.

Psali jsme:Airsoft v Rusku - naprosto věrná bojová simulace včetně bitevních vrtulníků, tanků a dělostřelectva

První dojmy

Přesto vše jsme vyrazili. Složení výpravy bylo Harry, Riggs, Jarin, Venca a já. Cesta byla dlouhá a plná zážitků, které bohužel papír nesnese. Trasa vedla přes Drážďany, Berlín, trajektem z Rostocku do Trelleborgu, dále přes Stockholm a pak několik set kilometrů na sever k vesnici Viksmon v severním Švédsku. Po 31 hodinách kroucení v autě jsme dorazili na místo. Jarin začal stavět stan, Venca vytáhl fotoaparát a já s Harrym a Riggsem jsme vyrazili na obhlídku našich pěšáků. U každého stanu jsme se krátce představili, popovídali si a sdělili prvotní informace (briefing, rozdělení, atd). A začali jsme si pomalu spravovat mínění o účastnících - všichni to byli na první pohled pohodoví lidé, kteří si přijeli odpočinout od každodenního stresu a bavit se. I nějakou tu láhev nám dali ochutnat. Zhruba v 23.15 jsme si uvědomili, že v těchto místech není noc, slunce zapadá na 2 hodiny. Konstatovali jsme, že jsme ty noční vidění nechali doma z dobrého důvodu, dokončili jsme obhlídku batalionu a šli jsme spát.

Příběh a režie

Na minulém ročníku Bergetu skončila 5-ti letá kampaň mezi Poldávií a Zansií. Tento rok začínal zcela nový příběh v již zmíněné republice Lerando a předpoklad je takový, že několik dalších let poběží. Příběh je z velké části to, o co na Bergetu jde a z jakého důvodu nemalá část účastníků neváhá investovat peníze a čas. Ve hře vystupuje množství herních postav s detailně propracovaným příběhem a okolním dějem včetně doprovodných postav. Mohli jsme potkat a potkali jsme „witchdoctora", šéfa Ravenů Rica, hlavu teroristů UA17, rybáře, vesničany a další. Nejlepší herecký výkon ale podával opilý námořník, byl prostě dokonalý. To vše bylo zabalené do jednoho provázaného hutného mixu, který skvěle podbarvoval děj. Na průběh eventu neustále dohlížel počet organizátorů a gamemasterů (tvůrců hry), kteří dohlíželi nejenom na dodržování pravidel, ale zároveň v samotném průběhu celého Bergetu ovlivňovali a režírovali příběh i jednotlivé mise a úkoly.

Ano, režírovali v pravém slova smyslu. Oproti našim akcím jako je například Protector, kde jsou dány na začátku pouze mantinely a pravidla a vše ostatní je dílem hráčů samotných a vývojem, Berget je jako i jiné mezinárodní akce řešen jinak. Nic se totiž nestane bez vědomí gamemasterů veškeré oficiální mise a úkoly, kterých jenom náš SIDU batalion dostal za celou dobu více jak 10, pocházejí přímo od hlavního z nich. Vývoj situace je tedy přímo řízen a veškeré akce a operace jsou dopředu naplánované, a troufám si tvrdit, že i jejich výsledek je naplánován nebo minimálně velmi pravděpodobně očekáván. Občas jsem měl pocit, že ať udělám cokoliv, tak to vliv na výsledek mít nebude. A nebyl jsem sám s tímto pocitem. Neříkám, že to je špatně - je to prostě jinak. A stejně jako v minulé větě, tak i zde podotýkám, že to takto nevidím sám. Účastníkům to vyhovuje a i já jsem to časem vzal jako zajímavý způsob řízení událostí.

