Záběry zveřejněné americkým Centrálním velením (CENTCOM) ukázaly sérii úderů na íránskou techniku na Blízkém východě. V jednom z krátkých, ale mimořádně zajímavých momentů je vidět zásah proti velkému bezpilotnímu letounu s charakteristickým tvarem „létajícího křídla“, stojícímu v době útoku na zemi. Právě tento stroj byl identifikován jako íránský Shahed-171 — dron, jehož původ patří k nejpozoruhodnějším příběhům moderní technologické špionáže a reverzního inženýrství.

Foto: RQ-170 I U.S. Air Force

Psali jsme:Jokosuka MXY-7 „Óka“ - Sebevražedný třešňový květ

Shahed-171 totiž není jen další íránský bezpilotní prostředek. Jde o kopii amerického ultra-tajného stealth dronu RQ-170 Sentinel, který se dostal do íránských rukou po incidentu z roku 2011. Tehdy Spojené státy ztratily nad jedním ze svých nejcitlivějších bezpilotních letounů kontrolu a Teherán následně oznámil, že stroj získal prakticky nepoškozený. Z toho, co tehdy působilo jako mimořádné zpravodajské selhání Washingtonu, se později stal základ pro vznik íránského programu dronů inspirovaných americkou technologií.

Jak Írán získal RQ-170 Sentinel

V roce 2011 operoval americký RQ-170 Sentinel nad západním Afghánistánem. Během mise ale došlo ke ztrátě spojení. Podle íránské verze nešlo o havárii ani technickou poruchu, ale o cílenou operaci elektronického boje.

Scénář měl být následující: nejprve Íránci narušili komunikační kanál dronu. V autonomním režimu se pak měl stroj vrátit na základnu. Jenže právě v této chvíli měla přijít druhá fáze operace — podvržení navigačních údajů, které dron navedlo nikoli zpět na americké stanoviště, ale na íránské letiště. Tam měl bezpilotní letoun přistát a padnout do íránských rukou.

Incident tehdy vyvolal ve Spojených státech silnou reakci. Prezident Barack Obama dokonce veřejně požádal o vrácení stroje. Írán ale odmítl a místo toho prohlásil, že se pokusí vyvinout vlastní verzi, která bude ještě lepší než americký originál.

Psali jsme:Prapor podpory nasaditelných sil v Rakovníku: Neviditelný pilíř alianční obrany a logistická páteř AČR

Psali jsme:Poručík Ondřej Buriánek: Aditivní výroba může armádě přinést vyšší flexibilitu, vyžaduje však odbornost, standardizaci a změnu myšlení

Psali jsme:Připravuje se zásadní ofenzíva ruské armády?

Reverzní inženýrství tajného stroje

Právě z ukořistěného RQ-170 měl později vzniknout Shahed-171. Írán po několika letech zveřejnil i záznamy údajně pocházející přímo z kamery amerického dronu, čímž naznačil, že se jeho specialistům podařilo proniknout do elektroniky stroje a dešifrovat část dat. To zpočátku vyvolávalo mezi americkými odborníky pochybnosti, ale samotná existence íránské kopie ukázala, že Teherán zřejmě skutečně dokázal využít alespoň část získané technologie.

Shahed-171 se od originálu nápadně podobá právě tvarem létajícího křídla. Na první pohled působí téměř jako věrná replika amerického stealth dronu. Otázkou však zůstává, nakolik se Íránu podařilo přiblížit skutečným schopnostem RQ-170 Sentinel.

Je možné, že v některých letových parametrech či výrobním zjednodušení dokázali Íránci vytvořit stroj odpovídající vlastním operačním potřebám. Pokud ale jde o palubní senzory, průzkumné vybavení, datové propojení a celkovou úroveň elektroniky, íránský Shahed-171 s velkou pravděpodobností za americkým originálem výrazně zaostává.

Mohlo pomoci Rusko?

Kolem celé operace z roku 2011 se dlouhodobě objevuje i další důležitá otázka: jakou roli mohlo sehrát Rusko. Existují tvrzení, že systémy elektronického boje, které Írán použil k rušení signálu a podvržení souřadnic RQ-170, mohly být dodány právě z Ruska.

Definitivně potvrzené to není, ale tato hypotéza působí věrohodně v kontextu dlouhodobé rusko-íránské spolupráce. Zvlášť pokud vezmeme v úvahu, že Írán tehdy nemusel disponovat dostatečně vyspělými prostředky elektronického boje vlastní výroby, které by samostatně umožnily takto sofistikovanou operaci proti jednomu z nejutajovanějších amerických dronů.

Pokud by se tato verze někdy potvrdila, nešlo by jen o epizodu zpravodajského soupeření mezi USA a Íránem, ale o ukázku širší technologické spolupráce mezi Teheránem a Moskvou v oblasti, která může zásadně ovlivňovat moderní konflikty.

RQ-170 Sentinel: jeden z nejutajovanějších amerických dronů

Příběh Shahedu-171 je ještě pozoruhodnější kvůli tomu, co vlastně kopíruje. RQ-170 Sentinel patří dodnes k nejtajnějším americkým bezpilotním letounům. Jeho existence byla veřejně přiznána až v roce 2009, přestože ve službě byl zřejmě už dříve. Informací o něm je dodnes jen minimum a veřejně dostupných fotografií existuje jen velmi omezený počet.

Je známo, že byl nasazen během války v Afghánistánu už od roku 2007. Podle dostupných informací sehrál roli i při operaci vedoucí k likvidaci Usámy bin Ládina v roce 2011. Později měl být spojován také s operací Midnight Hammer v roce 2025. Objevily se rovněž spekulace, že v roce 2022 mohl působit proti ruským silám na dočasně okupovaném Krymu.

Právě kombinace stealth konstrukce, utajení a pravděpodobně mimořádně vyspělých průzkumných systémů činí z RQ-170 jeden z nejzajímavějších a zároveň nejméně známých amerických dronů vůbec.

Zničení Shahedu-171 má i symbolický rozměr

Likvidace íránského Shahedu-171 tak není jen zničením jednoho bezpilotního letounu. Nese i silný symbolický význam. Spojené státy tím de facto zničily stroj, který vznikl jako výsledek jedné z nejtrapnějších ztrát citlivé americké technologie v posledních desetiletích.

Z vojenského hlediska jde o zásah proti íránským průzkumným a bezpilotním schopnostem. Z technologického i politického pohledu je to ale i uzavření určitého kruhu: dron, který vznikl z ukořistěného amerického tajného stroje, nakonec zničila sama americká armáda.

A právě proto je Shahed-171 víc než jen další íránský dron. Je to připomínka toho, jak cenná technologie může změnit majitele, jak velkou roli hraje elektronický boj a jak se i jediné selhání může po letech vrátit na bojiště v nové podobě.

Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného