Klara Pölzlová se narodila 12. srpna 1860 ve vesnici Weitra v Rakouském císařství. Byla předurčena stát se matkou jednoho z nejbrutálnějších diktátorů historie - Adolfa Hitlera. Její otec se jmenoval Johann Baptist Pölzl a matka Johanna Hiedlerová. Když Klara dospěla, pracovala jako služka v domácnosti Aloise Hitlera, svého bratrance z druhého kolena. Byla tehdy poměrně mladá a kvůli věkovému rozdílu říkala Aloisovi "strýčku".

V roce 1880 se pak Klara na žádost Aloisovy druhé manželky Franzisky Matzelsbergerové musela vrátit do domu své matky. Poté, co Franziska onemocněla, se Klara vrátila do Aloisova domu, aby zde působila jako pomocnice v domácnosti. Brzy však otěhotněla. V roce 1884, po smrti Franzisky, se Klara a Alois rozhodli vzít. Vzhledem k jejich blízkému příbuzenství však bylo nutné získat povolení církve.

Foto: Klara Hitlerová rozená Pölzlová v 70. letech 19. století | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:ČS pohraniční opevnění 1935-38 - Důmyslný obranný systém lehkých a těžkých objektů, který měl zastavit Hitlera

Katolický episkopát v Linci povolení nedal. Po několika měsících však získali povolení z Vatikánu. Před Adolfovým narozením měla jeho matka již tři děti, které zemřely velmi mladé na záškrt –⁠ Gustav ve dvou letech a sedmi měsících, Ida ve věku jednoho roku a čtyř měsíců a Otto ve věku pouhých tří dnů. Asi rok po těchto tragických událostech porodila Klara syna Adolfa.

Psychologové tvrdí, že první rok vztahu mezi dítětem a matkou je pro vývoj osobnosti zásadní. Předpokládá se, že dítě vnímá emoce své matky na nevědomé úrovni a vstřebává je. Existuje domněnka, že kvůli tragické smrti předchozích dětí Klaru po Adolfově narození přemohla úzkost a strach. Pravděpodobně se bála, že ztratí i toto dítě, a emoce, které prožívala, mohly dětské psychice zasadit silný úder. Alois byl o 23 let starší než Klara a i po svatbě pro ni bylo těžké přestat svého manžela oslovovat "strýčku". Erich Fromm ji charakterizoval jako pozitivní, pracovitou a zodpovědnou ženu. Milovala děti, včetně těch, kterým byla nevlastní matkou.

Jak Adolf dospíval, byl ze strany svého otce vystavován častému nátlaku a ponižování. Toto se ještě vystupňovalo poté, co jeho starší nevlastní bratr odešel z domu. Alois pracoval jako celní úředník a chtěl, aby nejmladší syn následoval jeho příkladu a stal se státním úředníkem. Adolf to však nechtěl, a tak se ve škole záměrně neučil.

Ráno 3. ledna 1903 Alois nečekaně zemřel. Klara se s dětmi přestěhovala do rakouského Lince. Adolfovy školní výsledky se i nadále zhoršovaly a matka mu tak v roce 1905 dovolila studium přerušit. Volný čas poté Adolf trávil četbou, kreslením a studiem výtvarného umění. V roce 1907 Klara podpořila Adolfa v jeho rozhodnutí přestěhovat se do Vídně, kde doufal, že se stane umělcem.

Psali jsme:Když selže zbraň, musí voják umět reagovat. Boj zblízka je poslední možností

Psali jsme:Ruská jaderná vlajková loď se vrací. Modernizace za dvě miliardy eur trvala třicet let

Psali jsme:Chrudimští výsadkáři převzali první útočné nože Cháron

Foto: Adolf Hitler, 1938 | Wikimedia Commons / Public domain

V roce 1907 podstoupila Klara náročnou operaci kvůli rakovině prsu. Přestože se matka ještě necítila dobře, Adolf odjel do Vídně, aby složil přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění. Když u zkoušky neuspěl, vrátil se domů, aby se o svou matku staral. Adolf se o matku staral pečlivě a připravoval její oblíbená jídla.

Klara se svou nemocí bojovala dlouho. Tehdejší použití experimentální chemoterapie způsobilo, že léčba byla neuvěřitelně bolestivá a ochromila jí hrdlo, v důsledku čehož ztratila schopnost polykat. Léčba byla nakonec neúspěšná a Klara Hitlerová 21. prosince 1907 zemřela. Byla pohřbena vedle svého manžela v Leondingu u Lince. Adolf Hitler, který měl svou matku velmi rád, byl zdrcen. Klařin lékař Eduard Bloch vzpomínal: "Nikdy jsem neviděl nikoho tak sklíčeného žalem jako Adolfa Hitlera." V knize Mein Kampf pak sám Hitler napsal, že matčina smrt pro něj byla "strašnou ranou".

Doktor Bloch byl Žid, ale Adolf mu z vděčnosti za to, že se o Klaru staral, umožnil emigrovat spolu s rodinou z Rakouska do Spojených států. Stalo se tak v roce 1940, v době, kdy mnoho jiných Židů opustit zemi již nemohlo.

Hitler již jako "Vůdce" pak vyhlásil Klařiny narozeniny 12. srpna za "den úcty k německé matce". Její portrét umístil ve své soukromé kanceláři a její fotografii nosil v náprsní kapse. Dne 30. dubna 1945 spáchal Hitler sebevraždu. Během těch několika posledních dnů, kdy byl v berlínském bunkru, měl Klařinu fotografii stále při sobě.

Zdroj: warhistoryonline