EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Náhodné bombardování Londýna změnilo průběh bitvy o Británii a tím i celé 2. světové války

 02. 03. 2022      kategorie: Vojenská historie      4 komentáře
Přidat na Seznam.cz

Je fascinující sledovat, jak může historii změnit jediná událost, v tomto případě nehoda. Právě to se stalo během bitvy o Británii, která ovlivnila výsledek nejen bitvy, ale i samotné války.

V létě roku 1940 stála Velká Británie proti síle nacistického Německa téměř osamocená. Německé armády se valily západní Evropou. Nejbližší spojenec Velké Británie, Francie, byl během několika týdnů vyřazen z války německým blitzkriegem a britskému expedičnímu sboru umístěnému ve Francii se jen stěží podařilo uniknout zajetí či smrti.

london1940Foto: Výsledek německého náletu na Londýn ze 7. září 1940 | Wikimedia Commons / Public domain

Nyní Britové čekali na německou invazi. Útok začal v srpnu nálety německé Luftwaffe na britská letiště, základny a průmyslová výrobní zařízení. Královské letectvo odolávalo i přes početní převahu nepřítele. Tehdejší plán velitele německého letectva, Hermanna Göringa, byl jednoduchý - zničit RAF a zbavit ostrov obrany, aby mohly pozemní a námořní síly následně provést invazi. Britové se tvrdě bránili, a tak Göring útoky ještě zesílil.

Britské stíhací letectvo bylo vyčerpáváno. Německé útoky byly nepřetržité a silné, takže nezbývalo mnoho času na opravu poškozených letišť, továren a letadel. Britům nebezpečně docházely letouny i piloti. Hitler údajně stále doufal, že Británie požádá Německo o mírovou dohodu, čímž by válka v západní Evropě fakticky skončila. Aby tento svůj plán podpořil, vydal Hitler pokyn, aby britské cíle pro bombardování zůstaly pouze vojenské.

Pak však došlo k incidentu, kdy podle většiny tehdejších svědectví bylo bombardování 24. srpna nehodou. Německé bombardéry, které měly zasáhnout vojenské cíle mimo Londýn, proletěly kolem a zasáhly část samotného hlavního města, čímž způsobily určité škody a oběti na životech mezi civilisty.

Po útoku na Londýn nařídil britský premiér Winston Churchill odvetný útok na Berlín. Jednalo se o vůbec první bombardovací nálet na německé hlavní město za války. Britský nálet 25. srpna byl malý a převážně symbolický. Samotnému městu způsobil jen malé škody. Nikdo nebyl zabit. Tato událost však značně pobouřila Hitlera a Göringa. Göring totiž několik měsíců předtím slíbil, že spojenecké bombardéry nikdy neproniknou tak daleko na německé území.

Hitler a Göring, rozzuření agresivním britským postupem, se tak rozhodli pro novou taktiku. S využitím síly svého letectva se v odvetě za útok na Berlín soustředili na těžké bombardování Londýna a 7. září začalo takzvané bleskové bombardování, Blitz. Po 57 nocí po sobě byl Londýn nemilosrdně bombardován. Každou noc se rozezněly sirény, které obyvatele urychleně posílaly do stanic metra a dalších podzemních krytů. Na oplátku Británie prováděla další nálety na Berlín a jiná německá města – zatím však v míře stále spíše symbolické, zejména srovnáme-li jejich sílu s pozdějším strategickým bombardováním.

Aby zvýšil tlak na obyvatelstvo, rozšířil Hitler bombardování i na další britská města, jako byl Birmingham, Coventry a Liverpool. Škody na zemi byly vážné. Ke konci roku 1940 bylo zabito více než 15 000 civilistů. Plánem bylo zastrašit britské obyvatelstvo, aby se podřídilo.

Německé napadání britských měst mělo jeden pozitivní výsledek. Zatímco civilisté byli hlavním terčem německých leteckých útoků, vojenským základnám a továrnám nepřítel dopřál oddych a umožnil jim tak obnovit původní kapacity. Letiště byla opravena. Továrny chrlily nová letadla a noví stíhací piloti měli čas na výcvik.

V následných intenzivních vzdušných soubojích dokázalo RAF způsobovat německým bombardérům a stíhačům stále větší ztráty. Dosavadní letecká převaha Luftwaffe se rychle vyrovnala a nastala tzv. opotřebovací válka, v níž obě strany utrpěly těžké ztráty.

Bitva o Británii  se nakonec obrátila v neprospěch Němců a Hitler tak musel invazi do Británie odložit. Luftwaffe tak nevybojovala vzdušnou převahu jako nezbytnou podmínku (nikoli jedinou) pro následný pokus o německou invazi. Navíc bombardování britských měst nejen že nezlomilo morálku obránců Británie, ale naopak ji zvýšilo. Očekávaná britská žádost o příměří se tak nekonala.

Hitler tak obrátil svou pozornost napřed proti Jugoslávii a Balkánu a následně se zaměřil na východ proti SSSR, svému dosavadnímu spojenci a podporovateli, kterého později Německo napadlo v létě 1941. Británie tak byla zachráněna a Německo opět vedlo válku na dvou frontách, kterou nemohlo vyhrát.

