EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Velký flám - legendární komedie se skvělým hereckým obsazením

 14. 07. 2019      kategorie: Army zábava      0 bez komentáře

Dnes trochu odlehčíme, ovšem neubereme na kvalitě. Již v minulosti jste nám dali najevo, že klasické filmové komedie z období 2. světové války u vás bodují, i když byly natočeny před více jak padesáti lety. Vysoké hodnocení a excelentní herecké výkoky herců jako Louis de Funès nebo Bourvil jsou jasnou zárukou, že se opravdu nudit nebudete. Ano, hovoříme o filmové legendě Velký flám.

komedianti
Foto: Louis de Funès a Bourvil - dvojka, která opravdu umí pobavit | printscreen z YouTube

O čem film pojednává

V roce 1941 byl jeden z bombardovacích letounů Royal Air Force eskadry 261 sestřelen. Vracel se z noční operace nad německým územím. Všichni museli vyskočit přímo nad Paříží. Velitel určil místo schůzky – sejdou se v tureckých lázních u nádraží a poznávacím znamením bude melodie amerického šlágru „Tea for Two“. Sir Reginald dopadne uprostřed zoologické zahrady do bazénku s tuleni a schová ho hlídač, který se těší, jak z jeho padáku našije košilky pro svých šest dětí. Mike se snese rovnou na lešení lakýrníka Augustina Bouveta, který natírá fasádu přímo nad kasárnami SS. Alan McIntosh dopadne na střechu pařížské opery, kde právě zkouší slavný dirigent Stanislav Lefort. Augustin ani Stanislav nejsou žádní odbojáři, a tak se jim moc nechce zachraňovat anglické piloty. Ale někdy se člověk stává hrdinou proti své vůli.

Psali jsme: Tip na výlet: Běloveský pevnostní skanzen a kompletně zrestaurovaný pěchotní srub N-S 82 "Březinka"

Samozřejmě, že se jedná spíše o komedii než přímo válečný film, jak jste zvyklí, ovšem občas odlehčit vůbec neuškodí. Navíc, vynikající hodnocení na CSFD s 85 % jasně napovídá, že se nudit opravdu nebudete.

A nebyl by to ,,legendární" filmový kousek, ke kterému by se nevázala spousta zajímavostí, které jste možná neznali :)

