Německý důstojník bydlel přímo v areálu. Nacisté sem jezdili opilí střílet zvířata pro zábavu. A přesto se právě tady, v srdci okupované Varšavy, po čtyři roky skrývaly stovky lidí – v prázdných klecích, podzemních tunelech a ve vile ředitele zoo, který jim za to všem klidně mohl přijít o život.

Foto: V prázdných klecích vedle nacistů: manželé z varšavské ZOO takhle zachránili stovky Židů (Ilustrační foto) | ChatGPT / Open AI

Psali jsme:Slavná bitva u Saragarhi - 21 Sikhů vzdorovalo šílené přesile 10 tisíců Paštunů

Zoo, kterou si nacisté „vypůjčili“

Jan Žabiński vedl varšavskou zoologickou zahradu už před válkou a po německé invazi v září 1939 se rozhodl v ní i se svou ženou Antoninou a malým synem Ryszardem zůstat. Zahrada přitom bombardování neušla – řada zvířat zahynula přímo při náletech. To, co přežilo, si brzy přišel „vypůjčit“ Lutz Heck, ředitel berlínské zoo a Hitlerův osobní hlavní zoolog. Nejvzácnější kusy odvezl do německých zahrad, zbytek pak sloužil jako terč pro opilé nacistické důstojníky, kteří si do Varšavy jezdili užít soukromý hon na zvířata v klecích. Heck sám navíc plánoval na místě chovný program, kterým chtěl „vzkřísit“ vyhynulého pratura jako symbol Říše.

Prasečí farma jako dokonalé krytí

Ze zpustošené zoo bez zvířat hrozilo, že skončí úplně. Žabiński proto Heckovi navrhl přeměnit část areálu na prasečí farmu, která by krmila německé okupační jednotky. Heck souhlasil – hodilo se mu to i pro vlastní chovné experimenty. Jenže tenhle na první pohled nevinný nápad měl druhé dno: Jan tak získal oficiální důvod pravidelně jezdit do varšavského ghetta pro zbytky zeleniny a odpad na krmení prasat. A právě při těchto cestách začal pod slupkami a odpadky propašovávat ven lidi – nejdřív děti.

Klece, tunely a Dům pod bláznivou hvězdou

Prázdné klece a podzemní chodby, které je kdysi propojovaly, se staly dočasným útočištěm pro lidi čekající na přesun na bezpečnější místo. Blíž k rodině, v jejich vlastní dvoupatrové vile přímo v areálu zoo, se skrývalo najednou až kolem deseti lidí – v pokojích, sklepě i skříních. Vila měla hvězdicové okno ve střeše, podle kterého jí ukrývaní přezdívali „Dům pod bláznivou hvězdou“. Aby dům nepůsobil podezřele, udržovali Žabińští na místě i běžné, „legální“ hosty – návštěvy příbuzných a přátel – takže se ukrývaní lidé mohli pohybovat téměř na očích, aniž by budili pozornost.

Jan byl navíc aktivní v polském odboji Armia Krajowa pod krycím jménem Francis – podle svatého Františka z Assisi, patrona zvířat. Pod stejnou střechou, kde ukrývali lidi před smrtí, tak současně skladoval i zbraně pro sabotážní akce, o kterých se Antonina podle svých pozdějších vzpomínek dozvěděla až po válce.

Psali jsme:Tankový den v Lešanech připomene studenou válku. V aréně se střetne technika Východu a Západu

Psali jsme:CSG uspěla s mostními automobily ve třech světových regionech

Psali jsme:Sankce nefungují? V ruské munici létají čínské motory, japonské baterie i americké procesory

Antonina a život v neustálém ohrožení

Zatímco Jan riskoval život na cestách do ghetta a v odbojové činnosti, každodenní starost o ukrývané lidi ležela na Antonině. Se synem Ryszardem se starala o jejich stravu, zdraví i psychický stav v často stísněných a temných úkrytech – a přitom se ve vile podle svých slov cíleně snažila udržovat veselou, hudbou naplněnou atmosféru, aby lidi alespoň na chvíli odvedla od neustálé hrozby prozrazení. Objevení by přitom neznamenalo jen smrt pro ukrývané, ale i mučení a popravu pro celou rodinu Žabińských včetně jejich syna.

Financování celé akce zpočátku táhl Jan z vlastní kapsy, později přispívala i podzemní organizace Żegota, polská Rada pomoci Židům.

Co se stalo dál

Mezi lety 1940 a 1944 tímto způsobem prošlo varšavskou zoo odhadem na tři sta lidí – a naprostá většina z nich přežila válku. Jan i Antonina byli po válce oceněni izraelským memoriálem Jad Vašem titulem Spravedlivý mezi národy, nejvyšším uznáním, jaké stát Izrael uděluje nežidům za záchranu Židů během holokaustu.

Jejich příběh zpopularizovala až o desítky let později kniha americké autorky Diane Ackermanové Manželka zookeepera z roku 2007, vycházející z Antonininých deníků a svědectví přeživších, a stejnojmenný film z roku 2017 s Jessicou Chastain v hlavní roli. Od 1. ledna 2023 nese varšavská zoo oficiálně jméno „Zoologická zahrada hlavního města Varšavy Antoniny a Jana Žabińských“ – definitivní připomínka toho, že se přímo v srdci nacisty okupovaného města, jen pár desítek metrů od místa, kde bydleli němečtí důstojníci, dělo jedno z nejodvážnějších záchranných dobrodružství celé druhé světové války.

Zdroj: War History Online