Během dalšího ruského útoku na Oděskou oblast došlo k incidentu, který znovu připomněl, jak snadno se válka může přelít i za hranice Ukrajiny. Řízená střela S8000 Banderol v podvečer 17. srpna vnikla na území Moldavska a po několika minutách letu dopadla jen nedaleko obydlené oblasti.

Foto: Ilustrační fotografie S8000 Banderol těsně před úderem na Charkov | Telegram

Psali jsme:Západní čipy, čínský motor, ruský útok. Geran-5 odhaluje víc, než Moskva chtěla

Podle dostupných údajů střela překročila hranici poblíž Tiraspolu přibližně v 17:39 a pokračovala jihozápadním směrem. Nad moldavským územím urazila zhruba 25 až 30 kilometrů, než dopadla do kukuřičného pole asi tři kilometry od obce Talmaz. Útok si nevyžádal oběti.

Právě místo dopadu ale vyvolalo mimořádnou pozornost. Zveřejněné záběry a fotografie trosek ukazují části motoru i ocasních ploch, které odpovídají střele S8000 Banderol. Zvlášť nápadná je podoba zbytků proudového motoru s typem SW800Pro-A95, jenž je s touto střelou spojován. I když moldavská policie zatím oficiálně nepotvrdila ani původ střely, ani její přesný typ, nalezené fragmenty ukazují velmi konkrétním směrem.

Ještě zajímavější může být to, co trosky a samotné místo zásahu napovídají o způsobu použití této zbraně. Policie uvedla, že exploze vytvořila kráter o průměru dvou metrů a hloubce zhruba půl metru. Na dostupných záběrech je však kráter sotva patrný. Mnohem výraznější je rozsah poškození v okolí: kukuřičné pole je zasaženo na poměrně široké ploše.

Právě to může naznačovat, že střela nebyla nastavena k výbuchu až po nárazu do země, ale explodovala několik metrů nad povrchem. Takový způsob detonace má jediný cíl — rozptýlit střepiny na co největší plochu a zvýšit ničivý účinek proti cílům bez pevné horní ochrany. U střely, která nese tříštivo-trhavou hlavici OFBCh-150 o hmotnosti 114,3 kilogramu, z toho přibližně 50 kilogramů tvoří výbušnina, by šlo o logické nastavení pro útok na měkké nebo nechráněné cíle.

Psali jsme:Vycvičit nestačí. Rakousko obnovuje povinná cvičení rezervistů

Psali jsme:Moderní „oči“ pro slovenskou armádu. Vojáci zařadili do své výzbroje nové 3D radiolokátory izraelské výroby

Psali jsme:Jakub Karas: Drony se mění v řádu týdnů. Armáda a průmysl musí spolupracovat prakticky nepřetržitě

Nejde přitom o zcela novou taktiku. Podobný princip vzdušné detonace už Rusko používá i u jiných zbraní, mimo jiné u typu Garpyia-A1. Právě případ z Moldavska tak může nabídnout cenný pohled nejen na technické parametry střely Banderol, ale i na způsob, jakým má být v praxi nasazována.

Celý incident má navíc i širší bezpečnostní rozměr. Nejde jen o omyl v trase jedné střely, ale o další důkaz, že ruské vzdušné útoky představují riziko i pro sousední státy. Ve stejný den totiž přes Moldavsko do Rumunska pronikl také dron připomínající Shahed, který následně zachytily španělské stíhačky F/A-18M Hornet.

Dopad střely u Talmazu tak není jen izolovanou epizodou. Je to varování, že i jediný zbloudilý zásah může odhalit mnohem víc než jen místo dopadu — třeba i to, jaké schopnosti má zbraň, která byla dosud spíš zahalena nejasnostmi.

Zdroj: Defence Express