Válka s sebou přináší ničení, zkázu a smrt. Válčení je také již od svého počátku neoddělitelně spojeno s tzv. válečnými chorobami. Možná vás napadne známá "zákopová noha", nepříjemné napadení krvelačnými muňkami, různé infekce v důsledku otevřených zranění, či amputace končetiny v polních podmínkách apod. Fyzické a psychické nemoci se vojákům nevyhýbají ani dnes. Jednou z takovýchto nemocí je i tzv. "syndrom války v Zálivu".

Foto: Zničený irácký tank T-55 v popředí hořících ropných polí. Květen 1991, severní Kuvajt. | Twiter

Jedná se o chronickou a multi-symptomatickou poruchu s dodnes neuspokojivě vysvětlenými spouštěcími mechanismy. Postihuje válečné veterány operací Pouštní štít a Pouštní bouře z let 1990 a 1991 v Perském zálivu. Je spojována s širokou škálou akutních i chronických příznaků jako je únava, bolest svalů a kloubů, problémy s vnímáním, nespavost, vyrážky nebo střevní potíže. Jako příčina byly zkoumány bojové plyny sarin a cyklosarin, dále ochuzený uran používaný ve spojenecké munici, nebo výpary z hořících ropných vrtů, kterým vojáci mohli být vystaveni. Nikdy ale nebyl prokázán jejich přímý vliv na postižené.

Psali jsme:Bitva u Nassau: První vyloďovací operace americké námořní pěchoty

Foto: 14. září 1990 přepadli iráčtí vojáci francouzské velvyslanectví v Kuvajtu a unesli čtyři francouzské zaměstnance. Francie poté vyslala do krizové oblasti přes 5000 vojáků | Youtube

Vyšetřování ukázalo, že viníkem jsou nejspíše pesticidy, kterých se vojáci mohli nadýchat a také pyridostigmin-bromid v tabletách, které vojáci USA a Velké Británie v poli museli několikrát denně polykat - právě jako prevenci proti efektům nervových plynů. Studie dále ukázaly, že bojové nasazení nebo jiné stresové situace nejsou spouštěčem syndromu a veteráni této války mají dokonce nižší míru postižení posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), než účastníci jiných válek. Postihnuto bylo přibližně 250 000 z 697 000 příslušníků vojenského personálu Spojených států. Britská královská legie, charitativní organizace starající se o válečné veterány, tvrdí, že ve Velké Británii by mohlo žít až 33 000 postižených. Oficiálně uznaných je však jen asi 5000. Výzkum dále probíhal i v dánské nebo francouzské armádě. Tito vojáci však nebyli vystaveni profylaxi jakou dostali američtí a britští vojáci, a tak prakticky netrpí žádnými z výše uvedených příznaků.

Foto:  Polní vakcinace ve válce v Zálivu měla chránit proti běžným nervovým plynům, včetně antraxu a botulotoxinu během operací Desert Shield a Desert Storm | telegraph.uk

Postiženo by mohlo být také cca 30 z 200 příslušníků Československé samostatné protichemické jednotky. Její velitel a jeden z údajných postižených, Ján Való, ale nemoci podle dostupných informací primárně spojoval s protitankovou municí s ochuzeným uranem, což bylo americkým vyšetřováním vyloučeno, protože vyzařuje jen částice alfa a ty nezpůsobují žádné závažné škody, pokud se na delší dobu nedostanou přímo do těla.

Psali jsme:Izraelský MiG-21 „James Bond“ – mimořádný úspěch Mossadu v operaci Diamant nebyl zadarmo

Foto: Do konce měsíce května roku 1991 se po splnění úkolů vrátili všichni vojáci Československé protichemické jednotky do vlasti | archiv AČR

V letech 1995 až 2005 bylo ve srovnání s nenasazenými vojáky pozorováno zhoršení příznaků u těch, kteří se přímo zúčastnili bitev. Projevily se také další poruchy jako chronický únavový syndrom, PTSD a častější hospitalizace spojené s "přetrváváním nepříznivých zdravotních stavů”. Výzkum léčby choroby a péče o postižené stojí vládu Spojených státu ročně kolem 22 milionů dolarů. Tato částka by se podle Ministerstva pro záležitosti veteránů měla navýšit na 60 milionů dolarů ročně, protože vojáci byli vystaveni toxinům během výkonu vojenské služby a také proto, že je nejisté, že někdy bude léčba nalezena.

Foto: Koalice zaznamenala 292 padlých a 776 zraněných a přišla o 31 tanků, tři desítky bojových vozidel pěchoty / obrněných transportérů a 75 letadel | YouTube

Je nutné dodat, že Národní akademie pro výzkum, techniku a zdravotnictví potvrdila pozitivní asociaci mezi nasazením ve válce v Perském zálivu a tzv. "syndromem války v Zálivu" až v roce 2016 a vyloučila tak tezi, že postižení si příznaky vymýšlejí a simulují.
Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." https://www.facebook.com/WarNeverChange/