Vypadá to jako technická zpráva pro energetiky. Jenže ve skutečnosti jde o jednu z nejcitlivějších věcí, které se v zemi ve válce mohou stát: výpadky elektřiny v místech, kde se hlídá radiace a skladují vyhořelé jaderné palivové články.

Foto: Jaderná elektrárna Černobyl | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Okno do historie - Začátek Krymské války

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) v úterý oznámila, že několik ukrajinských elektrických rozvoden klíčových pro jadernou bezpečnost bylo zasaženo vlnou vojenské aktivity. Následky se okamžitě promítly do provozu: Černobylská jaderná elektrárna dočasně přišla o externí napájení a přenosové linky vedoucí k dalším jaderným objektům byly narušeny.

Černobyl bez externího proudu: co se stalo a proč na tom záleží

Generální ředitel IAEA Rafael Grossi uvedl, že Černobyl v průběhu dne ztratil veškeré „off-site“ napájení – tedy elektřinu ze sítě mimo areál. Současně byly zasaženy i přenosové trasy napojené na další ukrajinské jaderné elektrárny.

„IAEA aktivně sleduje vývoj, aby vyhodnotila dopad na jadernou bezpečnost,“ uvedl Grossi ve stanovisku agentury.

Pro laika může znít paradoxně, že Černobyl potřebuje elektřinu, když už dávno nevyrábí. Elektrárna ukončila výrobu v roce 2000, ale to neznamená, že „je vypnutá“. Na místě zůstává vyhořelé palivo a infrastruktura pro radiační kontrolu – a ty vyžadují stabilní napájení pro chlazení, monitorovací systémy a další bezpečnostní funkce.

Psali jsme:Video: O tomhle se moc nemluví. Ruské FPV drony tvrdě loví nepřátelské obrněnce u Novopavlivky

Psali jsme:Video: Co se stane, když už není kam ustoupit? Tohle je odpověď z fronty

Psali jsme:Výbor pro obranu projednal priority resortu obrany. Ministr Zůna představil směřování armády i plán vojenských cvičení

Záloha naskočila, radiace se nezvýšila

Ukrajinské úřady po výpadku aktivovaly záložní dieselové generátory. Podle dostupných informací díky tomu kritické systémy zůstaly v provozu a nebyl zaznamenán nárůst úrovně radiace. Jinými slovy: bezpečnostní pojistky fungovaly tak, jak byly navrženy.

Jenže právě tady se skrývá klíčové „ale“. Záložní zdroje jsou nouzové řešení – ne standardní režim na dlouhé týdny. IAEA opakovaně upozorňuje, že dlouhodobý tlak na energetickou síť zvyšuje riziko incidentů, zejména pokud jsou záložní systémy nuceny běžet delší dobu.

Energetická infrastruktura pod tlakem – a s ní i jaderná bezpečnost

Nejde o izolovanou epizodu. Ukrajinská energetická infrastruktura je od začátku plnohodnotné invaze opakovaně terčem útoků. Rozvodny, přenosové vedení i výrobní kapacity už v minulosti utrpěly škody, což komplikuje udržení stabilních dodávek elektřiny – obzvlášť v zimních podmínkách, kdy je síť zatížená a opravy jsou náročnější.

A právě jaderná zařízení jsou na stabilitě sítě mimořádně závislá. Nejen kvůli samotným reaktorům, ale i kvůli podpůrným systémům: chlazení, čerpadlům, měření, komunikaci, bezpečnostním prvkům. Zranitelnost přitom nemusí být přímo „u elektrárny“ – stačí zásah rozvodny nebo vedení desítky kilometrů daleko.

Černobyl má navíc vlastní bolestivý kontext

Situace v Černobylu je citlivá i kvůli historii místa a přetrvávajícím rizikům. V únoru 2025 podle ukrajinských informací zasáhl dron konstrukci New Safe Confinement – ochranný sarkofág, který kryje zničený reaktor 4 z havárie roku 1986. Ukrajinské úřady následně potvrdily poškození částí této ochranné struktury.

Po technických kontrolách ukrajinští specialisté dospěli k závěru, že kryt už nemůže plně plnit svou hlavní funkci: dokonale izolovat radioaktivní materiál od okolního prostředí. Přitom jde o projekt dokončený v roce 2016 s mezinárodním financováním, navržený tak, aby bránil úniku radioaktivního prachu a umožnil budoucí demontáž zničeného reaktoru. Od útoku je lokalita pod zvýšeným dohledem ukrajinských regulátorů i mezinárodních partnerů.

IAEA je na místě – a varuje před „neviditelným“ rizikem

IAEA má na Ukrajině od roku 2022 stálou přítomnost: inspektoři působí ve všech provozovaných jaderných elektrárnách i v Černobylu. Agentura dlouhodobě označuje jakoukoli vojenskou aktivitu v blízkosti jaderných zařízení za nepřijatelnou a neslučitelnou se zásadami jaderné bezpečnosti.

Grossi opakovaně vyzývá k ochraně jaderných instalací a zdrženlivosti. Důvod je prostý: vážné následky nemusí přijít jen po přímém zásahu reaktoru. Stačí poškození napájení, přenosových vedení nebo podpůrných systémů – a řetězec problémů může začít „obyčejným“ výpadkem proudu.

Kde Ukrajina stojí dnes: tři elektrárny v provozu, Záporoží mimo hru

Ukrajina v současnosti provozuje tři jaderné elektrárny: Rivne, Chmelnyckyj a Jihoukrajinskou. Záporožská jaderná elektrárna zůstává pod ruskou okupací a nevyrábí elektřinu. Všechny jaderné lokality jsou přitom závislé na síti vysokonapěťových vedení – a to z nich dělá strategicky zranitelný bod i v situaci, kdy se boje odehrávají daleko od samotných areálů.

V posledních měsících se ukrajinští energetici snaží posilovat odolnost sítě a rozšiřovat záložní zdroje přímo u jaderných zařízení. Jenže opakované útoky tyto pojistky stále znovu testují. IAEA uvádí, že je v úzkém kontaktu s ukrajinskými úřady a provozovateli sítě, aby ověřovala stav bezpečnostních systémů i postup obnovy napájení.

Zdroj: defence-blog.com