Rusové přišli až o 90 % příslušníků speciálních sil, ukazují uniklé americké tajné dokumenty
Je to již pár dní, co byly na sociální síti Discord uveřejněny tajné americké dokumenty týkající se bojů na Ukrajině. Kromě mediálně propíraných témat, jako jsou obecné ztráty vojenské techniky obou stran, se poslední dobou věnuje pozornost také personálním ztrátám ruských speciálních sil. Právě tyto ztráty jsou podle uniklých informací obrovské, za což může zejména nesmyslné nasazení speciálních sil.
Ruské jednotky speciálních sil totiž byly v rámci války na Ukrajině nasazovány jako standardní frontové jednotky. V ruské armádě panuje tzv. kultura strachu, tedy za nesplnění rozkazu až příliš tvrdé tresty. Tímto stylem se původně mělo zamezit obrovské korupci v ruských ozbrojených silách, hlavně co se týče aktivit důstojníků, kteří by v případě kupčení s vojenským materiálem byli tvrdě potrestáni. Nicméně kultura strachu se tak trochu minula účinkem a jediným výsledkem bylo předávání odpovědnosti stále nižším velitelům, aby byli vyšší důstojníci tzv. z obliga.
Ruská armáda na Ukrajině velmi brzy ztratila svou původní iniciativu, za což mohly relativně připravené ukrajinské jednotky, ale hlavně absolutní ruská nepřipravenost na dlouhodobý konflikt. Než se totiž Rusům podařilo své jednotky jakžtakž dovybavit, Ukrajincům se podařilo frontovou linii stabilizovat. Na intetnetu jsou vidění jsou desítky videí z absolutně amatérských aktivit ruských jednotek, které útočí za bílého dne, přes minové pole a bez použití kouřové clony. Takové útoky samozřejmě vyústily v obrovské ztráty jak na životech, tak technice. Jak se začaly řady zkušených vojáků tenčit, jejich místa obsazovali nevycvičení branci a odvedenci a plnění původních rozkazů k postupu se stalo v podstatě nesplnitelné. Velitelé tak v nouzi povolali do boje elitní speciální síly, aby útočily na ukrajinské pozice jako standardní pěchota. Tuto taktiku lze využít pouze omezeně, nicméně Rusové se dopustili stejných chyb, jako Afghánci, kdy speciální síly byly neustále nasazovány do čela útoku. Byť některé z těchto útoků byly úspěšné, neustálým nasazováním došlo k masivnímu opotřebení bojeschopnosti ruských speciálních sil.
Foto: Příslušníci 16. Samostatné gardové brigády Specnaz v roce 2021 | Wikimedia Commons / Public domain
Standardně jsou jednotky speciálních sil nasazovány výhradně na úkoly vysoké rizikovosti, či tajné operace, včetně například původně plánované speciální operace s cílem zajmout ukrajinského prezidenta Zelenského během prvních hodin ruské invaze na Ukrajinu. Tento úkol se však nepodařil splnit, navíc ruské speciální síly tehdy v Kyjevě utrpěly těžké ztráty. Rychlé vyčerpání bojeschopnosti ruských speciálních sil mělo celkově negativní vliv na dynamiku veškerých operací ruské armády na Ukrajině.
V uniklých amerických dokumentech jsou k vidění mimo jiné satelitní snímky základen jednotek Specnaz, které vykazují silné ztráty na technice. Podle dokumentů utrpěly čtyři z pěti brigád Specnaz nasazených na Ukrajině „velmi těžké ztráty“. Na jednom snímku je možno vidět základnu používanou 22. samostatnou brigádou Specnaz v jižním Rusku v roce 2021, tedy před invazí na Ukrajinu a na druhém snímku je pak stejná základna o rok později. Na tomto snímku jsou například patrné více než 50% ztráty taktických vozidel Tigr. V dokumentech se dále zmiňuje, že personální ztráty jsou dokonce 90 - 95 %.
Pokud by uniklé údaje opravdu reprezentovaly realitu, bylo by to pro Rusko obrovská ztráta. Příslušníci jednotek Specnaz totiž procházejí čtyřletým specializovaným výcvikem, kterým mnohdy nakonec projde jen cca 5 % uchazečů. Američtí experti odhadují, že opětovné získání bojeschopnosti jednotek Specnaz bude Rusům trvat nejméně 10 let, a to se bavíme pouze o personálním zaplněním vzniklých ztrát. Jednotky Specnaz však také utrpěly morální ztrátu, kdy počet opravdu zkušených vojáků bude v rámci jednotek ve výrazné menšině, což se jistě odrazí i na celkové bojeschopnosti. Např. samostatná brigáda Specnaz GRU má údajně obrovské ztráty, kdy z původně 900 vojáků vyslaných na Ukrajinu se jich domů vrátilo pouze 125.
Podle vojenského experta na Rusko Roba Leeho, vedoucího institutu Foreign Policy Research Institute, se standardní motostřelecké jednotky ukázaly při plnění úkolů na Ukrajině jako velice neefektivní, proto se je ruští velitelé rozhodli v první linii nasadit elitními jednotkami výsadkářů, mariňáků a speciálních sil. Takto nevhodné nasazení sil sice přineslo dočasné limitující úspěchy v posunu fronty, ovšem za cenu vysokých ztrát na životech. Rusové se tak v podstatě zbavili svých strategicky důležitých jednotek, jejichž primárním úkolem je například provádění operací v týlu nepřítele, shromažďovaní zpravodajských informací či hloubkový průzkum. Tyto schopnosti samozřejmě nelze získat zpět pouhým nabráním personálních sil, je potřeba i dlouhodobý výcvik.
Foto: Příslušník jednotek Specnaz v roce 2015 | Wikimedia Commons / Public domain
Poněkud zarážející je, že Rusové tuto taktiku používají i nadále. Například při poslední neúspěšné ruské ofenzivě ve směru na Vuhledar, byly do čela útočných operací umístěny elitní jednotky ruského námořnictva, jmenovitě 40. a 155. gardová brigáda námořní pěchoty. Obě brigády o celkové síle cca 5 000 mužů tehdy vedly útok na Vuhledar za bílého dne, kdy byly Ukrajinci vlákány do pasti v podobě minového pole, kde pak byly obě brigády minami a ukrajinským dělostřelectvem v podstatě kompletně zničeny. V nesmyslném útoku tehdy zemřel i velitel 155. gardové brigády námořní pěchoty, plukovník Poljakov. Útoku se účastnil také velitel Východního vojenského okruhu, generálplukovník Rustam Muradov. Je šokující, že ruské síly stále vyžadují generály v prvních liniích, aby byly operace alespoň trochu řízeny. Generálovi se sice podařilo z minového pole uniknout, ovšem 26. března byl Muradov pro obrovské ztráty na životech i technice odvolán z velitelské funkce.
Je jisté, že Rusům bude doplnění personálních a materiálních ztrát ale hlavně cenných zkušeností trvat několik dlouhých let, což samozřejmě výrazně ochromí i schopnost Moskvy případně trénovat polovojenské jednotky z jiných zemí.
Zdroj: telegraph.co.uk, bbc.com, washingtonpost.com