Násilná trestná činnost páchaná příslušníky ruských ozbrojených sil od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu výrazně vzrostla. Podle analýzy polského média Vot Tak jde o nárůst, který dalece překonává samotné rozšiřování armády. Zatímco počet vojáků se zvýšil zhruba o polovinu, případy vražd, sexuálního násilí a loupeží narostly násobně rychleji.

Foto: Ruští vojáci na Ukrajině | Telegram

Podle dostupných soudních dat projednávaly ruské vojenské soudy mezi lety 2022 až 2025 celkem 729 případů vražd, do nichž byli zapleteni vojáci. Pro srovnání – v období čtyř let před válkou šlo pouze o 67 případů. Podobně dramaticky vzrostl i počet případů těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti a stovky dalších řízení se týkaly znásilnění, sexuálního násilí či loupeží. Rok 2025 přitom ve více kategoriích představuje dosavadní vrchol.

Psali jsme:Jakou roli hraje hmotnost u moderní vojenské techniky

Tyto údaje zároveň nabízejí jen omezený pohled na situaci. Oficiální statistiky ruské armády jsou výrazně omezené a řada případů se vůbec nedostane na veřejnost.

Případ z Irkutsku: únos a smrt rukojmí

Na konci ledna otřásl sibiřským Irkutskem případ, který ilustruje brutalitu některých incidentů. Zaměstnankyně místní mateřské školy upozornila krizové centrum na ženu, kterou znalci z organizace poznali – byla vedena ulicí pod pohrůžkou nože.

Krátce poté obdržela jedna z klientek centra zprávu od svého manžela, aktivního vojáka, že ženu unesl a požaduje, aby mu do bytu přinesla alkohol a cigarety. Bezpečnostní složky následně obklíčily dům a více než pět hodin s mužem vyjednávaly. Nakonec souhlasil, že otevře dveře.

Uvnitř však policisté našli ženu mrtvou. Pitva prokázala, že byla uškrcena, přičemž pachatel s tělem zůstal ještě zhruba hodinu, než se vzdal. Podezřelý Roman Mičurin měl dlouhou historii násilné kriminality, včetně předchozí vraždy a opakovaných výhrůžek své partnerce. Do armády nastoupil na základě smlouvy v roce 2024 a po zranění ji později opustil. Jeho rodina přitom již dříve hledala útočiště právě v krizovém centru.

Psali jsme:CSG uzavřela rekordní kontrakty na dodávky systémů PVO v Asii

Psali jsme:CV90: Od zbrojního programu ke strategické páteři NATO

Psali jsme:Modernizace ženijní techniky nesmí zůstat ve stínu nákupu tanků a BVP

Vraždy mimo frontu každoročně přibývají

Data ukazují, že počet vražd spáchaných vojáky mimo bojové zóny roste každým rokem. V roce 2025 byl počet případů projednávaných vojenskými soudy o polovinu vyšší než v roce 2024 a šestnáctkrát vyšší než v roce 2022, tedy na začátku invaze.

Celkově bylo za období války zaznamenáno 729 případů vražd, zatímco v letech 2018 až 2021 jich bylo jen 67. Podobný trend je patrný i u těžkých ublížení na zdraví s následkem smrti – během války jich bylo 278, zatímco v předchozích letech méně než čtyři desítky.

Tak výrazný nárůst přitom nelze vysvětlit pouze rozšířením armády. Ta sice vzrostla přibližně o 50 %, ale kriminalita mezi vojáky stoupá mnohem rychleji.

Alkohol jako častý spouštěč násilí

Ve velkém množství případů sehrává klíčovou roli alkohol. Podle analýzy soudních rozhodnutí byl pachatel pod vlivem alkoholu přibližně ve třech čtvrtinách případů. K násilí docházelo nejen během dovolené nebo volna, ale i přímo během služby.