Operace Iron Walls

Po zhruba 48 hodinách od zahájení činnosti jednotek GCT v republice Lerando schválilo vrchní velení zahájení Operace Iron Walls, klíčové to bitvy, jejíž výsledek měl zhodnotit úspěšnost jednotek GCT. Veškeré úkoly a aktivity od prvního výstřelu tohoto ročníku Bergetu směřovaly k této závěrečné bitvě. Opevněná základna kartelu Ravenů byla součástí civilní vesnice zhruba 2km severovýchodně od hranic Leranda a v operačním dosahu jednotek GCT. Na poradě velitelů jednotlivých batalionů bylo dohodnut následující plán - 3 roty SFODU provedou skrytý přechod hranice v místech, které pěchota ze SIDU předchozího dne zbavila min, a přesunou se do výchozích pozic do vzdálenosti 200 metrů od základny kartelu. Přesně 30 minut předtím, než roty SFODU opustí základnu GCT, vyrazí ze základny obrněná kolona mechanizované pěchoty doplněná rotami Alfa a Bravo od pěšáků ze SIDU. Tato spojená síla dvou batalionů obsadí jižní hraniční přechod a silou bude postupovat po hlavní silnici k vesnici z jihu a bude na sebe poutat hlavní síly Ravenů a teroristů z UA17. Ve vzdálenosti 500 metrů od Iron Walls dá signál spešlákům z SFODU, kteří zaútočí na základnu a pomocí výbušnin, žebříků a podplacených Ravenů prolomí zdi pevnosti a zajistí hledané osoby. Mezitím se mechanizovaná kolona s pěchotou probije do vesnice a převezme od SFODU zajištěné hledané osoby. Následně se společnými silami a za vydatné podpory dělostřelectva stáhnout na základnu GCT. Skvělý plán co? Obávám se, že nikdo nevěřil tomu, že to takto vyjde. A ono tak téměř do puntíku takto vyšlo. Průběh bitvy jsme společně s ostatními veliteli sledovali na štábu GCT na velké obrazovce se systémem PES. Až na hlavního velitele SIDU Harryho, který se účastnil operace z první linie mezi svými muži. Byla to skvělá operace, kde všichni účastníci fungovali na 100 procent.
Ani fakt, že SFODU zadrželi jinou hledanou osobu než tu, pro kterou jsme si šli, nám ten dobrý pocit nemůže zkazit.

Psali jsme:Anareus sponzoruje vybrané airsoftové tábory

Po této operaci se začaly jednotky GCT z Leranda stahovat a připravovat se na ukončení operace (Bergetu). Stažení provázely až do sobotního odpoledne intenzivní operace a boje. V 15.00 byl 11.ročník této legendární akce prohlášen za ukončený, proběhlo klasické loučení a objímání a my jsme se vydali na cestu domů.

Technologie

Stejně jako my tak i tvůrci Bergetu hodně sázejí na technologii. Oni sami před 4 lety navrhli a vyvinuli technologii BAVS, tedy systém na ničení opevněných cílů a bojové techniky. Systém funguje na principu zařízení, která se skládají z čidla, zvukového efektu a světelného efektu, a které se připevňují na předem vybudované opevnění a veškerou herní bojovou techniku. Na druhé straně jsou pak zářiče ve formě podvěšených granátometů nebo protitankových raket, kterými je možné cíle a techniku s čidly vyřadit. Zajímavostí je, že se každé čidlo i zářič lze naprogramovat na různý počet hitpointů a výstřelů. Přirovnal bych to k civilní verzi amerického Miles.

Nezůstali jsme pozadu a dovezli jsme systém PES (Personal Eye System) včetně 20 zařízeních, kterými jsme vybavili náš pěchotní batalion až na úroveň družstev. Pomocí systému jsme měli 100 procentní přehled o pohybu našich jednotek. Velitele jednotlivých čet a rot se navíc nad rámec běžného uživatele naučili zadávat do systému pohyb nepřátelských jednotek, pozorování a další důležité body. Poprvé jsme na této akci vyzkoušeli v rámci těchto zařízení i systém zadávání rozkazů jednotkám bez potřeby rádiového spojení.

Závěr

Co říci na závěr? Těch 61 hodin v 5-ti lidech v 5-ti místném autě bylo na hraně. Pokud bychom měli příští rok jet znova, tak jedině letadlem (ale jak s vybavením?) nebo si půjčit karavan. Ta akce za to rozhodně stojí i přesto, že to je jiný druh akce, než na které jsme my Češi zvyklí. Berget je prostě výjimečná událost, která si i přes velký počet novodobých konkurenčních akcí uchovává svojí jedinečnost a třebaže se to mnohým nemusí zdát tak i kvality. A stejně jako my jsme si neudělali ostudu tak ani Berget se rozhodně stydět nemusí. A pokud zdraví, finance a ochota cestovat setrvá i příští rok rádi pojedeme znova. Snad jen zvolíme jinou dopravu .

A co Vy, nechcete na Berget 12 vyrazit s námi?