V 19. století Spojené státy prudce expandovaly – 12 států bylo odkoupeno od Francie za 15 milionů dolarů a za stejnou částku Mexiko postoupilo Spojeným státům Kalifornii. Ještě předtím, než Rusové prodali Aljašku, se rozloučili se svou državou v Kalifornii, pevností Fort Ross, o které jsme si více řekli minule. Pevnost byla za 30 000 dolarů prodána americkému obchodníkovi Johnu Sutterovi.

Aljaška byla objevena 21. srpna 1732 ruskou expedicí A. F. Šestakova a D. I. Pavluckého, jako první ji uviděli zeměměřič M. S. Gvozděv a navigátor I. Fedorov. Nicméně expedice si nemyslela, že jde o novou zemi, a tak ji na mapu nezakreslili. Oficiálně je tedy Aljaška objevena v roce 1841, kdy ji znovuobjevil ruský kapitán A. Chirikov, který objev zaregistroval, a také zanesl na mapy. Ruské impérium oficiálně nepotřebovalo další kolonie, mělo totiž problémy s udržení svých držav za Uralem a na Sibiři, Aljašky se tedy chopili ruští obchodníci, kteří zde „těžili“ primárně kožešiny, jmenovitě se jednalo o Rusko-americkou společnost. 

Foto: Prodej Aljašky zachycen na obrazu Emanuela Leutze | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Britské tanky Tetrarch v Sovětském svazu

Do poloviny 19. století ovšem Rusové vyvraždili všechny vydry a bobry v oblasti a nevěděli, co si s územím počít, navíc místní indiánské kmeny neměly Rusy zrovna v lásce. Složitá byla také situace se zásobováním osad, půda nebyla vhodná k pěstování, navíc ruská vláda zakázala masivní přesun nevolníků i svobodných rolníků, obávala se totiž, že by zde mohlo dojít k revoluci, jako se to stalo Britům s Američany. Rusům také leží v žaludku prodej pevnosti Fort Ross, 6 let po prodeji se totiž v okolí podaří nalézt obrovská naleziště zlata a Ruská řeka se vyjeví jako zlatonosná a začíná období proslavené Kalifornské zlaté horečky. Z bohatství bývalé ruské kolonie těží Spojené státy dodnes. 

Vládní auditor Golovin se tedy vyslovil proti prodeji Aljašky. Nicméně v ruských vládních kruzích již nevědí, co si s Aljaškou počít. Kožešinový byznys se prakticky zastavil, když Rusové vyvraždili kompletní vydří a bobří populaci a zbýval jen lov tuleňů, jejichž kožešina ovšem neměla takovou cenu a moc dobře se neprodávala. Důlní inženýr Dorochov sice na Aljašce nalezne zlatá zrnka, dojde ale k závěru, že zlata na Aljašce není tolik, aby se ho vyplatilo těžit, navíc se na Aljašce nenachází ani dostatek lidí k otevření dolů. Rusové z nouze v posledních letech prodávají aljašský led do skladů potravin a restaurací v San Franciscu. Jelikož Rusko oficiálně o Aljašku nejevilo žádný výrazný zájem potvrzuje i fakt, že za 70 let své přítomnosti zde nezřídili žádnou oficiální státní správu a moc zde měli ruští obchodníci. 

Foto: Šek na 7,2 milionu dolarů vydaný za nákup Aljašky | Wikimedia Commons / Public domain

