Ukrajinské drony patří k největším symbolům moderní války. Ničí techniku hluboko za frontou, loví logistiku, sledují pohyb ruských jednotek a v některých případech nahrazují schopnosti, které dříve měly jen drahé raketové systémy. Jenže v noci na 14. října přišla připomínka, jak křehká může být i ta nejmodernější technologická výhoda.

Foto: Ukrajinský bezpilotní letoun Hornet vybavený terminálem Starlink Mini | Telegram

Podle ukrajinského serveru Militarnyi společnost SpaceX na žádost Bílého domu jednostranně a bez předchozího varování omezila speciální vojenské účty Starshield, tedy zabezpečenou vojenskou verzi satelitního systému Starlink. Právě ta slouží státním, armádním a zpravodajským strukturám a na Ukrajině se stala důležitým prvkem pro provoz části bezpilotních systémů.

Výsledek? Některé ukrajinské drony začaly ztrácet spojení při rychlostech, které jsou pro bojové nasazení naprosto běžné.

A to je problém, který nejde brát jako drobný technický výpadek.

Spojení mizelo už při 75 kilometrech za hodinu

Podle Militarnyi začaly potíže se spojením v noci na 14. října napříč bojovou linií, na dočasně okupovaných územích i v ukrajinském týlu. Kirill Lyukov, šéf oddělení bezpilotních technologií v charitativní nadaci Serhije Prytuly, uvedl, že nejméně tři jednotky hlásily pravidelné výpadky spojení při rychlosti kolem 75 km/h.

V praxi to znamená jediné: dron, který se pohybuje rychleji, může náhle přijít o komunikační kanál. U průzkumného prostředku je to komplikace. U útočného dronu to může znamenat ztrátu stroje, neprovedený úder nebo havárii hned po startu.

Podle zveřejněných informací docházelo k výpadkům při různých rychlostech — od 72 do 161 km/h. Dne 15. října měl být rychlostní limit u vojenského komunikačního systému zvýšen na 160 km/h, ale k 16. říjnu podle Militarnyi nebyl provoz stále plně obnoven.

Problém nejvíc zasáhl útočné drony

Jednotka High-Altitude Predators z 59. samostatné útočné brigády bezpilotních systémů pro Militarnyi popsala situaci jako složitou, ale zvládnutelnou. Vojáci zároveň přiznali, že s podobným scénářem do určité míry počítali.

„Všichni jsme věděli, že tento den dříve nebo později přijde. Existují systémy, které Starlink nepotřebují,“ uvedli.

Největší potíže se podle nich týkají útočných dronů vybavených Starlinkem. Pokud takový stroj ztrácí spojení už při rychlosti kolem 80 km/h, jeho praktické použití se výrazně komplikuje. Zvlášť problematický je samotný start z katapultu, kdy dron během krátké chvíle prudce zrychlí. Pokud v tu chvíli vypadne spojení, stroj se může stát neovladatelným a zřítit se.

Průzkumné bezpilotní prostředky jsou na tom lépe. Ty mohou podle ukrajinských vojáků po startu přejít na kruhovou trajektorii, navázat satelitní spojení a pokračovat v úkolu. U rychlých útočných systémů je ale okno pro chybu mnohem menší.

Podle dalších zpráv se omezení dotkla také vysokorychlostních stíhacích dronů a některých typů bombardovacích dronů.

Rusko může získat krátké okno pro logistiku

Na první pohled může jít o technický detail. Ve skutečnosti ale podobné omezení může mít přímý dopad na bojiště.

Ukrajinské jednotky oslovené Militarnyi upozornily, že pokles aktivity útočných dronů může Rusům umožnit intenzivnější pohyb logistiky. A právě ruská logistika je jedním z hlavních cílů ukrajinských bezpilotních systémů. Nákladní auta, zásobovací trasy, palivo, munice, přesuny techniky — to vše je pro frontu stejně důležité jako samotné tanky nebo dělostřelectvo.

Situaci navíc zhoršuje počasí. Podzimní mlhy a špatná viditelnost už tak komplikují průzkum i navádění. Pokud se k tomu přidá omezená komunikace, vzniká kombinace, která může protivníkovi krátkodobě ulevit.

Neznamená to ale, že by Ukrajina přišla o schopnost používat drony. Spíš se ukázalo, že přílišná závislost na jednom komunikačním systému je riziko, které se v ostré válce dříve či později projeví.

Starlink byl skvělý. A právě proto nebezpečně lákavý

Starlink se na Ukrajině stal důležitým nástrojem z dobrého důvodu. Byl dostupný, relativně levný, rychle integrovatelný a vojáci s ním už uměli pracovat. Ve srovnání s některými specializovanými rádiovými systémy nabízel velmi kvalitní komunikační kanál za příznivých podmínek.

Navíc dlouho snižoval závislost na tradičních rádiových linkách, které jsou na bojišti vystaveny rušení a elektronickému boji.