  • Scéna, kdy si Bouvet (Bourvil) a Lefort (Louis de Funès) vyměňují boty, se natáčela na okresní silnici vedoucí z Vézelay do Corbigny v Burgundsku 6. 5. 1966 v 8 hodin.
  • Natáčelo se ve francouzských městech Paříž, Pierre-Perthuis, Vézelay a Noyers. 
  • Auto, které ukradnou Angličané u zámku, je Citroën U23 z roku 1945. Auto, kterým se hlavní postavy dopravily k zámku, je Peugeot DK 5.
  • Skladba, ktorou Louis de Funés diriguje v opeře, je „Maďarský pochod“ z opery Hectora Berlioza, Prekliatie Fausta. 
  • Ve filmu objevující se transportéry nejsou německé, ale ve skutečnosti předělané americké M3, kterých bylo po válce dostatek. Stejný typ se objevil i v komedii Kam se poděla sedmá rota? (1973). 
  • Původní příběh obsahoval dějovou linii dvou žen, které měly převézt anglické letce za nepřátelskou linii. Režisér si však prosadil změnu na mužské role, do kterých poté mohl obsadit Louise de Funèse a Bourvila. 
  • Scenáristka Danielle Thompson spolu s dalšími dvěma spolupracovníky odjela do vily na Azurovém pobřeží, kterou měla pronajatou od producenta filmu Roberta Dorffmana, kde psala scénář tři týdny naprosto izolovaná od vnějšího světa.
  • Na filmu spolupracoval také scenarista Marcel Julliany, který se podílel i na dalším Funèsovu snímku Smolař (1965).
  • Scénář se vytvářel dnes již neexistující metodou v podobě vymýšlení příběhu bez knižní předlohy. Původně tak vznikla počáteční myšlenka všech potencionálních situací a scén přesně určených postav. Toto vše se pak předalo ke zpracování osobám odpovědným za dialogy, kterými byli bratři Tabetovi. Tato metoda se nazýva metoda Audiarda Jeansona. 
  • Během filmování scény v opeře zakázal režisér všem účastníkům kouřit. Měl tak veliký respekt z místa natáčení, že nechal zabalit do koberců i všechny stativy reflektorů, aby nepoškodily místo, kde byly postavené. 
  • Louis de Funès pro scénu s orchestrem nacvičoval dirigování celý měsíc. Při následné zkoušce s 80členým orchestrem sklidil za způsob dirigování potlesk od samotných hudebníků.
  • Režisér Oury přiznal, že když Louis de Funès během natáčení improvizoval mimo původní plán, musel smíchy odcházet po čtyřech mimo umístění kamery a dekorací, abych svým smíchem nenarušil vynikající pořízené záběry.
  • Nápad s poznávacím znamením v podobě anglické skladby"Tea For Two" vznikl při návštěvě restaurace v Nice, kam se štáb vydal na večeři. Při vcházení do restaurace ho zahrál tamnější pianista na barové piano.
  • Terry Thomas si za svoji roli řekl neobvykle vysoký honorář. Byl však velkým oblíbencem režiséra Ouryho, a tak producent Robert Dorffman souhlasil s jeho obsazením. 
  • Louis de Funès se společně s Bourvilem sešli již rok před natočením filmu u snímku Smolař (1965). 
  • Ve scéně, kdy Leforta (Louis de Funès) vyleze Augustinu Bouvetovi (Bourvil) na ramena, měl původně v zápětí slézt. Štábu se však tento Funesův posez natolik zalíbil, že jej nechali na ramenou Bourvila ještě v dalších záběrech filmu. Jeden z nich byl poté použit také jako plakát k filmu. 
  • Scéna se zaměněnýmy pokoji v hotelu měla být původně natočena se dvěmi postelemi. Na nátlak Louise de Funese režisér nakonec svolil, aby byla použita vždy postel jedna, a to manželská.
  • Při scéně, kdy Augustin Bouvet (Bourvil) zachrání Leforta (Louis de Funès) tím, že jej strhne z jízdního kola, aby nespadl do spárů německé hlídky, nařídl režisér Funèsovi mimo scénář poděkovat Bourvilovi za záchranu života. Funes se zdráhal, protože nechtěl do své role vnášet vážné prvky. Nakonec však souhlasil. 
  • Bourvil a Louis de Funès obdrželi za film shodně velký honorář ve výši jednoho miliónu franků. Smlouva s produkcí jim navíc zajistila podíl na zisku z návštěvnosti v kinech ve výši 1,4%. 
  • Colette Brosset (hostinská) byla rodinou přítelkyní Louis de Funèse. 
  • Natočení scény, ve které jsou Augustin Bouvet (Bourvil) a Stanislas Lefort (Louis de Funès) v posteli, zabralo 10 dní. 
  • Scéna, v níž jsou oba hrdinové převlečeni do německých uniforem a Bourvil (Augustin Bouvet) nese na ramenou de Funèse (Stanislas Lefort), nebyla ve scénáři a je výsledkem improvizace obou komiků. 
  • Louis de Funès hraje na piano v Pařížské Opeře. Ve skutečnosti, za druhé světové války a francouzské okupace, hrál Funès na piano po pařížských barech.
  • Film vidělo ve Francii 17 milionů diváků, což byl rekord do doby, než se do kin dostal Titanic v roce 1997.

Video: Oficiální trailer k filmu Velký flám / YouTube

Psali jsme: TIP na film: Město 44 - Varšavské povstání utopené v krvi..

Přestože byl film natočen již v roce 1966, své fanoušky si tento skvost získal i u mladších generací a osobně jsem přesvědčen, že povědomí o tomto filmu nezanikne ani v budoucnu.

 Autor: Hanz

CENOVÉ BOMBY (3143)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací