Norsko podle nové dohody ze 16. dubna 2021 umožní působení americké armády na norském území. Norsko požádalo Spojené státy o působení v Norsku na základě agresivních ruských akcí prováděných podél norských hranic. 

Američané budou působit na čtyřech norských základnách společně s norskými vojáky, nebudou tedy mít vlastní základnu. Jedná se konkrétně o letecké základny Rygge, Sola a Evenes a námořní základnu Ramsund. Letiště Rygge a Sola jsou v jižním Norsku, zatímco Evenes a Ramsund jsou v severní části země.

Foto: Američtí mariňáci při výcviku na základně Vaernes v Norsku (ilustrační foto) | Gunnery Sgt. Clinton Firstbrook / U.S. Marine Corps / CC BY-NC-ND

Psali jsme:Tajné operace iráckých Mirage F1 proti letounům US Air Force a US Navy

Od ruské anexe Krymu jsou vztahy mezi Oslem a Moskvou téměř na bodu mrazu. Norsko je obzvláště znepokojeno působením ruských ponorek ze Severní flotily, které poslední dobou plují častěji a hlouběji v norských výsostných vodách, jedná se převážně o nové moderní ponorky třídy Jaseň (v kódu NATO třída Severodvinsk), které nesou nové rakety dalekého dosahu.

Byť je dohoda mezi Norskem a USA již podepsána, musí ji ještě schválit norský parlament. „Nová dohoda reguluje a usnadňuje přítomnost, výcvik i cvičení amerických vojáků v Norsku, čímž usnadňuje rychlé posílení norských sil v případě krize nebo války,“ napsala ve svém oficiálním vyjádření americká vláda. 

Norská ministryně zahraničí Ine Marie Eriksen Søreide k dohodě poznamenala: „Naše spolupráce se spojenci se neustále rozvíjejí. Dohoda potvrzuje blízký vztah mezi Norskem a Spojenými státy a potvrzuje klíčovou úlohu Norska na severním křídle NATO. Požadavek nenasazení jaderných zbraní na norském území se však nezměnil.“

Norsko se velice obává amerických ponorek s jaderným pohonem. Tyto ponorky mají vstup do norských přístavů většinou zakázaný a když už je povolen, jedná se pouze o doplnění potravin či výměnu personálu. Americké jaderné ponorky mají zakázáno v přístavech kotvit déle než je nezbytně nutné. Ponorky tedy kotví na otevřeném moři a fyzické spojení zajišťují rychlé lodě, které obsluhuje cca 700 amerických mariňáků, kteří vykonávají roční turnus. Za Trumpovy administrativy se v roce 2020 počet amerických mariňáků v Norsku snížil na 70 příslušníků. 

Psali jsme:Obranný průmysl se stal žádaným zaměstnavatelem

Psali jsme:Ruská jaderná vlajková loď se vrací. Modernizace za dvě miliardy eur trvala třicet let

Psali jsme:Když selže zbraň, musí voják umět reagovat. Boj zblízka je poslední možností

Byť je Norsko členem NATO od roku 1949 a s americkými vojáky úzce spolupracuje, nepovoluje na svém území vybudovat základny cizím armádám. 

Jak se pozornost americké armády kvůli čínské expanzi pomalu přemísťuje z Evropy do Pacifiku, Norsko se obává, že bude jeho pozice na vzdáleném severu opomenuta. Tato dohoda tak může být v rámci Norska jakýmsi ujištěním, že pro Spojené státy a celé NATO je stále tradičním spojencem. 

Kreml obvinil Washington z provokativních akcí a nadále ujišťuje, že ruské aktivity a posilnění vojsk v Arktidě nepředstavuje pro žádný stát hrozbu. 9. dubna mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová oznámila, že ruské aktivity v Arktidě neporušují žádné mezinárodní právo, zároveň posílení amerických sil v Norsku označila za „nový závod ve zbrojení“. Norský ministr obrany Frank Bakke-Jensen naopak poznamenal, že posílení americké přítomnosti v Norsku nezvyšuje regionální napětí, ale má jen posílit obranyschopnost země.