Přinášíme vám unikátní rozhovor s Petrem Mrňou – bývalým operativcem BIS a zakladatelem Protection & Intelligence Strategies – o obranné střelbě, osobní bezpečnosti a připravenosti civilistů čelit krizovým situacím. Dozvíte se, co všechno by měl člověk znát a trénovat, pokud nechce být závislý jen na štěstí.

Petr Mrňa je zakladatelem společnosti Protection & Intelligence Strategies, která se zaměřuje na výcvik v oblasti obranné střelby, osobní bezpečnosti a krizové připravenosti. V minulosti působil jako instruktor a operativec Bezpečnostní informační služby, kde se věnoval například ochraně osob, výcviku ve střelbě nebo defenzivnímu řízení. Dnes své zkušenosti předává civilistům – formou kurzů, konzultací i specializovaných školení. Na střelnici s Petrem mluvil Lukáš z týmu Rigad. Tématem jejich rozhovoru byla osobní bezpečnost, obranná střelba, právní rámec nutné obrany i to, co všechno obnáší skutečná připravenost na krizovou situaci.

Foto: Zakladatel Protection & Intelligence Strategies Petr Mrňa během výcviku obranné střelby na střelnici | Rigad

Psali jsme:Naše pohraniční opevnění opět ožije - připomínka 80. výročí mobilizace

Jsi zakladatelem společnosti Protection & Intelligence Strategies, která se zaměřuje na obrannou střelbu. Nabízíš ale i další služby, že?

Ano, kromě střeleckých kurzů dělám také bezpečnostní audity a školení osobní bezpečnosti. Klasickou osobní ochranu už nenabízím – lidé si často představují, že stačí zavolat a druhý den mají vlastní ochranku. Jenže realita je jiná: je to náročné, drahé a málokdo chápe, co taková služba skutečně obnáší. Místo toho se snažím lidem pomoct nastavit jejich osobní bezpečnost tak, aby byli schopní chránit sami sebe.

To, o čem mluvíš, úzce souvisí s tvojí minulostí, která je sama o sobě dost zajímavá. My dva jsme se poznali na jednom z tvých střeleckých kurzů, ale než se k tomu dostaneme, pojďme začít tvou profesní historií.

Začalo to na vojenské střední škole v Brně. Po maturitě jsem chvíli sloužil v armádě, ale většinu profesního života jsem strávil v Bezpečnostní informační službě. Začínal jsem jako ochránce, později jsem působil jako instruktor služební přípravy – učil jsem střelbu, defenzivní řízení, ochranu VIP a další disciplíny. Nakonec jsem tam pracoval jako operativec.

Psali jsme:Dmitrij Utkin: Život a smrt prominentního ruského nacisty a Putinova přítele

Na rozdíl od policie funguje zpravodajská služba v utajení a civilním režimu – a právě díky tomu máš know-how, které teď předáváš dál.

Přesně tak. Ve službě jsme pracovali v civilu, zbraně se nenosily viditelně a na rozdíl od policie jsme neměli zákonné oprávnění k použití zbraně – pohybovali jsme se výhradně v rámci nutné obrany a krajní nouze. Navíc člověk často operoval sám, bez týmu kolem sebe. Musel být schopný postarat se o sebe v jakékoliv situaci. Všechno, co dnes učím, je proto přímo přenositelné do civilního prostředí.

Foto: Instruktor Petr Mrňa vysvětluje taktické postupy při teoretické části kurzu PRINST – Protection & Intelligence Strategies | Rigad

Můžeš nám přiblížit, jaké kurzy nabízíš?

Základem jsou kurzy Defensive Pistol 1 až 3. Pokrývají celé spektrum technik – od správného držení zbraně přes základní manipulaci až po pokročilou taktiku. Defensive Pistol 1 je nejnáročnější, protože staví pevné základy, a je určená i pro ty, kteří už nějaké zkušenosti mají. Lidé si často myslí, že jedničku nepotřebují, když už někdy stříleli, ale učím věci trochu jinak – a ve dvojce už není prostor se k základům vracet. I ti pokročilejší mi pak říkají, že toho mají po jedničce plný brejle. Ve dvojce a trojce se pak přidává taktické myšlení a složitější scénáře.

