Historický okamžik: Izraelská vojenská letadla poprvé na německé obloze
Izraelské vojenské letouny přistanou na německé půdě, což se stane vůbec poprvé od existence státu Izrael. Asi každý čtenář si z historie vybaví nešťastný osud německých (a později i ostatních) Židů ve 30. letech 20. století a za 2. světové války, což po válce vedlo Židy k vytvoření jejich vlastního státu, Izraele. Dnes, po mnoha letech, můžeme být svědky výše uvedené německo-izraelské události v rámci uctění památky obětí holocaustu.
Foto: Izraelské vojenské letouny přistanou na německé půdě, což se stane vůbec poprvé od existence státu Izrael. | Israel Air Force
Příští týden by měla německo-izraelská delegace společně položit věnec u památníku koncentračního tábora Dachau. Této události se zúčastní také izraelské stíhačky, které budou nad pietním místem přelétat. "Po holocaustu je tento akt důkazem našeho přátelství, kdy budeme létat bok po boku s izraelskými leteckými silami," uvedl šéf generálního štábu německých vzdušných sil Ingo Gerhartz.
Od 17. do 28. srpna budou letecké síly těchto dvou zemí vést společné manévry po dobu prvního týdne, než se k výcviku připojí další partnerské země. Německé letectvo se v roce 2019 již zúčastnilo společných cvičení v izraelské poušti Negev, izraelská vojenská letadla však ještě nikdy nelétala nad německou půdou.
18. srpna se izraelští stíhači také zúčastní ceremoniálu na památku jedenácti izraelských atletů zabitých během olympijských her v Mnichově v roce 1972. Tehdy 5. září 1972 pronikla osmičlenná palestinská skupina Černé září vyzbrojená samopaly do olympijské vesničky v Mnichově, zavraždila dva Izraelce a dalších devět vzala jako rukojmí. Hrozila, že je zabije, pokud Izrael nepropustí více než 200 palestinských vězňů. Večer se německým úřadům podařilo komando přesvědčit k odletu do Káhiry s rukojmími. Na vojenském letišti ve Fürstenfeldbrucku u Mnichova je však čekali elitní střelci. Při přestřelce a explozi přistavených vrtulníků zahynulo všech devět rukojmích, pět z osmi teroristů, jeden policista a jeden pilot. Postup německých úřadů se stal terčem ostré kritiky. Německá vláda navzdory varování nezavedla preventivní opatření, takže Palestinci se do objektu dostali bez jakékoli bezpečnostní kontroly.
Čtyřicet osm let po tomto brutálním aktu proletí nad leteckou základnou Fürstenfeldbruck německo-izraelská formace. "Zpáteční let formace pak bude směřovat v blízkosti Dachau. Poté německo-izraelská delegace položí věnec na památník koncentračního tábora a připomene si oběti holocaustu a tyranie nacionálního socialismu," uvedl jeden ze zástupců německé Luftwafe.
Foto: Vězeňské budovy v koncentračním táboře Dachau, 1945 | Wikimedia Commons
Koncentrační tábor Dachau byl první nacistický koncentrační tábor určený pro politické vězně. Nacházel se na pozemku opuštěné muniční továrny poblíž města Dachau, které leží přibližně 16 km severozápadně od Mnichova v jižním Německu. Dachau posloužil jako prototyp a modelový příklad pro ostatní nacistické koncentrační tábory, které jej následovaly. Jeho základní organizace, vzhled, stejně jako plány budov, byly navrženy jedním z velitelů tábora Theodorem Eickem a posléze byly použity i při výstavbě dalších táborů. Celkem prošlo táborem přes 200 tisíc vězňů z třiceti zemí, z nichž dvě třetiny tvořili političtí vězni a téměř třetinu tvořili Židé. Původně byl tábor určen jen pro 5000 vězňů a vězněni zde měli být především lidé, na které byla uvalena vazba. Postupem času sem byli posíláni i odpůrci režimu, kněží a řeholníci, Židé nebo také homosexuálové. Uvádí se, že v táboře zemřelo celkem 25 613 vězňů a dalších téměř 10 tisíc mělo zemřít v pobočných táborech. Mezi příčiny úmrtí patřily převážně nemoci, podvýživa a sebevraždy. Počátkem roku 1945 v táboře vypukla tyfová epidemie. Při následné evakuaci většina oslabených vězňů zemřela.
