Letadlová loď, která měla symbolizovat ruskou moc na mořích, se nejspíš definitivně loučí se službou. Admirál Kuzněcov byl spíš než bojovým nástrojem přítěží – a nyní končí v docích jako prázdný a zrezlý vrak.

Foto: Letadlový křižník Admirál Kuzněcov | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Nedostatečná vojenská kapacita Ruska může zapříčinit jeho pád

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov, dlouho ostře sledovaná kvůli sérii havárií, požárů a technických problémů, má zřejmě své dny sečteny. Podle dostupných informací byly opravy v loděnici v Murmansku zastaveny a loď je opuštěná. Vzhledem k rozsahu poškození, technickému stavu i současnému vytížení ruského vojenského rozpočtu je návrat do služby prakticky vyloučen.

Loď vyplula poprvé v roce 1985, tehdy ještě jako součást sovětského námořnictva. Už tehdy šlo o kompromis mezi omezenými možnostmi sovětské lodní výstavby a snahou dohnat americké letadlové kolosy. Kuzněcov neměl jaderný pohon, ale spoléhal na zastaralý mazutový systém, který se brzy stal jeho největší slabinou. Časté zamoření okolí černým kouřem, opakované poruchy, požáry i havárie dokovacích zařízení provázely celou jeho službu.

Vrchol ostudy přišel při jeho poslední bojové plavbě na přelomu let 2016 a 2017, kdy měl podpořit ruskou intervenci v Sýrii. Už při průjezdu Lamanšským průlivem loď vydatně kouřila tak, že to připomínalo parník z 19. století. Britské námořnictvo tehdy ironicky poznamenalo, že „viditelnější ruskou sílu ještě nikdy nezaznamenali“. Technické problémy začaly prakticky ihned – výpadky pohonu, poruchy elektrických systémů a selhávající záchytná lana. Během mise došlo ke dvěma nehodám – havaroval MiG-29K i stroj Su-33. Oba stroje spadly do moře při pokusu o přistání. Z mise, která měla demonstrovat sílu, se stala mezinárodní ostuda.

Ani po návratu na sever se problémy nezastavily. Dne 12. prosince 2019 loď opět zasáhl požár – tentokrát přímo během oprav v dokovacím zařízení v Murmansku. Při svařovacích pracích se jiskra dostala do podpalubí, kde se vznítily zbytky mazutu. Následoval rozsáhlý požár, který se podařilo uhasit až v ranních hodinách následujícího dne. Událost si vyžádala 12 zraněných a jeden námořní důstojník přišel o život. Opravy se tak nejen protáhly, ale i výrazně prodražily.

Psali jsme:Brig. gen. Petr Tománek: Měníme celou protivzdušnou obranu

Psali jsme:Americké letectvo usiluje o nahrazení bezpilotních letounů MQ-9 Reaper mnohem levnějšími drony kategorie MALE

Psali jsme:MAD21 vstupuje do vojskových zkoušek. Vojáci se jím vystrojí v roce 2029, nový střih přijde už letos

Válka na Ukrajině pak zasáhla Admirála Kuzněcova posledním hřebíkem do rakve. Už v roce 2023 byla většina posádky stažena z lodi a odeslána na frontu, kde ruští námořníci slouží jako pěchota, dělostřelci nebo obsluha bezpilotních prostředků. Letadlová loď zůstala zakonzervovaná v docích, kde se plánovaly modernizace, rekonstrukce a opravy. Nic z toho se však neuskutečnilo.

Navzdory častým bombastickým slibům o modernizaci plavidla je dnes jasné, že Rusko na dokončení oprav prostě nemá finance ani kapacity. Celý projekt byl i bez požárů a zdržení mimořádně nákladný – a dnes, v době, kdy ruský průmysl jede naplno kvůli válce, je udržování zastaralého mazutového kolosu naprostým nesmyslem.

Admirál Kuzněcov tak fakticky skončil. Bez slavnostního oznámení, bez ceremonie. Nejslavnější a zároveň nejproblémovější loď ruského námořnictva přežívá v doku a zůstává jako smutný památník sovětských snů a ruských selhání.

Zdroj: defensemagazine.com