Jenže přesně v tom je problém. Čím užitečnější technologie je, tím rychleji se na ní začne stavět celá taktika. A pokud je tato technologie v rukou externího dodavatele, navíc pod politickým vlivem jiné země, vzniká slabé místo, které armáda nemá plně pod kontrolou.

Společnost Deviro pro Militarnyi uvedla, že už v rané fázi masového nasazování Starlinku upozorňovala na dočasnost tohoto „okna příležitosti“. Firma sice Starlink do svých produktů integrovala, ale zároveň dál rozvíjela vlastní komunikační řešení, včetně mesh technologií.

Jinými slovy: Starlink pomohl. Ale nikdo rozumný by neměl stavět celou válku na předpokladu, že bude fungovat vždy, všude a bez politických omezení.

Podezření padá na politický tlak. Ale jistota chybí

Podle Kirilla Lyukova mohou omezení souviset s politickým tlakem americké prezidentské administrativy na Ukrajinu v souvislosti s požadavkem, aby neútočila na ruské ropné rafinerie. Zároveň ale upozornil na důležitý detail: Starshield se podle něj takových úderů netýká, protože rafinerie leží na ruském území, kde Starlink pro ukrajinské síly nefunguje.

Lyukov také nevyloučil, že za omezeními mohla stát softwarová chyba. Podle jeho informací se večer 14. října začaly terminály se Starshield účty postupně vracet k normálnímu provozu.

Právě nejasnost celé situace je možná nejvíc znepokojivá. Pokud armáda neví, zda výpadek způsobila politika, technická chyba, bezpečnostní opatření nebo kombinace všech faktorů, nemůže na takový systém spoléhat jako na pevný základ.

Alternativy existují. Jen nejsou tak pohodlné

Ukrajinské jednotky už podle Militarnyi přecházejí na kombinaci rádiové komunikace a dronů schopných autonomního letu. Vojáci zároveň žádají o nákup útočných dronů, které používají rádiové spojení a automatické navádění.

To potvrzují i výrobci.

Ukrspecsystems uvedl, že se dlouhodobě soustředí na systémy s rádiovými modemy, protože ty fungují nezávisle na externích technických, diplomatických nebo politických faktorech. Podle zástupce firmy Andrije Rymaruka jejich systémy dokážou provádět průzkum i údery v hloubce přesahující 200 kilometrů.

Jako příklad zmínil zásah vzácného a drahého radarového systému Nebo-U v Rostovské oblasti, který měla provést 429. samostatná brigáda bezpilotních systémů Achilles v hloubce 226 kilometrů.

Výhodou rádiové komunikace je i to, že umožňuje operace nad ruským územím, kde Starlink pro ukrajinské síly nefunguje. To je zásadní rozdíl.

Budoucnost patří dronům, které se nenechají jednoduše vypnout

Do popředí se tak dostává další pojem: autonomie.

Andrij Ševčenko, výkonný ředitel společnosti Helsing na Ukrajině, pro Militarnyi uvedl, že omezení Starlinku ukázala kritický význam autonomie pro moderní obranné systémy. Podle něj musí vojenské technologie zůstat účinné bez ohledu na rozhodnutí externích dodavatelů.

Helsing tento princip uplatňuje u dronu HX-2. Ten podle firmy nezávisí na Starlinku, používá rádiovou komunikaci odolnou vůči prostředkům elektronického boje, má vizuální navigaci bez GNSS a automatické zachycení cíle.

To je přesně směr, kterým se bude válka dronů dál vyvíjet. Méně závislosti na jednom signálu. Méně závislosti na jednom dodavateli. Více autonomie, více záložních kanálů a více schopnosti dokončit úkol i ve chvíli, kdy se komunikace zhorší nebo úplně zmizí.

Lekce je tvrdá, ale cenná

Omezení Starlinku není konec ukrajinské dronové války. Je to ale varování.

Ukrajina v posledních letech ukázala, že dokáže velmi rychle adaptovat civilní i vojenské technologie pro bojové použití. Jenže právě tato rychlost někdy svádí k tomu, že se úspěšné řešení začne používat příliš široce a příliš samozřejmě.

Starlink byl pro Ukrajinu obrovskou výhodou. Umožnil komunikaci, která by jinak byla složitější, dražší nebo méně spolehlivá. Ale každá výhoda, kterou lze omezit zvenčí, je zároveň potenciální zranitelností.

Pro Rusko může podobný výpadek znamenat dočasnou úlevu. Pro Ukrajinu je to impuls k urychlení přechodu na odolnější systémy: rádio, mesh sítě, autonomní navádění, vizuální navigaci a kombinované komunikační kanály.

Moderní válka totiž stále víc připomíná technologický závod, ve kterém nerozhoduje jen to, kdo má lepší dron. Rozhoduje i to, jestli ten dron dokáže letět dál, když mu někdo vypne nebe.

Zdroj: Militarnyi