Kromě toho vedu i specializované kurzy. Například Low Light, kde se trénuje práce se zbraní za zhoršené viditelnosti, nebo Force on Force, což jsou realistické scénáře s FX zbraněmi. A pak je tu třídenní kurz Ochránce blízkých, který shrnuje to nejdůležitější z mé dosavadní praxe – střelba z auta, teorie, první pomoc a nově i reálná sebeobrana.

Nabízím ale i výcviky ve spolupráci s dalšími instruktory. Například s Ondrou Spisarem, bývalým příslušníkem 601. skupiny speciálních sil, vedeme edici kurzů Skills or Die, zaměřenou na komplexní zvládání krizových situací. Součástí jsou moduly zaměřené na kombinaci pistole a pušky a také One Man CQB, tedy průnik a pohyb jednotlivce v uzavřeném prostoru.

Ty kurzy jsou opravdu propracované. Byl jsem na Defensive Pistol 1 i 2 – spousta informací, ale zároveň všechno probíhá v pohodové atmosféře.

A to je záměr. Když jsou lidi ve stresu, přestávají se učit. I když pracujeme se zbraněmi, prostředí musí být bezpečné, ale ne zbytečně napjaté. Po každém kurzu navíc účastníkům posílám PDF s obsahem a tipy, aby měli na co navázat i doma.

Když jsi působil jako instruktor u BIS, odnesl sis odtud spoustu zkušeností. Promítá se to do toho, co dnes učíš?

Určitě. Díky službě jsem se dostal k věcem, ke kterým se běžný civilista nedostane. Zároveň ale některé postupy do civilního prostředí nepřenáším – zůstávají součástí služby. Civilní systém musí být co nejjednodušší, aby fungoval i ve stresu. Co člověk pravidelně netrénuje, to mu v krizové situaci stejně nepomůže.

Foto: Nácvik střeleckého drillu při výcviku obranné střelby v kurzu PRINST – Protection & Intelligence Strategies | Rigad

Teď se dostáváme k tématu EDC – tedy každodenní výbavy. Zajímá mě, co u sebe běžně nosíš a proč právě tyhle věci. Nosíš zbraň denně?

Ano, zbraň nosím každý den. Základem je pistole – nejčastěji Glock 45 s kolimátorem, případně menší Glock 43X, podle toho, co mám zrovna na sobě a jak zbraň nesu. Nejčastěji používám vnitřní pouzdra v pozici appendix, konkrétně od značky Black Trident. Když to oblečení nebo situace nedovolí, volím brašnu umožňující skryté nošení zbraně, která je k tomu určená.

Kromě zbraně u sebe nosím druhý zásobník, svítilnu – používám Surefire Tactician, nůž Thor (spíš jako nástroj než na boj), a turniket, který mám u sebe vždy. Někdy přidávám i malou lékárničku, ale turniket je základ – chci být schopný pomoct sobě i ostatním, pokud dojde na krizovou situaci.

Ty se vyznáš i v právních mantinelech – máš státnice z trestního práva z Policejní akademie v Praze. Co by měl civilista vědět o nutné obraně a krajní nouzi?

Nutná obrana i krajní nouze jsou okolnosti vylučující protiprávnost. A pokud někdo chce nosit zbraň, měl by si už předem srovnat v hlavě, jaké jsou právní hranice – kdy je možné zbraň použít a kdy ne. Nestačí jen umět střílet. Je potřeba rozumět tomu, v jakém právním rámci se pohybuješ. Každému doporučuju, aby se sám seznámil s tím, co zákon říká o nutné obraně a krajní nouzi.

Zmínil jsi situační pozornost – to je podle mě hodně důležité téma. Co si pod tím představit?

Je to schopnost vnímat okolí a vyhodnocovat, co se kolem nás děje – a případně rozpoznat hrozbu dřív, než se rozvine. Pomáhá k tomu princip zvaný OODA smyčka – pozoruj, orientuj se, rozhodni se a jednej. Jde o proces, který se odehrává neustále a ve zlomcích vteřiny.

Základ je nebýt odpojený od reality – typicky sluchátka v uších, oči v mobilu… Tím se člověk připravuje o možnost včas něco vyhodnotit. I když nečekám útok, chci mít přehled o tom, co se kolem mě děje – kdo je v mém prostoru, jak se pohybuje, co dává smysl a co už ne.

