Spojené státy narazily na nezvyklou komplikaci: nedostatek strategických bombardérů B‑52 Stratofortress. Nejde o to, že by B‑52 „docházely“ fyzicky — jde o to, že dostupných kusů je málo ve chvíli, kdy je potřeba dělat tři věci najednou: udržet jaderné odstrašení, podporovat globální operace a postupně stroje posílat do modernizace, aby vydržely až do 50. let.

Foto: B-52H | U.S. Air Force

Psali jsme:Klíčový milník: Estonská armáda obdržela kompletní flotilu samohybných houfnic Caesar

Podle The War Zone (TWZ) je jádro problému v tom, že část flotily musí zůstat vyčleněná pro jaderné odstrašení. To samo o sobě není nové. Nové je, že se to potkává s dlouhodobě nízkou provozuschopností: v posledních letech se readiness drží jen kolem 50–55 %, přičemž bombardovací síly zároveň podporují různé operace po světě. Jednoduše řečeno: když je „půlka“ flotily reálně připravená, každý stroj odstavený kvůli úpravám je okamžitě znát.

Jaderná role jako brzda modernizace

Z pohledu Defense Express vzniká dilema, které zní skoro banálně, ale je strategicky nepříjemné:

• významná část bombardérů musí zůstat na jaderné pohotovosti,
• každý kus poslaný do modernizace snižuje počet strojů dostupných pro operace,
• a do toho běží konvenční úkoly napříč světem, které si také žádají kapacity.

Do hry navíc vstupuje i dřívější rámec omezení: pod nefunkčními dohodami o kontrole zbrojení s ruskem směla nést jaderné zbraně jen část flotily B‑52H — 46 z 72 letounů. Teoreticky by šlo tuto schopnost obnovit u dalších strojů, ale zatím nepadlo rozhodnutí.

Další „rychlé řešení“ by bylo vytáhnout letouny z dlouhodobého uložení. Jenže i tady přichází studená sprcha: U.S. Air Force upozorňuje, že i rezervní zásoba je omezená. Takže žádný nekonečný sklad „náhradních B‑52“, který by modernizaci ulehčil, neexistuje.

B‑21 pomůže, ale odchody B‑1B a B‑2 mohou otevřít díru

Část tlaku má v budoucnu ulevit B‑21 Raider, který má také plnit úkoly strategického odstrašení. Jenže plánování kapacit je běh na dlouhou trať — a do něj zapadá další tvrdý fakt: B‑1B Lancer a B‑2 Spirit mají být vyřazeny ve 30. letech. To může znovu vytvořit schopnostní mezeru, pokud se nové kapacity nepotkají včas s odchodem starých.

V překladu: i když B‑21 přichází jako posila, načasování a přechodové období mohou být bolestivé — a právě v tom období se bude od B‑52 chtít nejvíc.

B‑52J: modernizace, bez které to do 50. let nepůjde

B‑52 Stratofortress má podle plánů zůstat ve službě až do 50. let. Aby to dávalo smysl, probíhá přestavba na konfiguraci B‑52J. Mezi klíčové prvky patří:

• instalace nového radaru AN/APQ‑188,
• výměna motorů za osm nových pohonných jednotek.

Dobrá zpráva: nový radar už byl dodán U.S. Air Force k testování. A nové motory od Rolls‑Royce mají být dodány v roce 2027.

Jenže právě tady se vrací motiv „nedostatku“: modernizace je rozsáhlá, zabere čas, a když už teď není k dispozici dost strojů pro všechny role, každé zdržení bolí dvojnásob.

Skluz, který mění tempo celé flotily

Původně se počítalo se zahájením testovacích letů v roce 2024 a se zavedením modernizovaných strojů do služby do roku 2030. Program ale nabral zpoždění:

• testovací lety se nyní čekají až v roce 2027,
• operační nasazení až v roce 2033.

To není jen „posunutý harmonogram“. To je několik let, kdy se musí vybalancovat:

• jaderná pohotovost,
• konvenční operace,
• a současně příprava flotily na to, aby vydržela další dvě dekády.

Proč je to víc než technický problém

Celý příběh B‑52 dnes připomíná situaci, kdy renovujete jediný most ve městě — jenže po tom mostě zároveň musí jezdit veškerá doprava a ještě na něm nesmí nikdy přestat fungovat „záchranný pruh“. Modernizace B‑52 není jen otázka komponentů, ale otázka kapacit, načasování a strategických závazků.

A právě proto může být „nedostatek B‑52“ reálnou hrozbou pro modernizaci: ne proto, že by USA nevěděly, co chtějí na letounu vylepšit, ale proto, že si nemohou dovolit odstavit tolik strojů, kolik by modernizace ideálně potřebovala — aniž by tím oslabily každodenní operace nebo jaderné odstrašení.

Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného, U.S. Department of War