V časopise ATM byl nedávno zveřejněn rozsáhlý článek A. Maralského „Armija 2023 prizmatem ruského průmyslu“, ve kterém se autor mj. zabývá moderními ruskými guntrucky GAZ-66 MB a AMN-500911, a hodnotí je právě pro jejich pokročilost spíše negativně. Takovéto ohodnocení je ale výrazem určitého nepochopení fenoménu, jaký guntrucky a jim příbuzná vozidla technicals představují, ale také vývoje, který v této kategorii probíhá.

Foto: GAZ-66 MB | Yuri Pasholok

Vozidla technicals a guntrucky v průběhu desetiletí

Vozidla technicals, potažmo i guntrucky pro jejich provizornost a atypičnost jejich vzniku hodnotíme obvykle jako cosi druhořadého. Ale to je chyba. Vozidla technicals a guntrucky představují plnohodnotnou a svébytnou kategorii vojenské techniky, stejně jako např. tanky nebo samohybná děla. I zde jako u všech kategoriích vojenské techniky platí určité zákonitosti, a stejně tak i v této kategorii probíhá rozsáhlý technický vývoj.

Psali jsme:Lehké kolové obrněné transportéry – překvapivě úspěšné řešení 

Foto: Určitým hitem konfliktů v Sýrii či Libyi se staly gun trucky – nákladní automobily, využívající jako výzbroj známé sovětské kanony S-60. | neznámý autor / Wikimedia Commons / Public domain

Kategorie vozidel technicals (pokud opomineme první pokusy o zkonstruování takovýchto  systémů za druhé světové války německou či britskou armádou) se začala rodit již v osmdesátých letech minulého století, za války mezi Čadem a Libyí. V této válce malá čadská armáda musela čelit mnohonásobně silnější libyjské armádě, přičemž se jí nedostávalo jak moderních bojových systémů, tak i prostředků na jejich nákup v zahraničí. Odpověď na tuto složitou situaci čadská armáda nalezla v různých terénních nepancéřovaných automobilech, převážně typu Toyota Land Cruiser, které osadila různými kulomety. Oproti druhoválečným pokusům s těmito vozidly bylo příznačné, že je čadská armáda nasadila skutečně masově, byl to její hlavní bojový prostředek. A tento postup slavil úspěchy, čadská armáda dokázala porazit libyjská vojska disponující i těžkou technikou v řadě bitev a nakonec válku vyhrála, díky čemuž se tato válka často nazývá Toyota war.

Dalším konfliktem, ve kterém byla vozidla technicals rozsáhle nasazena, byla občanská válka v Somálsku. Během této války se angažovaly také různé humanitární organizace, ty ale ke svému působení potřebovaly ozbrojenou podporu. Tu jim poskytli různí místní warlordi, kteří ale nedisponovali klasickou vojenskou technikou, ale opět převážně jen různými terénními či lehkými nákladními automobily, osazenými velkorážovými kulomety. A i zde tato vozidla slavila obrovský úspěch. Tato válka pak dala vozidlům technicals i jejich jméno (vozidla technické asistence, jak byly tyto bojové systémy formálně nazývány).

Právě tyto úspěchy proslavily vozidla technicals po celém světě. Vozidla technicals se následně dočkala nasazení i v řadě dalších konfliktů, především asymetrických, jako je občanská válka v Sýrii, Iráku či Libyi. A vše naznačuje tomu, že obliba vozidel technicals bude pokračovat i nadále.

Psali jsme:Jaká je role armády při živelných pohromách

Trendy ve vývoji vozidel technicals a guntrucků

Vzhledem k tomu, že vozidla technicals v různých formách existují již více než 40 let, lze v jejich konstrukci pozorovat i některé vývojové trendy. Jedním z těchto trendů je osazování vozidel technicals čím dál výkonnějšími zbraněmi. Je to do jisté míry důsledek právě velkého rozšíření vozidel technicals, která se mnohdy ocitnou na obou stranách fronty (např. povstalecké jednotky versus vládní vojska). A jestliže se střetnou dvě ozbrojené síly vyzbrojené stejně koncipovanými systémy, pak zvítězí ta strana, která dokáže dostřelit dál, která dokáže protivníka tzv. přestřílet. Proto jsou vozidla technicals osazována čím dál výkonnějšími zbraňovými systémy. Jestliže ve svých počátcích byla tato vozidla osazována většinou kulomety běžných puškových ráží, později je nahradily velkorážové kulomety. A ty postupně nahrazují lehké kanony 20-25 mm. Největší popularitu si přitom získaly ruské, původně protiletadlové kanony Zu-23, které se vyznačovaly výborným výkonem, a zároveň byly díky přebytkům z dob studené války snadno dostupné.

