Rusko může otevřít novou hrozbu ze severu. Proč je Bělorusko znovu ve hře
Západní Ukrajina se může ocitnout pod ještě větším tlakem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko usiluje o rozmístění dalších typů zbraní na běloruském území — včetně balistických raket. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to podle něj přímé ohrožení především západních oblastí Ukrajiny.
Foto: Systém Iskande-M Běloruské armády | Telegram
Zelenskyj to uvedl 17. října v odpovědi na otázku novináře ukrajinské stanice 24 Kanal. Klíčovou roli má v ruských plánech sehrát běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Bez jeho podpory by Moskva nemohla běloruské území využít pro rozmístění nových zbraňových systémů.
„Potřebují Lukašenkovu podporu, aby mohli na území Běloruska rozmístit další typy zbraní, včetně balistických raket. A samozřejmě rozmístění balistických raket na běloruském území bude představovat hrozbu především pro západní část naší země,“ řekl Zelenskyj podle serveru Militarnyi.
Nejde jen o další vojenský detail v dlouhé válce. Bělorusko už od začátku ruské invaze slouží Moskvě jako strategické zázemí. Jeho území umožňuje Rusku vytvářet tlak na sever Ukrajiny a zároveň komplikovat ukrajinskou protivzdušnou obranu. Pokud by se zde objevily balistické rakety, změnilo by to bezpečnostní kalkulace nejen Kyjeva, ale i států na východním křídle NATO.
Balistické střely představují pro protivzdušnou obranu mimořádně náročný cíl. Letí vysokou rychlostí, mají krátkou dobu letu a zkracují čas na reakci. Z běloruského území by mohly ohrožovat města, logistické trasy i infrastrukturu na západě Ukrajiny — tedy v oblasti, která je klíčová pro zásobování země, příjem zahraniční pomoci a přesuny vojenského materiálu.
Kyjev na tuto hrozbu reaguje plánem posílit protivzdušnou obranu. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce zvýšit výrobu věžových systémů, které bude armáda rozmísťovat podle aktuální míry ohrožení v jednotlivých regionech. Jde o další pokus pružně reagovat na ruskou taktiku, která kombinuje raketové útoky, drony a snahu zahlcovat ukrajinskou obranu.
Podezření, že Bělorusko už ruské raketové systémy získalo, přitom není nové. Militarnyi připomíná, že už v únoru 2023 informoval o pravděpodobném předání operačně-taktických raketových systémů Iskander běloruské armádě. Na jednom z odpalovacích zařízení bylo tehdy zaznamenáno čtrnáct červených hvězd, což mohlo naznačovat provedené bojové odpaly.
Další znepokojivý signál přišel v únoru 2026. Podle dostupných informací se na bývalé vojenské letecké základně Krichev-6 měla rozvíjet infrastruktura spojená s možným rozmístěním odpalovacích zařízení pro raketový systém Oreshnik.
Pro Lukašenka by souhlas s rozmístěním dalších ruských zbraní znamenal ještě hlubší zatažení Běloruska do války. Zelenskyj upozornil, že takový krok by nepředstavoval riziko pouze pro Ukrajinu, ale také pro samotné Bělorusko. Čím více se Minsk stává součástí ruské vojenské infrastruktury, tím více ztrácí prostor pro manévrování — politicky i bezpečnostně.
Ruská snaha posunout raketovou hrozbu blíže k západní Ukrajině tak ukazuje, že Moskva nehledá jen nové cíle, ale i nové směry tlaku. Bělorusko v této strategii není pasivním sousedem. Je potenciální odpalovací platformou, která může zásadně změnit dynamiku útoků na ukrajinské týlové oblasti.
Zelenského varování proto není jen zprávou o možné nové zbrani na mapě. Je to upozornění, že válka se dál přelévá přes hranice tradiční frontové linie — do prostoru, kde se vojenská logistika, protivzdušná obrana a politická loajalita stávají stejně důležitými jako samotné bojiště.
Zdroj: Defence Blog