Dánsko výrazně mění svůj přístup k obraně a připravuje se na scénář, který ještě donedávna působil jako vzdálená historická vzpomínka. V případě vypuknutí velkého ozbrojeného konfliktu chce být země schopna mobilizovat až 180 tisíc vojenských pracovníků. Vyplývá to z dokumentů k nové obranné politice, které analyzovala dánská veřejnoprávní stanice DR.

Foto: Příslušníci dánské armády | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Britská armáda chce do roku 2029 zdvojnásobit počet svých salvových raketometů M270

Klíčem k tomuto plánu má být rozsáhlá mobilizační rezerva složená z plně vycvičených branců. Ti budou do rezervy zařazeni po absolvování 11 měsíců služby v dánských ozbrojených silách. Stát tak nechce spoléhat jen na profesionální armádu, ale budovat širokou základnu lidí, kteří budou v případě krizové situace připraveni rychle nastoupit.

Dánsko plánuje každoročně povolat až 13 tisíc lidí. Do systému mají být zahrnuti muži i ženy až do věku 65 let, což ukazuje, jak vážně Kodaň vnímá potřebu dlouhodobé obranné připravenosti. Součástí modelu budou také desetidenní opakovací cvičení pro bývalé vojáky, a to až po dobu deseti let od ukončení jejich služby. Cílem je jediné: udržet schopnosti rezervistů na úrovni, která bude použitelná i v případě náhlé mobilizace.

Dánsko přitom nesází na nevyzkoušený experiment. Podobný systém už v minulosti fungoval během studené války, kdy se země připravovala na možnost rozsáhlého konfliktu mezi NATO a Sovětským svazem. Nový plán tak v mnohém navazuje na starý model obrany, jen ho přizpůsobuje dnešním bezpečnostním hrozbám.

První výrazný milník přichází v roce 2030. Do té doby bude dánská obrana potřebovat přibližně 6 500 branců ročně. Potenciální základnu bude tvořit 64 518 osmnáctiletých občanů, z toho 31 634 žen a 32 884 mužů. V praxi to znamená, že armáda povolá zhruba jednoho z deseti mladých lidí v daném ročníku. Už to samo o sobě vytvoří základ pro průběžné doplňování vycvičené rezervy.

Psali jsme:Rusko směřuje k válce s námi, chybí nám pocit naléhavosti, varoval Řehka

Psali jsme:Materiální připravenost Armády ČR alias skutečný test obranyschopnosti státu

Psali jsme:M1E3 Abrams: Americká hybridní revoluce tankového boje v éře dronů

Do roku 2033 se ale tempo ještě zvýší. Potřeba dosáhne 10 tisíc branců ročně. Počet osmnáctiletých má v té době činit 61 573 osob, z toho 29 956 žen a 31 617 mužů. Za těchto podmínek by armáda odváděla přibližně jednoho z každých šesti mladých lidí. Povinná služba by tak získala mnohem výraznější roli a mobilizační zátěž mladé generace by znatelně vzrostla.

Ještě dál jde výhled na rok 2035. Vojenské doporučení počítá se zvýšením ročního odvodu až na 13 tisíc osob. To by znamenalo zapojení téměř jednoho z pěti osmnáctiletých občanů. V daném roce má být v Dánsku 65 483 lidí ve věku 18 let, z toho 31 763 žen a 33 720 mužů. Branná povinnost by se v takovém scénáři stala jedním z hlavních nástrojů, jak připravit společnost na možné krize nebo konflikt většího rozsahu.

Výsledkem má být armáda, která bude do roku 2040 disponovat zhruba 40 tisíci vojáky v aktivní službě. Ty bude možné podle potřeby doplňovat právě mobilizační rezervou. V součtu tak Dánsko buduje obranný systém, který má být nejen početnější, ale především odolnější a rychleji použitelný v mimořádné situaci.

Celý plán zároveň ukazuje širší posun v evropském uvažování o bezpečnosti. Země, které ještě před několika lety spoléhaly hlavně na menší profesionální armády, stále častěji znovu otevírají otázku rozsáhlých rezerv, branné povinnosti a připravenosti civilní populace. Dánsko nyní patří mezi státy, které tento trend posouvají velmi konkrétním směrem.

Z někdejší teoretické debaty o obraně se tak stává praktická státní strategie. A pokud bude plán naplněn, Dánsko během příštích let vybuduje jeden z nejvýraznějších mobilizačních systémů v severní Evropě.

Zdroj: Dánské Ministerstvo obrany