Ukrajinské stíhačky F-16 dostaly další zásobu munice pro boj s ruskými útočnými drony. Dánsko dodalo více než 50 000 nábojů ráže 20 milimetrů pro jejich palubní kanóny. Na první pohled nemusí jít o dodávku srovnatelnou se sofistikovanými střelami protivzdušné obrany. Ve skutečnosti ale ukazuje, proč mají klasické letecké kanóny v moderní válce stále důležité místo.

Foto: F-16 ve službách Ukrajinského letectva | Ukrajinské letectvo

Munice už je na Ukrajině

Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo 22. října 2026, že Dánsko urychleně dodalo více než 50 000 kusů dvacetimilimetrové munice pro bojové letouny F-16.

Podle ministerstva již byla munice doručena a ukrajinští piloti ji používají při ochraně měst před ruskými vzdušnými útoky. Její význam roste zejména v souvislosti s nasazováním proudových útočných dronů rodiny Shahed a Geran.

Dánská pomoc je zajímavá také okolnostmi samotné dodávky.

Podle Kyiv Postu byla část munice původně určena pro jiného zahraničního odběratele. Kodaň však po naléhavé ukrajinské žádosti zajistila souhlas příslušného partnera a část plánované dodávky přesměrovala.

Dánsko přitom samo postupně přechází ze stíhaček F-16 na modernější F-35. Ukrajině již předalo také bojové letouny ze své dosavadní flotily.

Šest hlavní, tisíce ran za minutu

F-16 Fighting Falcon je vyzbrojen šestihlavňovým rotačním kanónem M61A1 Vulcan ráže 20 mm.

Jde o zbraň, jejíž konstrukční princip vznikl dávno před současnou érou bojových dronů. Přesto zůstává účinnou součástí výzbroje moderních stíhaček.

Podle výrobce General Dynamics využívá systém F-16 zásobník na 511 nábojů a dosahuje kadence až 6 000 ran za minutu.

Taková rychlost palby umožňuje během krátké dávky vyslat proti cíli velké množství střel. Pro pilota je však zásadní přesné zaměření a správně zvolený okamžik střelby.

U malých bezpilotních prostředků to není jednoduché. Dron může mít omezenou radarovou odraznou plochu, pohybovat se v malé výšce a představovat obtížný cíl i pro moderní palubní senzory.

Použití kanónu navíc vyžaduje podstatně menší vzdálenost než odpálení řízené střely. Pilot se tedy musí dostat do vhodné pozice a zároveň dodržet bezpečné podmínky útoku.

Proč nestřílet jen raketami?

Hlavním důvodem rostoucího zájmu o kanónovou výzbroj jsou náklady a dostupnost munice.

Moderní střely vzduch–vzduch představují cenné a výrobně náročné prostředky, které jsou důležité také pro boj proti nepřátelským letounům a dalším vysoce hodnotným cílům.

Používat takovou výzbroj proti každému útočnému dronu by bylo z dlouhodobého hlediska náročné na zásoby i rozpočty.

Kanónová munice může být při vhodných podmínkách mnohem dostupnějším řešením. Nenahrazuje však rakety ve všech situacích.

Rozhoduje rychlost a výška cíle, počasí, dostupnost vlastních stíhaček a také bezpečnost samotného zásahu.

Při sestřelování dronů v blízkosti obydlených oblastí je nutné počítat také s padajícími troskami a riziky spojenými s použitím letecké výzbroje.

Ukrajinská protivzdušná obrana proto musí kombinovat různé prostředky. Vedle stíhaček využívá pozemní systémy, mobilní palebné skupiny a stále častěji také vlastní záchytné drony.

Proudové Shahedy mění pravidla

Ruské bezpilotní prostředky procházejí neustálým vývojem.

Vedle známých vrtulových variant se objevují také rychlejší proudové typy. Ty kladou vyšší nároky na rychlost detekce, předání cíle a samotné zachycení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Kyiv Postu v říjnu uvedl, že vojenské letouny se podílely na sestřelení přibližně 55 až 60 procent zneškodněných proudových dronů typu Shahed.

Tento údaj se ovšem vztahuje k leteckým zásahům jako celku. Neznamená, že všechny uvedené cíle sestřelily F-16, ani že byly zničeny výhradně palubními kanóny.

Ukazuje ale, že bojové letectvo zůstává významnou součástí ukrajinské ochrany vzdušného prostoru.

Staré zbraně dostávají nové úkoly

Dodávka 50 000 nábojů není pouze další položkou v seznamu zahraniční vojenské pomoci.

Připomíná, že skutečná hodnota vojenské techniky nespočívá jen v její technologické vyspělosti, ale také v tom, jak dokáže reagovat na změny bojiště.

F-16 vznikl v době, kdy nikdo nepočítal s pravidelnými útoky stovek relativně levných bezpilotních prostředků proti hlubokému týlu evropského státu.

Dnes musí stejný letoun plnit úkoly, které dříve patřily především specializované protivzdušné obraně.

A právě proto může mít několik desítek tisíc obyčejných kanónových nábojů větší praktický význam, než by se na první pohled zdálo.

Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny, General Dynamics Ordnance and Tactical Systems – M61A1 Vulcan.