Za oblačného dne 16. prosince 1866 se v Petrohradě konala zvláštní schůze, které se zúčastnili car Alexandr II., velkovévoda Konstantin Nikolajevič, ministři financí a námořnictva a také ruský vyslanec ve Washingtonu, baron Eduard Andrejevič Stekl. Všichni se shodli, že je nutné Aljašku prodat Američanům, nicméně Američané zprvu o Aljašku neměli zájem, protože podle Rusů byly zdroje na Aljašce vyčerpány. Američané nazývali Aljašku „Mrožím Ruskem“ či „Ledovým boxem“, a neviděli žádný důvod, proč tuhle nehostinnou zemi vůbec kupovat. Car Alexandr II. Tedy navrhl, že musí Američany do koupě zmanipulovat, a tak ruskému velvyslanci ve Washingtonu Eduardu Steklovi poskytl 100 000 dolarů na úplatky, aby Američany přesvědčil, že je to pro ně výhodná koupě. Po návratu do Washingtonu velvyslanec Stekl začal uplácet americké senátory a platil si články v novinách, aby ovlivnil veřejné mínění ohledně koupě Aljašky. Stekl obdržel pokyn Aljašku prodat za nejméně 5 milionů dolarů, což byla skromná částka. Stekl byl nakonec v úplatcích úspěšný a Američané nakonec Aljašku odkoupili za 7,2 milionů dolarů, tedy tehdejších 11 milionů rublů, konkrétně 11 362 481 rublů a 94 kopějek. Po přepočtu na dnešní dolary se dostaneme na částku více než 153 milionů dolarů. 18. října 1867 se ve městě Novoarkhandělsk (dnes Sitka) konal oficiální ceremoniál, kdy byla spuštěna ruská vlajka a vztyčena ta americká. Od té doby se v Americe 18. října slaví svátek „Den Aljašky“. Ruské impérium tedy přišlo o 10 % svého území a Spojené státy získaly svůj 49. stát, a vůbec největší ze všech. Rusové ovšem své peníze nikdy prakticky nedostali. Ruský velvyslanec Stekl obdržel šek na 7,2 milionu dolarů, reálně z něj ovšem zbylo pouze 7,035 milionů dolarů. Stekl si vzal provizi pro sebe ve výši 21 000 dolarů a dalších 144 000 padlo na úplatky pro senátory, jako poděkování, že hlasovali o nákupu Aljašky. Zbylých 7 milionů bylo převedeno bankovním převodem do Londýna, kde bylo za částku nakoupeno příslušenství a vybavení pro stavbu železnic Kursk-Kyjev, Rjazaň-Kozlov a Moskva-Rjazaň. Zbylých 390 243 rublů a 90 kopějek bylo přijato v hotovosti v carské pokladně. 

Foto: Mapa Ruské Ameriky, dnešní Aljašky | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Jak by vypadal svět, pokud by Němci vyhráli 2. světovou válku?

Navzdory tomu se zvláště v posledních letech začíná v Rusku šířit nebezpečná propaganda, kterou šířil především nechvalně proslavený ruský propagandista a politik Vladimir Žirinovskij. Podle něj byly za dolary v Londýně nakoupeny zlaté cihly, ty byly naloženy na ruskou loď Orkneje, která vyrazila do Petrohradu. Loď ovšem do Petrohradu nedorazila, 16. července 1868 totiž nedaleko Petrohradu záhadně ztroskotala i se zlatým nákladem. Pojišťovna, která loď pojistila raději vyhlásila bankrot a škoda byla zaplacena jen z části. Vyšetřováním bylo zjištěno, že za explozi může výbušnina v jednom ze zavazadel Američana Williama Thomsona, který jednal na pokyn Americké vlády.

Nicméně Žirinovského výklad „historie“ má několik trhlin, jedním z nich je, že loď Orkneje nikdy neexistovala a proti hovoří také směnky a zápisy v Ruské státní bance, které nákup vybavení na stavbu železnic a příjem zbylých peněz potvrzují. Žirinovskij byl ovšem významným propagandistou, který výrazně ovlivnil myšlení ruské populace svými bizarními historickými lžemi, mezi které například patří i ta, že na konci druhé světové války generál Vlasov (velitel ROA, která přišla na pomoc Pražskému povstání), chtěl obsadit celé území Československa a vytvořit na něm vlastní nacistický stát. Mezi jeho další skandály patří například i popírání používání plynových komor nacisty během druhé světové války, silný antisemitismus, ale i vyhrožování jadernými zbraněmi, kdy vyhrožoval především Polsku, Pobaltským státům a Islandu. Velice litoval, že Rusko po druhé světové válce nevyvraždilo „kolaborantské obyvatelstvo Československa, Polska a Maďarska a nevzalo si jejich území“. Žirinovskij zemřel na komplikace s onemocněním Covid-19 25. března 2022, navzdory tomu, že byl celkem osmkrát očkovaný ruskou vakcínou Sputnik. 

Vraťme se ale zpět k Aljašce. Stejně jako v Kalifornii, i zde se později našly obrovské zásoby zlata, které vyústily ke zlaté horečce na Klondiku. Jen na zlatě Spojené státy vydělaly 2 500x více, než zaplatily za nákup Aljašky. Nepočítejme do toho i gigantická naleziště ropy, které se podařilo odhalit později. Není divu, že v posledních letech, zvláště po uvalení amerických sankcí v roce 2014 a 2022 se v Rusku začínají vzmáhat tendence návratu Aljašky a části Kalifornie zpět pod vládu Ruska, nicméně k tomu samozřejmě nikdy nedojde.

Zdroj: britannica, Diletant Media