Ruské kamikadze drony rodiny Lancet jsou již všeobecně známé a mají za sebou řadu úspěšných použití. V současné době již existuje více než 400 videozáznamů zásahů zbraňových systémů a různého vybavení protivníka těmito prostředky. Nyní byla představena nová verze této vyčkávací munice.

Lancety do nedávna existovaly jen ve dvou verzích – velké a malé, resp. Lancet-3 a Lancet-1. Nyní společnost ZALA představila třetí verzi v podobě Izdelie-53, která má skládací křídla a ukládá se do transportně-odpalovacího kontejneru. 

Foto: Kamikadze dron Lancet | ZALA

Psali jsme:Zemřel Tom Moore, druhoválečný veterán, který pro britské zdravotníky vybral téměř miliardu korun

Verze Izd.53 může být použita i pro skupinové údery, a proto byl vyvinut speciální vícenásobný odpalovací systém určený pro několik dronů.  Lancet verze Izd.53 by měla údaně být také výrazně odolnější proti rušení. 

ZALA Lancet je ruská vyčkávací munice, resp. bezpilotní sebevražedný („kamikaze“) dron, vyvinutý ruskou společností ZALA Aero Group (součást koncernu Kalašnikov) pro ruské ozbrojené síly. Poprvé byl představen v červnu 2019 během vojenské výstavy ARMY-2019 v Moskvě. Jedná se o další vývojovou verzi dronu ZALA KYB-UAV, známého také jako KUB-BLA.

Lancet je bezpilotní dron s dvojicí tandemově uspořádaných křídel do tvaru písmene „X“. Pohon zajišťuje elektromotor, který roztáčí dvoulistou tlačnou vrtuli, umístěnou v zadní části. Dron lze použít jak pro průzkumné, tak i úderné mise. Má maximální dolet 40 km, maximální vzletovou hmotnost až 12 kg a v bojovém režimu může být vyzbrojen buď vysoce explozivními (HE), nebo HE-fragmentačními hlavicemi. Je vybaven opticko-elektronickým naváděním a také televizní naváděcí jednotkou, která umožňuje operátorovi řídit jej v terminální fázi letu. Podle hlavního konstruktéra společnosti Zala Aero Alexandra Zacharova může být Lancet použit také v roli tzv. „leteckého minování“, kdy se dron vrhá střemhlav rychlostí až 300 km/h a zasahuje nepřátelské bezpilotní letouny během letu. Lancet lze vypouštět pomocí katapultovacího zařízení ze země, nebo z námořních platforem, jako jsou hlídkové čluny třídy Raptor.

Lancet byl bojově testován v Sýrii během ruské vojenské intervence v syrské občanské válce minimálně od listopadu 2020. V dubnu 2021 se zapojil do úderů proti hnutí Tahrír aš-Šám v guvernorátu Idlib. Dne 8. června 2022 ruská obranná korporace Rostec oznámila, že bezpilotní letouny Lancet a KUB byly nasazeny během ruské invaze na Ukrajinu. O měsíc později se objevily první záběry jejich bojového použití na Ukrajině. Koncem roku 2022 se na sociálních sítích objevilo několik videozáznamů, na nichž drony Lancet zasahují různé ukrajinské vojenské cíle, jako jsou systémy protivzdušné obrany, samohybné houfnice, tanky nebo vojenská nákladní vozidla. Mezi poškozenými či zničenými cíli byly například raketové systémy S-300, raketový systém Buk-M1, raketový systém Strela-10, tank T-64 a Západem dodané houfnice M777, M109 a FH70. 4. listopadu 2022 byl pak dronem Lancet poškozen dělový člun ukrajinského námořnictva třídy Gjurza-M. Bylo to poprvé, kdy během války dron Lancet zaútočil na námořní cíl.

Psali jsme:Ruská jaderná vlajková loď se vrací. Modernizace za dvě miliardy eur trvala třicet let

Psali jsme:Když selže zbraň, musí voják umět reagovat. Boj zblízka je poslední možností

Psali jsme:Chrudimští výsadkáři převzali první útočné nože Cháron

Zdroj: ZALA