Nikdo nemůže s jistotou určit, jak by to tenkrát dopadlo, kdyby Luftwaffe pokračovala v útocích pouze na britské vojenské cíle místo na civilisty. S nadsázkou lze říci, že náhodné bombardování Londýna pomohlo zvrátit průběh bitvy o Británii, a tím ovlivnit průběh celé 2. světové války.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

garik

17. 05. 2022

Když už připomínáte Sovětský svaz , tak také napište , že Hitlera k moci dostali západní kapitalisti a ti mu také financování vybudování Wehrmachtu !

Vaclav Flek

08. 03. 2022

pro Czert :

S nicim, co pisete, nesouhlasim :

Ad 1) Nemci uspesnou invazi do Anglie jiste provest mohli, i bez vybojovani celkove vzdusne prevahy, stacila by jim pouze mistni vzdusna prevaha v mistech vylodeni. Tomu by asi Royal Navy nedokazala zabranit, viz jeji tezke ztraty v prubehu boju o Kretu. Proste v souboji vzdusne sily s namorni silou by to lodstvo prohralo...

Ad 2) Nepochopil jste muj predchozi komentar k udalostem na Balkane. Hitler nemohl souhlasit s britskou vojenskou pritomnosti v Recku v predvecer invaze do Sovetskeho svazu. Britske bombardery, startujici z reckych letist, by ohrozovaly rumunska naleziste ropy, klicova pro Treti risi. Je pravdou, ze se italska invaze proti Recku, zahajena z Albanie, stala zaminkou pro vstup britskych jednotek do zeme. Ovsem nemuselo tomu tak byt, recky premier Metaxas byl proti pritomnosti britskych jednotek , prave z obavy z nemecke reakce. Ovsem Metaxas v lednu 1941 zemrel, a jeho nastupce naopak Brity velmi ochotne do zeme pozval. Vysledkem byla nejenom drtiva britska porazka v Recku a dalsi propad britske prestize, ale predevsim velke utrpeni reckeho lidu, ktere vzniklo v dusledku britskeho vstupu do zeme. Pritom Recko do valky vubec vstupovat nemuselo.

Vas nazor na mou interpretaci Churchilla je usmevny, asi vyplyva z toho, ze o ativitach tohoto kontroverzniho politika toho vite malo...

Czert

07. 03. 2022

Flek
Tak ono je absolutne jedno, ze ztraty stihacek byly na britske strane vyssi.
Dokonce jde rict ze z hlediska valky bylo pro brity lepsi kdyz nemci ztraceli min stihacek, prece jenom bombarder ci stuka vyzadovali vic lidi a materialu nez stihacka.
A stihacka moc skod na zemi nezpusobi.

Navic je absolutne jedno, jestli by luftafe raf na jihu znicila, nemci by usoesnou invazi prpvest nemohli, nemeli na to prostredky.
Tusim ze v 50s, si to doticni generalove provedli, ti sami co veleli ve 40, invazi do anglie a vysledek byl jednoznacny, nemci meli desetisice zajatcu, protoze jednoduse nedokazaly zasobovat invazni sily.
Rn melo ztraty ktere ji boleli, ale hlavni cil splnily, potopily v temer vsechno co nemci meli a plavalo na hkadine.
O obdobe dynama mohli jen snit.

A ze se hitler musel podivat na balkan kvuli akci britu?

Dotaz, kdo se na balkanu angazoval driv, britove nebo italove?
Takze tady bych brity jako zle nevidel, alle uz sem u vas zvykly ze vy vidite churchilovu britanii jako koren vseho zla, presne jak hitler.
Jenze nastesti ke psase zapadni civilizace drzel tehdy oteze churchil a ne srabek chamberlain.

Vaclav Flek

05. 03. 2022

Clanek uvadi celkem klasickou interpretaci letecke bitvy o Britanii, se kterou se da asi souhlasit, jakkoliv rozhodnuti o bombardovani Londyna a dalsich mest muselo vyjit ze sirsiho nazoroveho souhlasu, nez jenom souzneni rozzureneho Hitlera a Goringa. Nemecke veleni v te dobe asi nevedelo, jak blizko porazce se stihaci letectvo Royal Air Force nachazi, coz bylo zjevne fatalni chybou luftwaffe. V clancich o bitve se casto cituji celkove pocty sestrelenych letadel, nevyhodne pro nemeckou stranu, ale trochu se opomiji, ze pocet sestrelenych britskych stihacek prevysoval pocet sestrelenych nemeckych stihacich letadel. Celkove vyssi ztraty nemeckych letadel sly na vrub bombarderu, zejmena pomalych stuk.

Nesouhlasim s vetou clanku : "Hitler tak obrátil svou pozornost napřed proti Jugoslávii a Balkánu...", spravne by asi melo byt, ze Hitler MUSEL obratit svou pozornost na Balkan,nebot se tam vylodila britska vojska. Z reckych letist mohly britske bombardery ohrozovat rumunska naleziste ropy, klicova pro nemecky valecny prumysl. To si Treti rise v predvecer utoku na Sovetsky svaz nemohla dovolit, proto zahajila invazi do Jugoslavie a Recka, jakkoliv se to Hitlerovi vubec nehodilo.

Přidat komentář