Kontroverzní historie napalmu a jeho použití ve válce – Churchill mluvil o mučení lidí
Použití ohně ve válce je vždy děsivé a hrůzostrašné. Není to ale také nic nového. Již staří Řekové používali ohnivé zbraně na bázi ropy, označované jako "lepkavý oheň", zatímco USA pak používaly podobnou zbraň během druhé světové války. Japonská kontrola nad světovými zásobami kaučuku (Japonsko ovládlo Malajsii, Vietnam, Indonésii a Thajsko, které se zásadní měrou podílely na světové produkci kaučuku) však přiměla chemiky ke kreativnímu přístupu k budoucím chemickým zbraním – výsledkem byl napalm.
Foto: Nácvik napalmového útoku | LCpl Andrew Pendracki / USMC / Wikimedia Commons
Syntetický napalm poprvé vyvinul tým Harvardovy univerzity pod vedením Louise Fiesera. Jak poznamenal autor Sven Lindqvist: "Výrobou napalmu byla nejprve pověřena společnost Nuodex Products a do poloviny dubna 1942 vyvinula hnědý suchý prášek, který sám o sobě nebyl lepkavý, ale po smíchání s benzínem se změnil v extrémně lepkavou a hořlavou látku." Jeden z Fieserových kolegů později navrhl přidat do odvaru fosfor, který zvýšil "schopnost pronikat hluboko... do svalstva".
Netrvalo dlouho a nový vynález se začal testovat. Fieser na svém vynálezu spolupracoval s americkou chemickou službou, přičemž testy probíhaly na zkušebních polygonech v Jeffersonu a Dugway, z nichž druhý byl vybaven stavbami, které napodobovaly stavby v japonských a německých městech.
Finální chemikálie měla tyto vlastnosti:
• Hořela při teplotách 798 až 1200°C (benzín hoří při 257 stupních)
• Hořela déle než benzín
• Snadno se rozptylovala a ulpívala na všem, na co dopadla.
Nedlouho po jeho vyvinutí se pak napalm začal používat v zámoří, kdy americká letadla shazovala napalmové bomby ze vzduchu na podporu pozemních jednotek. Napalm byl také často používán pozemními jednotkami, a to když byl protivník hluboko zakopán ve svých pozicích.
Poprvé byl napalm strategicky použit při útoku amerického armádního letectva na Berlín v březnu 1944 a jeho použití pokračovalo i v Pacificku. Spojenci jej používali při likvidaci japonských tunelů, bunkrů a opevněných pozic. V korejské válce byl pak napalm používán již zcela pravidelně. Americké pozemní jednotky většinou čelily početní převaze nepřítele, avšak ovládaly oblohu. Napalm B byl používán ze vzduchu, aby se vyrovnaly nedostatky na zemi, přičemž jeho nejvýznamnější použití bylo během bitvy "Outpost Harry" v červnu 1953.
USA byly za použití tak strašlivé zbraně, jako byl napalm, v této válce kritizovány. Mezi kritiky jejího použití patřil i britský premiér Winston Churchill, který napalm označil za "velmi krutý" a obvinil USA z "mučení velkých mas lidí". USA takových řečí nedbaly a ve velké míře používaly napalm rovněž i během války ve Vietnamu. Tentokrát se za touto taktikou skrývalo více důvodů. Nejenže byla tato zbraň velmi účinná (napalm shazovaný z nízko letících letadel může pokrýt až 2000 čtverečních metrů), ale měla také psychologické využití. Představa upálení zaživa je děsivá a USA s tímto strachem v průběhu konfliktu počítaly. Odhaduje se, že v letech 1963–73 bylo na Vietnam svrženo celkem 388 tisíc tun napalmu, který byl zaměřen nejen na vojáky a tanky, ale i na části džungle a železniční tunely, v nichž se Vietkong ukrýval.
Amerika nebyla jedinou zemí, která napalm v boji použila. Během první války v Indočíně na přelomu čtyřicátých a padesátých let ho používali také Francouzi. Nasadilo jej také letectvo Rhodesie během války v tamní buši a dočkal se použití i v dalších konfliktech, například v alžírské válce, šestidenní válce a portugalské koloniální válce.
V roce 1972 byla zveřejněna slavná fotografie devítileté vietnamské dívky jménem Phan Thị Kim Phúc, která byla popálena napalmem. Původně se očekávalo, že dívka na následky svých zranění zemře, ale ta přežila a později se stala aktivistkou podporující děti, které se staly oběťmi války. Danou fotografii pořídil Nicholas Ut, který za ni později získal Pulitzerovu cenu. Fotografie nabídla široké veřejnosti první skutečný pohled na ničivé účinky napalmu. Prezident Richard Nixon prohlásil, že scéna byla naaranžovaná, na což Ut odpověděl: "Přestože se stala jedním z nejpamátnějších snímků dvacátého století, prezident Nixon jednou zapochyboval o pravosti mé fotografie, když ji 12. června 1972 uviděl v novinách... Snímek pro mě a nepochybně i pro mnoho dalších lidí nemohl být skutečnější. Fotografie byla stejně autentická jako samotná vietnamská válka. Mnou zaznamenaná hrůza vietnamské války nemusela být vylepšována. Ta vyděšená holčička žije dodnes a stala se výmluvným svědectvím autenticity té fotografie. Na ten okamžik před třiceti lety Kim Phúc a já nikdy nezapomeneme. V konečném důsledku nám daný okamžik oběma změnil život."
Používání napalmu je silně potlačováno, avšak není zakázáno pro použití proti vojenským cílům. Jeho použití proti civilnímu obyvatelstvu však zakazuje Úmluva OSN o některých konvenčních zbraních. I když je použití této zbraně v dnešní době neobvyklé, stále se objevují zprávy o jejím nasazení. V roce 2018 bylo např. Turecko obviněno z použití napalmu proti kurdským silám, vláda země to však tehdy popřela.
Zdroj: warhistoryonline