To, že na vozidla technicals byly osazovány čím dál výkonnější automatické kanony, mělo ovšem významný důsledek – původní podvozky osobních terénních automobilů přestávaly vyhovovat. Lze se sice setkat i s tím, že kanony Zu-23 jsou osazovány i na zmíněné automobily Toyota Land Cruiser, jenže v tom případě jsou tyto automobily již přetížené. Především nemají potřebnou stabilitu při palbě, a jejich střelba je pak nepřesná. Odpovědí na tento nedostatek se stalo čím dál vyšší využívání těžších, stabilnějších podvozků lehkých nákladních automobilů.

Proces zvyšování ráže osazených zbraní ale pokračoval dál, kdy byly využívány čím dál výkonnější, původně protiletadlové kanony. Tento trend ale kategorii těchto provizorních systémů rozdělil do dvou větví. Pro mnohé jednotky byly svými výkony optimální kanony 20-25 mm, takováto vozidla představují de facto jakýsi ekvivalent BVP. A tato menší vozidla technicals pak doplňují těžší podpůrné systémy - skutečné guntrucky, postavené na bázi plnohodnotných nákladních automobilů, a vyzbrojené těžšími protiletadlovými kanony, jako jsou např. kanony Bofors L/60 ráže 40 mm či kanon S-60 ráže 57 mm.

Právě tyto guntrucky se prokázaly v konfliktech poslední doby velkou hodnotu. Ukázalo  se totiž, že i poměrně vyspělé armády potřebují zbraňové systémy, které jsou schopny plnit úkoly palebné podpory pěchoty. Ne vždy jsou totiž k dispozici tanky či dělostřelectvo, ne vždy je také skutečně efektivní k tomuto účelu používat 155 mm děla s dostřelem 40 km. Jako optimální řešení se jeví spíš systémy, využívající jako zbraňový systém kanon ráže 40-60 mm.

Dalším trendem, který lze pozorovat v kategorii vozidel technicals a guntrucků, je používání pancéřové ochrany. Právě problém nízké pancéřové ochrany je u vozidel technicals a guntrucků asi nejkritičtější. Je to problém právě v asymetrických konfliktech, které bývají často velmi intenzivní. Zde se vozidla technicals stávají snadno terčem palby odstřelovačů vybavených odstřelovacími puškami ráže .338 Lapua a výše, schopnými zasahovat obsluhu technicals i na velkou vzdálenost. V důsledku toho obsluhy vozidel technicals leckdy utrpěly neúnosné ztráty. Proto obsluhy svá vozidla technicals a guntrucky doplňují různým pancéřováním. Často ale toto doplňkové pancéřování představuje velmi neumělé konstrukce, které poskytuje ochranu spíše jen symbolickou a morální. I proto lze pozorovat v kategorii vozidel technicals a guntrucků další významný jev, a tím je příchod čím dál dokonalejších, sofistikovanějších konstrukcí.

Je třeba si uvědomit, že původně vozidly technicals či guntrucky disponovaly spíše různé nevládní jednotky. Povstalecké jednotky bojující proti vládě (Sýrie, Irák), případně milice různých stran soupeřících v dané zemi o moc (Libye). Adekvátně tomu vypadala i jejich vozidla technicals – obvykle šlo spíše o provizorní konstrukce, vyráběné navíc kusovou výrobou. Jenže dnes čím dál častěji vozidla technicals a guntrucky používají i regulérní armády. A ty mají mnohem vyšší možnosti, a to i v případě, jedná-li se o armády chudých rozvojových zemí. Jsou schopny vyrábět vozidla technicals a guntrucky ve vyšší kvalitě, často navíc i v rozsáhlých sériích. Je pochopitelné, že tato vozidla pak vypadají docela jinak a lépe než jejich starší předchůdci.

Vzhledem k tomu se objevil i další jev – osazování vozidel technicals a guntrucků dokonalejšími pozorovacími a zaměřovacími systémy. Je to vcelku pochopitelné, i armády méně vyspělých států pochopily, že nemá příliš smysl zahltit cíl velkým počtem ran, ale spíše jej přesně zasáhnout. Proto jsou moderní zaměřovací systémy osazovány např. i na guntrucky kurdských ozbrojených sil v Iráku. Samozřejmě, i vzhledem k určení guntrucků jsou upřednostňovány spíše robustní, odolnější zaměřovací systémy před nejmodernějšími západními konstrukcemi. Přesto je i v tomto směru trend technického zdokonalování čím dál výraznější.

