Kyjev padl zásluhou gigantické obkličovací operace
Dobytí tohoto města mělo pro příští německé plány zásadní význam. Mělo totiž vše, co bylo pro vedení války nutné – továrny a okolní nekonečné lány představovaly výrazný zdroj přísunu potravy a nelze opomíjet ani energetický potenciál několika blízkých hydroelektráren. Kyjev byl také krajně důležitým dopravním uzlem. Aglomerace proto měla zvláštní ekonomickou i strategickou hodnotu. Jeho dobytí však nemělo být zdaleka snadné. Zdejší mohutné opevnění Stalinovy linie bylo právě tím, co Němce potrápilo nejvíce. Opevnění bylo, na rozdíl od jiných, zcela dokončené a především narychlo obsazené mužstvem. Právě výrazná aktivita obránců a dokončené objekty opevnění začaly vytvářet v linii fronty od 8. července 1941 nepříjemný výběžek, což způsobilo zpoždění původního plánu postupu na Moskvu, které se kvůli tomu čím dál více oddalovalo.
Foto: Kyjev, září 1941 | Bundesarchiv / Public domain
Dne 9. července na situační poradě v OKH vznikl rozpor v pojetí příštích tahů na dobytí hlavního města Sovětského svazu Ukrajiny. Hitler požadoval rozdělení I. tankové skupiny (genplk. Ewalda von Kleista) na 3 motorizované sbory. Dva z těchto sborů měly rychle vyrazit na město a třetí měl vysunout čelo, možná až příliš troufale daleko dopředu, a připravit podmínky pro útok na město z jihu od toku Dněpru. Zároveň měly druhosledové jednotky udělat vše pro přechod přes velkou řeku. Von Kleist a zbytek OKH navrhovali útok pěchotních útvarů 6. armády přímo proti městu. Mezitím německé tanky z 13. pancéřové divize překročily řeku Irpyň, avšak jejich postup zastavily obranné body nepřítele. V okulárech německých dalekohledů bylo možná již vidět první domy Kyjeva – Němci byli totiž jen cca 15, maximálně 20 km od předměstí.
Poté, co se situace pro Němce zhoršila útokem sovětské 5. armády (gen. M. I. Potapov) v prostoru Novogradu-Volyňského, se k 5. armádě zanedlouho připojila i armáda 6. a oba útvary společně na německou linii silně tlačily. Armádní skupina Jih proto musela urgentně vyčlenit pohotovostní síly k zastavení silného rudého náporu. Ty měly původně za úkol postupovat na Kyjev, čímž se německý tlak na město zase o něco zmenšil a hlavně nepříznivě rozdělil nasazené síly.
Sovětské akce 8., 9., 15. a 19. mechanizovaného sboru si vyžádaly silné německé jednotky potřebné ke zdolání obrany kolem města a tyto okamžiky bitvy se pak staly klíčovými v rámci zpomalení německého postupu v prostoru Korosteně. Současně se také těžce zpomaluje už tak pomalý postup I. tankové skupiny v důsledku protiofenzivy sovětské 26. armády. Po celé linii fronty se mezitím dál mocně bojuje a vzájemné střety ještě zesilují!
Heinrich von Stülpnagel následně zahájil ofenzivní akci proti pozicím sovětských jednotek 12. armády (genmjr. P. G. Ponedělin), které byly rozloženy kolem města Vinica. Německému souvislému tlaku dokázaly sovětské jednotky vzdorovat pouze jeden den. Šance na změnu situace byla podle velitele Jihozápadního frontu maršála Buďonného minimální. Pokud by jeho jednotky zůstaly tam, kde právě byly, jejich obklíčení bylo téměř jisté, proto Buďonnyj nařídil ústup do prostoru Bílé Cerkve.
Sovětský velitel tehdy neměl skutečně jinou volbu a odpoutání jeho útvarů od nepřítele probíhalo zpočátku velmi dobře až ukázkově spořádaně. Avšak německá I. tanková skupina obnovila útočné operace a současně s ní jižním směrem stáčející se německá vojska 17. armády uzavřela kotel poblíž Umaně, což mělo za následek obklíčení více než 103 tisíc mužů. Hlavní útok na Kyjev však měl i přes tyto nové úspěchy velké zpoždění a ještě 19. července německé jednotky bojovaly daleko od města.
Adolf Hitler proto učinil jedno z několika chybných rozhodnutí východní války a v době, kdy Skupina armád Střed úspěšně postupovala směrem k Moskvě, vůdce požadoval odčerpání nemalé síly této armádní skupiny k dobytí Kyjeva s tím, že se tak jeho obránci dostanou do pasti. Proti tomuto zámyslu se razantně postavil genplk. Guderian, polní maršál Fedor von Bock a genplk. Franz Halder. Prioritní byla prostě Moskva a sám Hitler nakonec výrazně slevil ze svých původních požadavků a v souladu s rozkazem č. 33 poslal v srpnu ke Kyjevu "jen" Guderianovu 2. tankovou skupinu a 2. armádu s cílem uzavřít Buďonného Jihozápadní front v kotli a tento tah byl prozatím úspěšný. Krátkodobé vítězství se však Hitlerovi v příštích měsících nemělo vyplatit...
Video: Kyjev padl zásluhou gigantické obkličovací operace / YouTube
Zdroj: Druhá světová válka