Situační pozornost je soubor dovedností, který se dá naučit a trénovat. Jde o to rozpoznat změnu v prostředí, přítomnost neobvyklého chování nebo vzorců, které by mohly znamenat problém. Dobrá pomůcka je i vizualizace různých situací – představit si, co bych dělal, kdyby se něco stalo. Je to široké téma, které by samo o sobě vydalo na samostatný kurz.

Doteď jsme mluvili o technice, výbavě a právu, ale klíčová je i mentální připravenost. Spousta lidí trénuje střelbu na terč – ale ten terč nežije. Existuje vůbec způsob, jak se psychicky připravit na situaci, kdy budeš muset zbraň použít?

Je to kombinace víc věcí – trojnožka, jak tomu říkám. První nohou je střelecká technika, druhou taktika – tedy schopnost získat výhodu v prostoru, pohybovat se efektivně, využívat kryt. A třetí nohou je fyzická kondice – člověk musí mít aspoň základní úroveň, aby v reálné situaci vůbec zvládl fyzické a psychické vypětí.

Co se týče mentální složky, hodně pomáhá vizualizace – představovat si různé scénáře a přehrávat si v hlavě, jak bych reagoval. A pak samozřejmě trénink, který se co nejvíc blíží realitě. Například kurzy Force on Force, kde se používají FX zbraně a modelují se reálné situace. Tam se ukáže, jak kdo zvládne stres – jestli zamrzne, nebo bude schopný reagovat. Papírový terč ti tuhle zpětnou vazbu nikdy nedá.

Je taky dobrý nezapomínat, že po krizové situaci může být potřeba poskytnout první pomoc – a ne dotyčného třeba ještě dorazit, jak možná někoho napadne...

Přesně tak. Když už dojde k nějaké situaci a člověk někoho zraní, měl by být připravený buď poskytnout první pomoc, nebo zavolat záchranku, pokud to je možné a bezpečné. To už je pak ta fáze po – když se člověk ubrání, měl by vědět, co dělat dál.

A co považuješ za úplné základy, které by měl zvládat každý, kdo se chce věnovat obranné střelbě?

Základ je dobře zvládnutá technika – správné držení zbraně, míření, práce na spoušti. Dále je potřeba umět přebíjet, a to jak plánovaně, tak při vynucené situaci. Měl bys zvládat i odstranit závadu, umět se pohybovat a pracovat za krytem a zvládnout manipulaci se zbraní jednou rukou, když je ta druhá třeba zraněná nebo jinak zaměstnaná.
A co je klíčové – mít to natrénované. Nejde o to, že to jednou zkusíš. Musí to být zautomatizované, protože ve stresu rozhoduje svalová paměť.

Doporučil bys nějaký konkrétní střelecký drill, který má smysl pravidelně trénovat?

Jeden z mých oblíbených je modifikovaný Mozambik. Střílí se tři rány do vitální zóny a dvě do hlavy. Je to dobrý cvik na přechod mezi různě náročnými zásahy – trupu a menšího cíle, tedy hlavy. Učí tě to vyvažovat rychlost a přesnost. Nejde jen o to být rychlý, ale trefit přesně, když je to potřeba.

Foto: Účastníci kurzu PRINST – Protection & Intelligence Strategies během instruktáže obranné střelby na venkovní střelnici | Rigad

Závěr: proč připravenost rozhoduje víc než vybavení

Rozhovor s Petrem Mrňou ukázal, že obranná střelba nestojí jen na technice manipulace se zbraní, ale na celém komplexu dovedností – od správného nastavení mysli, přes znalost právních rámců, až po schopnost poskytnout první pomoc. Stejně důležitá je i prevence, situační pozornost a reálný trénink, který prověří reakce ve stresu.

Ať už jde o každodenní nošení EDC, účast na základním kurzu nebo pokročilém výcviku, klíčová je zodpovědnost a ochota na sobě dlouhodobě pracovat. Jak Petr připomíná, ve skutečné krizové situaci rozhoduje připravenost – nejen vybavení.

Kurzy, o kterých byla v rozhovoru řeč, pořádá Protection & Intelligence Strategies (PRINST) pod vedením Petra Mrni. Celý rozhovor s Petrem si můžete pustit na YouTube kanálu army shopu Rigad, kde najdete i další kvalitní videa s odborníky a praktickými radami k výcviku, vybavení a osobní bezpečnosti.