Letadlové lodě třídy Essex rozhodly válku v Tichomoří – odolaly i útokům kamikaze
Letadlové lodě třídy Essex byly v kategorii velkých hladinových lodí nejvíce vyráběnými plavidly dvacátého století. V letech 1943-1950 jich bylo postaveno v loděnicích v Newport News, Philadelphii, Brooklynu, Norfolku a Braintree celkem dvacet čtyři. Kromě druhoválečného nasazení je čekala přestavba a ještě dlouhá služba až za vietnamskou válku. Poslední kusy byly ze zálohy vyřazeny až v 90. letech.
Před stavbou třídy Essex byla tonáž letadlových lodí amerického námořnictva omezena Washingtonskou námořní smlouvou z roku 1922. Japonsko od smlouvy v roce 1934 odstoupilo a začalo budovat své ozbrojené síly bez formálních omezení a závazků vůči potenciálním protivníkům. Tím se od smlouvy osvobodily i USA a v důsledku toho začaly v roce 1940 stavět letadlové lodě větší, než byly současné lodě třídy Yorktown.
Foto: CV-10 Yorktown v roce 1943 | US Navy / Wikimedia Commons / Public domain
První letadlová loď třídy Essex (CV-9) byla uvedena do služby 31. prosince 1942. Byla téměř 265 m dlouhá a její výtlak činil 31 300 tun. Trup byl vyztužen čtyřpalcovým (114 mm) pancéřováním ze speciálně upravené oceli. Loď byla vybavena čtyřmi dvojitými a čtyřmi jednoduchými pětipalcovými (127 mm) dělovými věžemi. Měla dva radary pro řízení palby, které jí umožňovaly zasahovat cíle vzdálené až sedm kilometrů. Měla také šedesát 20mm kanonů a 17 čtyřhlavňových 40mm kanonů Bofors pro boj zblízka.
Třída Essex byla také vybavena dalšími protivzdušnými a protihladinovými radary, které varovaly před blížícími se hrozbami a umožňovaly sledovat přátelské síly. Lodě třídy Essex obsluhovalo celkem 2 300 osob. Lodě měly osm kotlů, které pracovaly při teplotě 850 stupňů Fahrenheita a roztáčely čtyři parní turbíny pro výrobu elektrické energie a pohon. Při plném výkonu byly schopny dosáhnout rychlosti 33 uzlů.
Skutečnou bojovou hodnotu však představovala nová letadla, která byla na Essexu přepravována. Letouny F6F Hellcat konečně poskytly USA výhodu nad letouny A6M Zero, které byly sice obratné, ale velmi málo odolné. Střemhlavý SB2C Helldiver byl rychlý a mohl nést až 900 kg pum uvnitř a dalších 450 kg pod křídly. Torpédové a bombardovací TBF Avengery nesly tříčlenné posádky, které vypouštěly torpéda nebo útočily na ponorky a další cíle s využitím palubního radaru. Letecké skupiny obvykle obsahovaly po dvou perutích Hellcatů a Helldiverů a další peruť Avengerů.
Velikost Essexu umožňovala, aby se ke startu na palubě připravovaly dvě perutě, zatímco třetí zahřívala motory na hangárové palubě. Jak letouny zvyšovaly svůj náklad zbraní, využívaly dva nebo tři parní katapulty, aby dosáhly rychlosti potřebné pro vzlet. Letadlové lodě třídy Essex vezly 900 000 litrů leteckého paliva.
V roce 1943 se pak loď Ticonderoga stala první z nových letadlových lodí třídy Essex s dlouhým trupem. Nový trup zahrnoval změněnou konstrukci přídě, která novějším lodím umožňovala snadněji zvládat nepříznivé počasí. Novější lodě měly také více protiletadlových děl a modernější radar. Postupem času byla každá loď třídy Essex kontinuálně vylepšována, takže v podstatě neexistovaly dva zcela identické kusy.
Během druhé světové války sloužily lodě třídy Essex jako hlavní úderná síla námořnictva ve válce proti Japonsku. V červnu 1944 se šest lodí třídy Essex zúčastnilo bitvy ve Filipínském moři. Jejich letouny sestřelily kolem 600 nepřátelských letadel a potopily tři letadlové lodě. Naproti tomu USA ztratily 123 letadel a žádné lodě.
V říjnu 1944 se čtyři letadlové lodě třídy Essex utkaly se třemi samostatnými japonskými flotilami v bitvě v zálivu Leyte. Jednalo se o největší námořní bitvu v historii. Během ní byla potopena japonská loď Musaši, jedna ze dvou největších bitevních lodí, jaká kdy byla postavena. Letounům z amerických letadlových lodí pak v roce 1945 podlehla i její slavnější sestra Jamato.
Japoncům se nakonec přece jen podařilo obranné systémy třídy Essex prorazit. A to nasazením sebevražedných pilotů kamikaze. USS Bunker Hill zasáhla dvě japonská Zera, která nesla bomby. Výbuchy tehdy zabily 390 členů posádky, ale loď se dokázala vrátit do Pearl Harboru po vlastní ose. USS Intrepid přežila dokonce zásahy čtyř pilotů kamikaze.
Další loď třídy Essex, USS Franklin, byla zasažena dvěma pancéřovými bombami, které spustily řetězovou reakci vybuchující munice a hořícího paliva. Více než 800 členů posádky tehdy zahynulo, ale kapitánovi se podařilo vrátit do přístavu. Jednalo se o největší počet obětí na palubě letadlové lodi amerického námořnictva, která nebyla sama současně ztracena. Do konce války nebyla potopena ani jedna letadlová loď třídy Essex.
Zdroj: warhistoryonline