EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

"Romeo a Julie" ze Sarajeva - příběh opravdové lásky na pozadí Bosenské války za nezávislost

 22. 05. 2019      kategorie: Vojenská historie      1 komentář
Přidat na Seznam.cz

Válka v Bosně a Hercegovině, obecně známá také jako Bosenská válka za nezávislost, byl mezinárodní ozbrojený konflikt, který probíhal od března roku 1992 do listopadu roku 1995 na území Bosny a Hercegoviny. Do tohoto konfliktu bylo zapojeno několik stran a jejich armád, které spolu v důsledku nestability a mocenských nároků v této oblasti bojovaly po více jak tři a půl roku a válka byla označována za nejkrvavější z konfliktů té doby v Jugoslávii.

Evstafiev-bosnia-cello
Foto: Vedran Smailovič, violoncellista, hrající mj. bezplatně na pohřbech obětí obležení. Jeho příběh obletěl svět. Fotografie pořízena v budově zdemolované Bosenské národní knihovny (1992).

Obléhání Sarajeva bylo klíčovou součástí války v Bosně a Hercegovině. Vojska Republiky srbské obléhala město, které držely bosenské síly. S délkou trvání 1429 dní (od noci na 5. dubna 1992 do 29. února 1996) se ve své době jednalo o nejdelší obléhání v dějinách moderního válečnictví.

Obléhající síly měly díky geografickým podmínkám vynikající šanci. Město Sarajevo, jehož centrum se rozkládá v údolí řeky Miljacky, a je obklopené vysokými horami, jako např. Trebević, se ukázalo být snadný cíl. Jugoslávská lidová armáda (JNA), později Vojska Republiky srbské (VRS) vytvořila okolo města linii o délce 55 km, na které byla zastoupena především těžká vojenská technika. Jakmile republika Bosna a Hercegovina vyhlásila nezávislost na Jugoslávii, došlo k prvním střetům a eskalaci konfliktu. Na město dopadalo denně kolem tří set granátů, nejvíce 22. července 1993 – to bylo dokonce 3 777. Vznikly ohromné materiální škody; zničeno bylo velké množství (až 35 tisíc) budov. Ještě deset let po válce byly stopy obléhání patrné, a rekonstrukce města v následujících letech stála BiH i mezinárodní společenství nemalé prostředky. Boje si vyžádaly cca 11 000 lidských životů (mezi nimi bylo 1601 dětí), dalších 50 000 lidí bylo raněno.

32841532_457541417993449_8810017125793005568_n
Foto: Příběh Boška Brkiče a Admiry Ismičové (na snímku) obletěl celý svět

Dále se však historickým událostem tohoto válečného konfliktu nebudeme věnovat tak podrobně a podíváme se na tragický příběh jedné lásky, kterou tato válka ukončila. Životů vyhaslo tisíce a tisíce, ale jak pravil Stalin: „Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika", většina obětí této války tak zůstala jen smutným číslem. Příběh Boška Brkiče a Admiry Ismičové ovšem obletěl celý svět a lidé o něm slyšeli jako o Romeovi a Julii ze Sarajeva.

Těla obou obětí zůstala na mostě ještě celý týden, bojující strany se totiž nemohly dohodnout, kdo by se měl o mrtvé postarat - a jednotky OSN se do věci odmítaly míchat. Až osmou noc po smrti je muslimští zajatci Srbů přenesli na srbskou stranu, kde obě těla dočasně pochovali. V té době se už po celém světě šířil příběh o lásce „sarajevského Romea a Julie“, který napsal americký zpravodaj agentury Reuters Kurt Schork.

Dnes je to téměř přesně 25 let, co se 19. května roku 1993 Boško Brkič a Admira Ismič rozhodli pro útěk ze Srby obléhaného Sarajeva.

Tito dva milenci, on Srb, ona muslimka, spolu chodili už devátým rokem, už od střední školy. Při přebíhání linie mezi bosensko- muslimskou a srbskou armádou kontrovanou částí města, byli na mostě Vrbanja zasaženi snajperem. Boško zemřel okamžitě, Admira se ještě stačila k němu doplazit, obejmout ho a zemřela v zápětí. Těla obou milenců v objetí zůstala na konci mostu takto celých šest dní, prostor byl neustále ostřelován.

33027678_457541767993414_4392072031206637568_n

Po válce byli oba uloženi do společného hrobu na sarajevském hřbitově Lev, kde leží mnoho set dalších obětí nesmyslné války.

 Autor: Hanz

Komentáře

Obroul

24. 05. 2019, 08:00

Tvrtko Vujity: Viděl jsem peklo 2 , v této knize je o nich příběh.