Objevily se další záběry ruského útoku na Kyjev z 2. června. Video, které pořídili místní obyvatelé, zachycuje okamžiky napětí i ničivou realitu moderní války, v níž může smrtící úder přijít během několika sekund a z obrovské vzdálenosti. Podle dostupného popisu šlo o útok střelami s plochou dráhou letu Ch-101, tedy jednou z nejnebezpečnějších zbraní, které Rusko při úderech na ukrajinská města používá.

Foto: Ruský útok na Kyjev | Telegram

Psali jsme:Bizarní propagační video ázerbajdžánské armády

Kolem záběrů se rychle rozběhly spekulace, zda ve skutečnosti nemohlo jít o hypersonické střely Cirkon. Právě jejich jméno v posledních měsících pravidelně vyvolává pozornost, protože je spojováno s mimořádně vysokou rychlostí a obtížnou zachytitelností. V tomto případě ale podobná interpretace naráží na zásadní problém. Střely Cirkon obvykle letí po semibalistické nebo balistické trajektorii, zatímco zde popis útoku odpovídá spíše nasazení střel Ch-101.

A právě Ch-101 představuje sama o sobě velmi vážnou hrozbu. Jde o střelu s plochou dráhou letu dlouhého dosahu, která může zasahovat cíle na vzdálenost až 5 500 kilometrů. To znamená, že nosič může odpal provést hluboko mimo bezprostřední dosah fronty, a přesto udeřit na cíle v ukrajinském vnitrozemí. Hlavice o hmotnosti 400 kilogramů pak dává této střele ničivou sílu, která z ní činí nebezpečný nástroj nejen proti infrastruktuře, ale i proti hustě obydleným oblastem.

Právě kombinace dlouhého doletu, nízkého letu a silné hlavice dělá z Ch-101 mimořádně problematický prostředek. Na rozdíl od zbraní, jejichž dráha letu je lépe předvídatelná, mohou střely s plochou dráhou letu využívat terén, měnit směr a komplikovat práci protivzdušné obrany. Každý takový útok proto představuje nejen fyzické ohrožení, ale i obrovskou psychologickou zátěž pro civilní obyvatelstvo.

Nově zveřejněné záběry to připomínají velmi syrově. Nejde jen o technickou demonstraci zbraně, ale o zachycení okamžiku, kdy se běžný městský prostor během pár vteřin mění v místo bezprostředního nebezpečí. Pro obyvatele Kyjeva se podobné situace staly součástí válečné reality — reality, v níž ani vzdálenost od frontové linie neznamená skutečné bezpečí.

Psali jsme:Bojová vozidla Patria pro Ozbrojené síly SR: Od ambiciózního kontraktu k výzvám v harmonogramu

Psali jsme:Vrtulníky jako lovci dronů: Francouzský Tigre prokazuje schopnosti v moderní protivzdušné obraně

Psali jsme:VOP CZ a CV90: česká integrace, vývoj i servisní zázemí pro novou generaci bojových vozidel pěchoty

Spekulace o tom, zda šlo o Cirkon nebo Ch-101, jsou pochopitelné, protože každý nový útok vyvolává snahu co nejrychleji určit použitý typ zbraně. V tomto případě ale dostupné informace více ukazují na Ch-101. To samo o sobě nic nemění na závažnosti situace. Naopak. Už samotné použití těchto střel potvrzuje, že Rusko nadále sází na dálkové přesné údery jako na klíčový nástroj nátlaku a destrukce.

Z vojenského hlediska je podstatné i to, že podobné útoky nutí Ukrajinu neustále rozprostírat a posilovat protivzdušnou obranu. Každá střela dlouhého dosahu znamená další tlak na systémy, které musí chránit zároveň města, energetickou infrastrukturu i strategické objekty. Útoky střelami Ch-101 tak nejsou jen izolovanými údery, ale součástí širší strategie opotřebení.

Nové video z 2. června je proto víc než jen další válečný záznam. Je to připomínka, že moderní konflikt se nevede jen na frontě, ale i hluboko v týlu, nad ulicemi velkoměst a nad hlavami civilistů. A také připomínka, že i bez hypersonických střel má Rusko ve svém arzenálu zbraně, které dokážou způsobit ničivé následky daleko od bojiště.

Zdroj: The Moscow Times, Lampa Znalostí