Na začátku 2. světové války se Němci rozhodli zacházet s Polskem jako s kořistí. Vytvářili si tím však jedny ze svých nejodhodlanějších nepřátel. Jestliže ještě v roce 1938 se Polsko přidalo k Německu a po Mnichovu se z čs. území zabralo dlouhodobě sporné Těšínsko, od září 1939 bylo vše jinak. Mezi všemi polskými vojáky sloužícími ve spojeneckých armádách vyniká příběh 303. stíhací perutě RAF.

Foto: Stíhači 303. perutě před letounem Hawker Hurricane v době bitvy o Británii | Wikimedia Commons / Public domain

Dne 23. srpna 1939 podepsaly Německo a Sovětský svaz pakt Molotov-Ribbentrop. Na základě této dohody o neútočení obě mocnosti souhlasily s rozdělením Polska. O pouhý týden později, 1. září, Německo napadlo Polsko, což znamenalo začátek druhé světové války. O něco více než dva týdny později učinil totéž SSSR. Jestliže na německý útok odpověděla Británie s Francií vyhlášením války Německu, napadení Polska ze strany SSSR prošlo Stalinovi bez obdobné pozornosti.

Psali jsme:Zpackaná operace Bodenplatte – labutí píseň Luftwaffe

Poláci se statečně bránili, ale spojenou sílu obou armád nedokázali odrazit. Sověti a Němci se nakonec v zemi usadili a na řadu let ji okupovali; SSSR do léta roku 1941, kdy bude sám napaden Německem, a Německo až do jarních dní roku 1945, kdy se přes Polsko opět převalila Rudá armáda, tentokrát v roli „osvoboditelky“. Poláci ovšem po celou tu dobu pokračovali v boji. Po německé invazi Polsko přesunulo mnoho svých letadel na vedlejší letiště, což vedlo německou armádu k domněnce, že většina z nich byla zničena. I když polští piloti neměli k dispozici nejlepší letadla, přesto se jim podařilo sestřelit velké množství německých nepřátel.

Poté, co bylo jasné, že Polsko zůstane okupováno, mnoho pilotů uprchlo do Francie, kde se znovu zapojili do bojů, především na letounech Morane-Saulnier M.S.406. Po pádu Francie, během něhož si polští piloti připsali sestřel 52 nepřátelských letadel, se přesunuli do Británie, která stála jako poslední velká západoevropská země, kterou Němci ještě neobsadili. Tito polští letci měli sehrát významnou roli při její obraně.

Když se Británie připravovala na rozhodující boj proti Němcům, s radostí přijala polské piloty do svých řad. Zpočátku byly zformovány čtyři perutě letců: Č. 300, 301, 302 a 303. Mnoho dalších jednotlivých polských letců bylo přijato do existujících britských perutí a v průběhu války vznikaly další polské perutě.

Z tohoto partnerství měly prospěch obě strany. Británie získala zkušené stíhací piloty, kteří byli zoceleni bojem s Německem, a polští letci příležitost podílet se dál na boji proti Hitlerovi. U Královského letectva také létali na mnohem modernějších letounech, než na jaké byli zvyklí dříve.

Psali jsme:Ruská jaderná vlajková loď se vrací. Modernizace za dvě miliardy eur trvala třicet let

Psali jsme:Obranný průmysl se stal žádaným zaměstnavatelem

Psali jsme:Když selže zbraň, musí voják umět reagovat. Boj zblízka je poslední možností

Z 303. perutě RAF, přezdívané "Varšavská stíhací peruť Tadeusze Kościuszka", se nakonec stala nejúspěšnější z polských leteckých jednotek. Jejím původním velitelem byl makléř, který se stal leteckým esem, S/Ldr Ronald Gustave "RG" Kellett.

Netrvalo dlouho a Němci zahájili bitvu o Británii, během níž měli za cíl oslabit britskou obranu před plánovanou invazí. Polští piloti nebyli obeznámeni s letadly ani terminologií RAF, a proto byl prováděn výcvik, který jim měl umožnit držet s ostatními spojenci krok. Dva měsíce po zahájení bitvy byla No. 303 Squadron jednou ze dvou polských perutí, které vzlétly na oblohu vybaveny letouny Hawker Hurricane.

Hned první den sestřelili polští piloti šest letounů Luftwaffe a během následujícího týdne jich sestřelili celkem čtyřicet. Po šesti týdnech v akci měli piloti 303. perutě na kontě 126 letadel a na konci bitvy, která byla pro Brity vynikajícím vítězstvím, sestřelili její piloti více letadel než kterákoli jiná peruť RAF. Po bitvě o Británii 303. peruť pokračovala v boji. Po zbytek války se účastnila mnoha operací a byla přezbrojena na letouny Supermarine Spitfire. Byla rozpuštěna v prosinci 1946 a zanechala po sobě dědictví jako nejefektivnější polská letka RAF během konfliktu.

Hugh Dowding, velitel stíhacího letectva RAF v době bitvy o Británie, později o pilotech polské 303. perutě řekl: "Nebýt skvělého výkonu, kterým přispěly polské perutě, a jejich nepřekonatelné statečnosti, váhám, zda bych mohl říci, že by výsledek bitvy o Británii byl stejný."

Zdroj: warhistoryonline.com