Americký eskortní torpédoborec USS Samuel B. Roberts měl krátkou, ale oslnivou kariéru. Loď byla postavena v roce 1944 a stala se součástí operační skupiny 77.4.3, přezdívané Taffy 3 v Tichém oceánu. Shoda okolností pak tuto malou loď přivedla do střetu s nepoměrně silnějším protivníkem.

Torpédoborec nesl jméno po kormidelníkovi Samuelu Bookeru Robertsovi mladším, nositeli Námořního kříže. Roberts byl posmrtně vyznamenán poté, co se svým výsadkovým člunem Higgins narazil do nepřátelského plavidla, aby zajistil evakuaci spřátelených lodí během bitvy o Guadalcanal. Jeho hrdinský čin byl připomenut pojmenováním eskortního torpédoborce třídy John C., a osud kormidelníka se zdá být s osudem samotné lodi podivně spjat nejen tím.

Foto: Samuel B. Roberts (DE-413) v červnu 1944 | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Zpackaná operace Bodenplatte – labutí píseň Luftwaffe

Jako jakési znamení se loď hned první den aktivní služby setkala s problémem. Poté, co strávila nějaký čas v bostonské námořní loděnici, asi 280 km od pobřeží Maine narazila její levá hřídel lodního šroubu na velkou velrybu, což mělo za následek návrat lodi kvůli opravám. USS Samuel B. Roberts se následně připojil k Tichomořskému loďstvu v Pearl Harboru na cvičení až v srpnu 1944. Odtud odplul dále, aby se připojil k určené operační skupině Taffy 3 a dostal svůj první úkol: doprovázet letadlové lodě do Leytského zálivu ve východních Filipínách a po příjezdu zahájit operace se Severní skupinou letecké podpory u ostrova Samar.

K bitvě o ostrov Samar došlo 25. října a trvala několik hodin. Byla to prostřední část rozsáhlé námořně-vzdušné bitvy o Leytský záliv, která trvala od 23. do 26. října 1944. USS Samuel B. Roberts byl pověřen ochranou malých eskortních letadlových lodí Taffy 3, z nichž vzlétaly bombardéry a stíhačky podporující vylodění a bojující jednotky na ostrově.
Bylo časné ráno 25. října a rudé slunce odráželo svůj obraz na hladině oceánu. Najednou se za odrazem slunce objevily lodě - svaz o síle 23 plavidel pod velením viceadmirála Takeo Kurity - z ničeho nic se objevily na obzoru a zahájily palbu. Američané byli zaskočeni a výrazně slabší.

Prostředků, jak nepřítele zdržet a odvrátit nejhorší, mnoho nebylo. Patřily mezi ně doprovodné torpédoborce. Velitel Samuel B. Roberts, nadporučík Robert W. Copeland, oznámil svým mužům: "Provádíme torpédový útok. Výsledek je nejistý, ale splníme svou povinnost."

Loď byla ostřelována a na rozbouřených vodách se držela hustá kouřová clona. Torpédoborec zaměřil svůj kurz přímo na japonský těžký křižník Čókai. Malá loď čelila 8palcovým dělům nepřítele a byla pod přímou palbou. Během bitvy Samuel B. Roberts - projektovaný pro rychlost nejvýš 23-24 uzlů – dosáhl díky přesměrování veškeré dostupné páry do turbín lodi až 28,7 uzlů.

Psali jsme:Merriell Allesandro Shelton: „Situace je normální, všechno je v hajzlu“

Roberts se při svém zuřivém útoku dostal tak blízko k nepříteli, že jej japonské granáty přelétaly. Mnohé však zasáhly letadlovou loď Gambier Bay, která se ze všech sil snažila ustoupit kryta kouřovou clonou. Jakmile se USS Samuel Roberts dostal na dostřel torpéd, odpálil svá tři torpéda Mark 15. Jedno z nich zasáhlo japonský křižník na zádi. 
USS Samuel B. Roberts pak bojoval s japonskými loděmi celou další hodinu, vypálil více než šest set 5palcových granátů a při manévrování z velmi malé vzdálenosti také ničil nástavbu Čókai svými 40mm a 20mm protiletadlovými děly. Avšak i USS Roberts utržil rány a došlo tak k poškození zadního 5palcového děla.

Svým zbývajícím druhým 5palcovým dělem pak Roberts zapálil můstek těžkého křižníku Čikuma a zničil dělovou věž číslo tři, načež byl sám zasažen třemi 14palcovými granáty z bitevní lodi Kongo. Střely vytrhly na levoboku u záďové strojovny díru o velikosti 12x3 m.

Střelec třetí třídy Paul H. Carr, který měl na starosti poškozený zadní 5palcový kanón, se rozhodl přinést nejvyšší oběť. Během 35 minut vystřílel téměř všech 325 uložených nábojů, než došlo k explozi závěru jeho kanónu, což zabilo či zranilo několik mužů.

Carr byl s těžkým zraněním v oblasti břicha nalezen na svém stanovišti a prosil o pomoc, aby mohl do závěru nabít poslední náboj, který držel v ruce. Toho dne se těžký křižník Čókai potopil, avšak ke dnu šel i Samuel B. Roberts. V 9:35, po dvou hodinách bitvy, byl vydán rozkaz k opuštění lodi. O 30 minut později se loď potopila i s 90 padlými námořníky.

Dělostřelec třetí třídy Paul H. Carr byl vyznamenán Stříbrnou hvězdou a později po něm byla pojmenována fregata s řízenými střelami. Po lodi a jejím kapitánovi byly pojmenovány také fregaty s řízenými střelami Copeland a Samuel B. Roberts. Na 120 trosečníků z lodi následně strávilo 50 hodin na otevřeném moři, držíce se tří záchranných vorů, než byli nakonec zachráněni.

Role USS Samuel B. Roberts v bitvě o ostrov Samar inspirovala celé generace příslušníků námořnictva. Za svůj mimořádný výkon a obětavost byla loď vyznamenána jednou bojovou hvězdou a byla zmíněna v prezidentském projevu proneseném po bitvě jako jeden z nejzářivějších příkladů hrdinství. Na Námořní akademii USA v Alumni Hall o USS Samuelu B. Robertsovi mluvili jako o "doprovodném torpédoborci, který bojoval jako bitevní loď".

Zdroj: warhistoryonline