Donald Trump přišel s návrhem, který okamžitě zvedá obočí nejen ve Washingtonu, ale i v evropských metropolích: chtěl by využít NATO a jeho nejsilnější závazek – článek 5 – k ochraně jižní hranice Spojených států před nelegální migrací z Mexika.

Foto: Texaský voják Národní gardy dává pokyny skupině migrantů během Operace Lone Star. 2023 | Texas Military Department

Psali jsme:Mike Lee Kanarek: Jeden z nejslavnějších izraelských speciálů

Myšlenku zveřejnil na své sociální síti Truth Social. „Možná bychom měli dát NATO test – vyvolat článek 5 a nechat NATO přijet sem, aby chránilo naši jižní hranici před dalšími vpády nelegálních imigrantů,“ napsal Trump.

Co by tím USA získaly? Podle Trumpa uvolnění pohraničníků

Trump argumentuje prakticky: pokud by se do ochrany hranice zapojilo NATO, Spojené státy by mohly uvolnit velké množství příslušníků pohraniční stráže, aby „mohli plnit jiné úkoly“. Jinými slovy: část bezpečnostní zátěže by se přesunula na spojence.

Jenže právě tady naráží návrh na zásadní symbolickou i politickou bariéru – článek 5 není běžný nástroj pro řešení vnitrostátních problémů. Je to pojistka pro situace, které Aliance chápe jako útok.

Proč je článek 5 tak citlivé téma?

Je důležité připomenout, že NATO článek 5 aktivovalo v historii pouze jednou – po teroristických útocích z 11. září 2001.

Psali jsme:Nigérie a Ghana, další zastávky afrického turné L-39 Skyfox

Psali jsme:Video: O tomhle se moc nemluví. Ruské FPV drony tvrdě loví nepřátelské obrněnce u Novopavlivky

Psali jsme:Český zbrojní průmysl zažívá nebývalý růst

Tehdy Aliance oficiálně uznala, že útok na USA je útokem na všechny členské státy. To vytvořilo základ pro společnou akci – politickou, vojenskou i logistickou podporu – a následně vedlo k zahájení operací v Afghánistánu proti al-Káidě a Talibanu.

Právě tento historický precedens dává Trumpovu návrhu váhu: článek 5 je v očích NATO spojený s extrémními bezpečnostními hrozbami, nikoli s migračním tlakem na hranici.

Migrace jako priorita po Trumpově návratu k moci

Po svém druhém návratu k moci Trumpova administrativa označila zastavení nelegální migrace – probíhající primárně přes mexickou hranici – za jednu z klíčových priorit.

V lednu minulého roku byl na jižní hranici nařízen přesun a nasazení mnohatisícového kontingentu amerického vojenského personálu, který měl posílit bezpečnost. Na místo byli vysláni také příslušníci námořní pěchoty (U.S. Marine Corps).

K přepravě jednotek byly využity konvertoplány V-22 Osprey a zároveň Spojené státy nasadily v pohraniční oblasti i kontingent Národní gardy.

Zeď, armáda, a teď NATO?

Trump navazuje i na svou první prezidentskou éru, kdy Spojené státy postavily stovky kilometrů nových úseků a zároveň nahradily starší segmenty tzv. zdi, jejímž cílem bylo zabránit nelegálnímu přechodu migrantů z Latinské Ameriky z Mexika do USA.

Nyní ale posouvá rétoriku ještě dál: místo čistě amerických nástrojů (zeď, pohraničníci, Národní garda, armáda) zmiňuje zapojení celé Aliance – a to prostřednictvím nejsilnější kolektivní klauzule, jakou NATO má.

Co z toho plyne?

Trumpův návrh je výbušný už jen tím, že přepisuje význam článku 5 z reakce na ozbrojený útok na členský stát na nástroj pro řešení migrace na hranici. A zároveň testuje, kam až lze posunout představu „kolektivní obrany“ v době, kdy je migrace jedním z nejostřeji politizovaných témat.

Ať už je tento nápad míněn jako reálný plán, nebo jako provokativní politický signál, jedno je jisté: když padne slovo „článek 5“, nejde o běžnou debatu. Jde o nejtvrdší závazek NATO – a ten byl dosud použit jen ve chvíli, kdy šlo o teroristický útok bezprecedentního rozsahu.

Zdroj: defensemagazine.com