Vojenské vybavení západní výroby nemusí být pro většinu afrických zemí samozřejmou volbou a mnohé dávají přednost dodávkám z Ruska nebo Číny – to má potenciálně významné geopolitické důsledky. Podle nedávné zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru prodeje čínského zbrojního průmyslu v Africe neustále rostou, a to až do té míry, že předstihly prodeje ruské konkurence. V subsaharské Africe tvoří 19 % trhu.

Foto: WMA-301 senegalské armády na hranici s Gambií v roce 2017 | Wikimedia Commons / Public domain

Čína podniká zřejmé kroky k podpoře a udržitelnosti tohoto trendu, zatímco produkci ruských výrobců zbraní pohlcuje válka na Ukrajině. I pro africké země spojené tradičně obrannými dohodami s Francií – pokud zrovna nehostí francouzské vojáky na svém území – je čínské zboží v podobě vojenské výzbroje a vybavení lákavé. To je například případ Pobřeží slonoviny, jehož ozbrojené síly nedávno převzaly obrněná vozidla VN22B dodaná čínskou skupinou Norinco. O několik měsíců dříve následoval Senegal. Francouzský ministr pro ozbrojené síly Sébastien Lecornu již loni v červnu v Senátu uvedl, že výrobky nabízené francouzskými výrobci zbraní ne vždy odpovídají potřebám, které africké země vyjadřují:

Psali jsme:80letý majitel obchodu brokovnicí postřelil ozbrojeného zloděje

„Je nepopiratelné, že armády partnerských zemí rovněž vynakládají velké rozpočtové úsilí na zvýšení svých schopností. Například senegalská armáda a armáda Pobřeží slonoviny už nejsou takové, jaké byly před deseti nebo patnácti lety. Přesto jejich požadavky na vybavení a kapacity stále existují. A naši výrobci někdy dokázali některé armády spřátelených zemí odradit, protože vyhodnotili zakázky jako příliš malé. Protože příroda nesnáší vakuum, zaujali jejich místo naši konkurenti. Je třeba vést klíčovou diskusi s francouzskou Agenturou pro obranné zakázky, průmyslem a s bankovním sektorem, zejména s Veřejnou investiční bankou, abychom našli řešení pro všechny tyto země a umožnili jim další růst. Musíme jim být v jejich úsilí nápomocni, a to včetně poskytování vybavení.“

Na slyšení o bezpečnostní hrozbě v Africe ve francouzském Národním shromáždění ředitel vojenské rozvědky generál Jacques Langlade de Montgros podrobně popsal přístup Pekingu k Africe: „Aby Čína hájila své zájmy a vypadala jako zodpovědná mocnost, předkládá africkým státům vojenskou nabídku. Činí tak třemi způsoby: posilováním svého závazku vůči vojenským mírovým operacím OSN, prohlubováním svých obranných vztahů s téměř všemi africkými zeměmi a vývozem zbraní do afrických států. V Džibutsku je již několik let čínská základna a Čína se nyní snaží vytvořit základnu na pobřeží Atlantiku (...) konstatujeme, že používané vybavení je stále smrtonosnější a je stále sofistikovanější a technicky vyspělejší. Musíme si být vědomi silných a slabých stránek zbraňové podpory poskytované našimi konkurenty.“

Ačkoli je totiž toto vybavení poměrně konkurenceschopné vzhledem k omezeným rozpočtovým zdrojům některých afrických států, se může také ukázat jako nevyhovující: „Některé země jsou tímto vybavením zklamány. Za prvé, ne vždy funguje dobře. To platí zejména pro čínské zbraně, které nesplňují původní očekávání svých kupujících. Za druhé, ne vždy dochází k údržbě v provozuschopném stavu, zejména u ruského vybavení, neboť Rusko se v současné době soustředí na své vlastní potřeby na úkor vybavení prodávaného africkým zemím,“ vysvětlil generál Langlade de Montgros. „V této oblasti je naším úkolem vyhodnocovat schopnosti vybavení, které mají africké armády, a výkonnost našich konkurentů, abychom pomohli našemu průmyslu,“ uzavřel.

Bez ohledu na očekávatelný fakt, že Čína v řadě případech dodává svým zákazníkům relativně levné a současně nekvalitní zboží, ať již z důvodů nedostatečné kompetence příslušných institucí zákaznické země, nebo z důvodů korupce, je růst čínského vlivu v Africe jednou z významných a v dlouhodobém horizontu velmi nebezpečných hrozeb. Nespokojenost zákazníků je v tomto ohledu vítanou příležitostí trend zvrátit a příležitostí pro evropský obranný průmysl, jak se vrátit na původní odbytiště, případně získat nová. Podobně jako v případě Ruska, jen v opačném gardu, je ovšem dnes západní průmysl velmi vytížený válkou na Ukrajině, která má přirozeně velkou prioritu – aneb když se dva perou, třetí – Čína – se směje. Její vliv v Africe přitom ani zdaleka nezačíná a nekončí u dodávek zbraní. Připomeneme-li, jak se této zemi daří využívat politiky Evropské unie nejen ve věci automobilového průmyslu a elektromobility přímo v Evropě, je zřejmé, že zastavit její expanzi v Africe bude mimořádně obtížným úkolem.

Psali jsme:Americký mariňák unikl jen o vlásek jisté smrti zásahem do hlavy

Zdroj: opex360.com