Piloti bezpilotních prostředků (UAS) ze 111. samostatné brigády teritoriální obrany Ukrajiny pokračují podle zveřejněného popisu videa v útocích na ruské jednotky, které se snaží přiblížit ukrajinským pozicím a získat tak taktickou výhodu v Doněcké oblasti. Materiál je rámován sloganem „No harbour will be saved“ („Žádný přístav nebude ušetřen“), který odkazuje na omezený manévrovací prostor a rostoucí význam vzdušného průzkumu a přesných zásahů v bezprostředním týlu bojové linie.

Foto: Ruští vojáci po útoku dronem | Telegram

Psali jsme:Norský pohled na problematiku nákupu nových tanků

Taktický kontext: Boj o přiblížení a „mikromanévr“ na frontě

V Doněcké oblasti se řada střetů odehrává v režimu postupného „ohmatávání“ obrany: malé útočné skupiny se pokoušejí přiblížit k opěrným bodům, obsadit výhodnější terénní hranu nebo vytvořit podmínky pro následné posílení. V takové situaci rozhodují jednotky minut až desítek minut — tedy čas, po který se útočník pohybuje v prostoru, kde může být detekován a zasažen.

Zpravodajsky významné je právě to, že popis videa explicitně zmiňuje snahu protivníka „přiblížit se“ a „získat výhodu“. To naznačuje, že cíle nejsou pouze statické, ale jde o zásahy proti pohybu, shromažďování a přípravě útoku — typicky v zóně, kde se střetává průzkum, elektronický boj a přesná munice.

Role dronů: od ISR k zásahu v krátké „kill chain“

Bezpilotní prostředky v této fázi konfliktu plní dvě klíčové funkce:

• ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance): vyhledání a potvrzení cíle, sledování jeho pohybu a vyhodnocení směru přiblížení.
• Úderná složka / navedení palby: buď přímý zásah (např. shoz munice z multikoptéry či FPV), nebo předání souřadnic pro dělostřelectvo a minomety.

Z odborného pohledu je zásadní zkrácení tzv. „kill chain“ (detekce → identifikace → rozhodnutí → zásah → vyhodnocení účinku). Dronový tým, který současně pozoruje a útočí, dokáže reagovat rychleji než tradiční cyklus založený pouze na pozemním pozorování a následném přivolání palby. To zvyšuje tlak na útočící jednotky, protože i krátký pohyb v otevřeném nebo polokrytém terénu může být rychle potrestán.

„No harbour will be saved“ jako popis operační reality

Slogan použitý u videa lze číst jako zkratku pro jev, který se v odborných debatách popisuje jako „transparentní bojiště“: prostor, kde je obtížné dlouhodobě skrýt pohyb, logistiku nebo shromaždiště. „Přístav“ v tomto významu neznamená nutně konkrétní místo, ale jakoukoli domnělou bezpečnou zónu, kde lze bez rizika konsolidovat síly před dalším postupem.

V prostředí s vysokou saturací dronů se zvyšuje význam:

• maskování a disciplíny pohybu (časování, rozptyl, minimalizace stop),
• proti-dronových opatření (rušení, detekce, kinetické prostředky),
• rychlé rotace a decentralizace (menší skupiny, kratší pobyt na místě).

Co lze z popisu vyvodit (a co ne)

Popis videa uvádí, že dronové týmy 111. brigády „pokračují v ničení“ ruských jednotek při pokusech o přiblížení k ukrajinským pozicím. Bez dalších ověřitelných detailů však nelze spolehlivě určit:

• přesnou lokalitu v Doněcké oblasti,
• typ použitých dronů a munice,
• časové zařazení záběrů,
• rozsah škod a ztrát.

Zpravodajsky je nicméně podstatné, že sdělení odpovídá širšímu trendu: drony se staly jedním z hlavních nástrojů pro zadržování infiltračních a přibližovacích pokusů a pro narušování taktického tempa protivníka.

Dopad na taktiku: Tlak na tempo a logistiku

Pokud jsou přibližovací trasy systematicky pokrývány ISR a rychlými zásahy, útočící strana čelí dvojímu problému:

1. Zpomalení tempa – více času na přípravu, více přerušení, větší opatrnost.
2. Vyšší nároky na protiopatření – potřeba rušení, krytí, klamání a rozptylu, což zatěžuje logistiku i velení.

Pro obránce naopak roste význam koordinace mezi dronovými týmy a palebnými prostředky, protože nejvyšší efekt přináší kombinace: rychlá detekce + okamžitý zásah nebo navedení palby + následné vyhodnocení.

Zdroj: Regionální velitelství Sil teritoriální obrany „Východ“ Ozbrojených sil Ukrajiny