Pokud si tedy shrneme základní trendy v konstrukci vozidel technicals a guntrucků, pak je to vedle osazování kanonů čím dál vyšších ráží především příchod pokročilejších, sofistikovanějších technicals a guntrucků. Ty proto disponují jak určitým pancéřováním zajišťujícím aspoň určitou ochranu posádky, tak i jednoduchými systémy řízení palby, dovolující vyšší přesnost. Tento proces zvyšování kvality vozidel technicals a guntrucků lze přitom pozorovat po celém světě, zdaleka se nejedná jen o Rusko.

A z tohoto pohledu systémy GAZ-66 MB vyzbrojené kanonem ZU-23 a těžké systémy AMN-590911 vyzbrojené modernizovaným kanonem S-60 svůj smysl mají. Vozidla GAZ-66 MB představují jakýsi levnější ekvivalent BVP; co se týče palebné síly, díky kanonu Zu-23 se jim takřka vyrovnají. Oproti běžným vozidlům technicals pak GAZ-66 MB nabízí lepší stabilitu při palbě a tím i vyšší přesnost palby. V neposlední řadě je výhodou i možnost nasazení kanonů ZU-23 i proti dronům. Právě kanony ZU-23 se totiž např. během války o Náhorní Karabach v boji při dronům mimořádně osvědčily. Díky tomu vozidlo GAZ-66 MB představuje velice univerzální systém.

Foto: AMN-590911 | Kirill Borisenko / Wikimedia Commons / Public domain

A těžká vozidla AMN-590911 představují jakýsi vyšší level. Tato vozidla mohou zajišťovat palebnou podporu na střední vzdálenost, mohou kompenzovat nedostatek BVP či dělostřelectva. V samotné ruské armádě pak mohou tvořit podpůrný prvek jednotek vybavených lehkými OT BTR-82. Jistě, lze se pozastavovat nad tím, jak jsou tato vozidla koncipována, a že u tohoto vozidla je chráněna pouze kabina, a nikoliv samotný zbraňový systém a jeho obsluha. Nicméně pro obsluhu, která se mezi jednotlivými palebnými úkoly přepravuje právě v oné chráněné kabině, má i tato částečná pancéřová ochrana svůj smysl.

Je navíc pravděpodobné, že postupně bude u dalších konstrukcí i onen nedostatek ochrany samotné zbraně a její obsluhy odstraněn. Samotné kanony mohou být např. osazeny do pancéřované věže, jak je tomu např. u srbského systému PASARS 16, který byl koncipován tak, aby vedle své primární protiletadlové funkce mohl plnit i úkoly palebné podpory. Další možností je, že osazené zbraňové systémy budou umístěny do bezosádkových věží, řízených z pancéřované kabiny. Ostatně, i takové systémy se již začínají objevovat, byť zatím jde opět jen o neumělé konstrukce.

Celkově lze předpokládat, že takových vozidel, jako jsou systémy GAZ-66 MB či AMN-590911, bude postupně přibývat, a že trend příchodu sofistikovanějších vozidel technicals a guntrucků bude čím dál výraznější. Je tomu i proto, že mnohé dříve chudé rozvojové země bohatnou, více prostředků mají tedy i jejich armády. Takové armády ale i nadále hledají spíše levnější zbraňové systémy, než jakými jsou astronomicky drahé tanky či BVP. Vhodným řešením pro ně budou právě vozidla technicals a guntrucky, tedy zbraňové systémy, které již znají – ale ve vyšší, sofistikované technické podobě. Je pak jen pochopitelné, že na tento trend reagují i samotné zbrojní firmy. Je totiž zřejmé, že vozidla technicals a guntrucky mají před sebou velkou budoucnost, a to nejen v armádách chudých zaostalých států.

A co Česká republika?

Nabízí se ale otázka, zda by se k tomuto trendu neměla připojit i Česká republika. Česká republika a její průmysl mají pro zkonstruování takového sofistikovaného guntrucku dobré podmínky. I v České republice je k dispozici hned několik vhodných automobilů, které by se mohly stát guntrucky, tj. nosiči zbraňového systému. Jde např. o automobily Tatra které by byly schopny unést i relativně těžký kanon S-60 ráže 57 mm či Bofors L/60 ráže 40 mm. Stejně tak zde ale existuje i několik typů lehčích automobilů či dokonce obrněných automobilů, jejichž podvozek by byl vhodným nosičem kanonu ZU-23 či jiného kanonu 20-25 mm.

Obdobně má český zbrojní průmysl zkušenosti i s výrobou pancéřových kabin pro tyto automobily. Bylo by tedy možno vyjít z dosavadních zkušeností, či adaptovat již existující typy. Zkonstruovat takové pokročilé vozidlo technicals, resp. guntruck by tak bylo relativně nenáročné, navíc zde existuje nemalý trh pro takovéto vozidlo.

Zdroj: Military Today, ATM