Například jeden praporčík byl odsouzen na 14 let vězení poté, co v opilosti začal střílet na vlastní jednotku. Před útokem údajně vypil dvě lahve vodky, obvinil své podřízené z neochoty bojovat a následně zahájil palbu. Jeden voják zemřel, další byl zraněn. Ironií je, že oběť byla ve svém rodném městě následně uctěna jako padlý hrdina.

V jiném případě mobilizovaný voják zastřelil dva kolegy během společného pití a pokusil se čin zamaskovat tvrzením, že šlo o útok ukrajinské diverzní skupiny. Později se přiznal.

Oběťmi jsou často civilisté

Přestože část případů zahrnuje konflikty mezi vojáky, většina násilí se odehrává mimo vojenské prostředí. Pouze zhruba 17 % obětí tvoří samotní vojáci. V drtivé většině jde o civilisty – známé, přátele i náhodné osoby.

Jedním z příkladů je případ mobilizovaného vojáka, který po hádce ubodal ženu ve zalesněné oblasti celkem 42 ranami a následně se snažil přimět svědka, aby mu pomohl tělo zakopat. Soud mu uložil desetiletý trest, přičemž jako polehčující okolnost zohlednil jeho účast ve válce. Podle znalců trpěl poruchou osobnosti spojenou s bojovým nasazením.

Nárůst sexuálního násilí, často na nezletilých

Výrazný růst zaznamenaly také případy sexuálního násilí. Mezi lety 2022 a 2025 evidovaly soudy 549 případů znásilnění a dalších forem sexuálního útoku. Ve více než třech stovkách případů šlo o nezletilé oběti, z toho 249 případů se týkalo dětí mladších 14 let.

Samotné detaily těchto zločinů však zůstávají často skryté. Rozsudky v těchto kauzách jsou publikovány jen zřídka, což výrazně komplikuje jejich hlubší analýzu. Z jednotlivých medializovaných případů ale vyplývá, že někteří pachatelé byli do armády naverbováni přímo z vězení.

Například na okupovaném území Doněcké oblasti byl zdokumentován případ devítileté dívky, kterou unesl a zavraždil voják s předchozími odsouzeními za znásilnění a loupež vedoucí ke smrti. Podle informací médií žil přímo u rodiny oběti, zatímco se skrýval před vojenskými úřady.

Loupeže a rabování na vzestupu

Vedle násilných činů roste i majetková kriminalita. Od začátku války bylo zaznamenáno 659 případů loupeží a ozbrojených přepadení, přičemž téměř polovina připadá na rok 2025.

V jednom incidentu se opilý voják pokusil se zbraní v ruce vyloupit obchod s potravinami, přičemž vystřelil do podlahy a požadoval alkohol. Policie ho zadržela přímo na místě.

Navzdory četným zprávám o rabování v oblastech poblíž fronty nebo na evakuovaných územích se však jen minimum případů dostává k soudu. Od zavedení speciálního zákona o rabování v roce 2022 bylo zaznamenáno pouze šest případů, a to i přesto, že svědectví o krádežích ze strany vojáků se objevují od počátku invaze.

Neúplná data a omezená vymahatelnost práva

Skutečný rozsah kriminality bude pravděpodobně ještě vyšší. Statistiky nezahrnují případy, které jsou stále ve vyšetřování, ani trestné činy bývalých vojáků, jež řeší civilní soudy. Mnoho rozsudků, zejména u závažných zločinů, se navíc vůbec nezveřejňuje.

Dalším problémem je nedostatek dat z okupovaných území Ukrajiny, kde je dokumentace prakticky nedostupná. Podle právních expertů je samotná válečná zóna prostředím, kde je prakticky nemožné zločiny řádně evidovat a vyšetřovat.

Někteří právníci zároveň upozorňují, že ruské úřady dávají přednost udržení početního stavu armády před důsledným trestáním pachatelů. Podle nich existuje snaha spíše posílat lidi na frontu než do vězení, což může situaci dále zhoršovat.

Zdroj: The Moscow Times