„Odvést zajatce nepřipadalo v úvahu“ – co se stalo v Den D na Pointe du Hoc
„Odvést zajatce nepřipadalo v úvahu“. Tímto eufemismem se v jedné větě vypořádala oficiální zpráva americké armády o jedné konkrétní události během bojů o Pointe du Hoc, v červnu 1944 v Normandii. O tom, co se skutečně stalo, nám více řekne "znovuobjevený" článek válečného zpravodaje G. K. Hodenfielda otisknutý 5. června 1959 v deníku Gettysburg Times.
„Robin byl velitelem čety Rangers a pokud je mi známo, tak je stále v armádě. To je dobře, protože je dobré mít muže jako on na naší straně. Každopádně, druhý den invaze vedl Robin noční průzkum bojem za nepřátelskou linií. Cílem bylo zajmout nějaké Němce kvůli výslechu. To se podařilo, ale na cestě zpátky s asi tuctem zajatců Wehrmacht podnikl protiútok a hrozilo, že by jeho jednotku rozprášili.
Robin, jeho pár chlapů a ti zajatci se ukryli v kráteru po bombě. Mezitím se to kolem nich začalo hemžit nepřáteli. Takže rozkázal svým lidem, aby se jeden po druhém pokusili proklouznout zpět k našim. Jeho seržant, který odcházel poslední, se ho zeptal co bude dělat s těmi vězni. 'Neměj strach, já se o ně postarám…'.
Jakmile se pak se zajatci ocitl sám, namířil na ně svůj samopal a všechny zastřelil. Pak se vrátil na naše velitelství, kde podal hlášení.“
Foto: Pointe du Hoc je útes situovaný mezi dvěmi invazními zónami Američanů, který byl formálně součástí pláže Omaha, sektoru Charlie. Přesto se stal cílem samostatného útoku jednotek Rangers, které měly zdolat 30metrové pobřežní útesy s cílem umlčet dělostřelectvo na jejich vrcholu. | Wikimedia Commons / Public domain
Dobový článek tuto událost poněkud bagatelizuje a dále se snaží vysvětlit, že ti, co se ten den v Normandii vylodili, to jistě chápou, a ti, co o tom jen slyšeli, to pochopit mají.
„Den D byl pro ty muže hroznou osobní zkušeností. Sice jste bojovali po boku ostatních, ale na to vzrušení, které bylo skoro jako opilost, a na ten mrazivý, svazující strach - na ten jste byli sami,“ uzavírá článek.
Místo výše popsané události se nachází poblíž nynějšího kruhového objezdu na silnici D514. Těla zastřelených Němců nebyla nikdy nalezena, předpokládá se, že jsou stále na místě.
Pointe du Hoc je útes situovaný mezi dvě přistávací zóny Američanů, který byl formálně součástí pláže Omaha, sektoru Charlie. Přesto se stal cílem samostatného útoku jednotek Rangers, které měly zdolat 30metrové pobřežní útesy s cílem umlčet dělostřelectvo na jejich vrcholu.
Pointe du Hoc vybíhal do moře 7 kilometrů západně od pláže Omaha a poskytoval základnu, z níž mohla německá děla s větším dostřelem ohrožovat jednotky vyloďující se na pláži Omaha i na pláži Utah. Americká výzvědná služba zde odhalila pět 155 mm děl v betonových bunkrech. Američtí velitelé se shodli v tom, že likvidace těchto děl je klíčová pro osud amerických vojsk na Omaze a Utahu. Oblast byla bráněna vojáky německé 352. pobřežní divize.
Když pak v Den D (6. 6. 1944) vyrazili Rangers do útoku, dostali se během krátké chvíle nahoru na útesy. Když se však probojovali k bunkrům, zjistili, že jsou prázdné. Rangers následně obsadili silnici do Pointe a asi 500 m od bunkrů nalezli děla mířící na pláž Utah spolu s jednotkou asi 100 Němců. Děla byla zničena, poté se vojáci vrátili do svých postavení.
Pointe du Hoc je dnes památným místem (nachází se tu památník Rangers vybudovaný na tehdejším velitelském bunkru). Jak popisuje text výše, v červnu roku 1944 zde došlo k jistým přehmatům, ostatně jako i na jiných místech a u jiných jednotek (německých i spojeneckých), nicméně hovořit o těchto věcech může přispět k diskuzi a konečnému vypořádání se s minulostí.
Zdroj: britannica.com, dday-overlord.com