Ještě před pár lety by to znělo jako neprůstřelný plán: schovat munici pod zem, do masivní betonové stoky, mimo dohled a mimo dosah. Jenže válka na Ukrajině přepsala pravidla. Drony jsou dnes tak všudypřítomné a operátoři tak zkušení, že „bezpečné místo“ často přestává existovat — a podzemí už není výjimkou.

Foto: Ruské minometné granáty | Adobe Stock

Psali jsme:Dron odpalovaný z podvěsného granátometu se stává realitou

Když se stoka změní ve sklad

Vojáci na obou stranách konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jsou nuceni improvizovat. Každý metr krytého prostoru se počítá. Široká betonová stoka vedoucí pod zemí tak může na papíře působit jako ideální úkryt: pevná konstrukce, minimum přímé viditelnosti ze vzduchu, přirozené maskování a relativně stabilní prostředí.

Právě takový prostor si podle dostupných záběrů zvolila ruská armáda jako operativní sklad munice. V potrubí byla naskládaná munice a pouzdra naznačují, že šlo o zásoby pro střední minomet. Logisticky to dává smysl — munice poblíž, chráněná před pozorováním, připravená k rychlému použití.

Jenže v praxi se ukázalo, že „pod zemí“ automaticky neznamená „mimo dosah“.

Dron si našel cestu i do podzemí

Záběry pořízené kamerou útočícího dronu ukazují, že vycvičený operátor dokázal do stoky proniknout bez zásadních problémů. A to je na celé situaci nejvýmluvnější: nejde jen o samotný zásah, ale o fakt, že dron zvládl navigaci v omezeném prostoru, kde se dříve spoléhalo na to, že technika jednoduše „nemá kudy“.

Psali jsme:Od koncepcí k demonstrátoru: Evropská cesta k novému hlavnímu bojovému tanku

Psali jsme:Video: Co se stane, když už není kam ustoupit? Tohle je odpověď z fronty

Psali jsme:Pobaltí opouští Ottawskou úmluvu a sousedé je následují

Podzemní infrastruktura má často vstupy, výdechy, napojení a místa, která se dají využít jako trasa. A pokud je někde logistický uzel — tedy bod, kde se hromadí zásoby — dříve nebo později se stane cílem. Drony navíc nejsou jen „o očích“, ale i o přesnosti: když se podaří najít správné místo, škody mohou být neúměrně vysoké vzhledem k ceně samotného prostředku.

Zásah, který bolí víc než jen výbuchem

Podle uvedených informací se na akci podíleli piloti UAV praporu „Samariv Wolves“ (108. brigáda teritoriální obrany) a šlo o koordinovanou práci aero průzkumu a FPV dronů. Právě tahle kombinace je v moderním boji klíčová:

• aero rozvědka najde a potvrdí cíl, vyhodnotí pohyb a zranitelná místa,
• FPV drony pak provedou přesný zásah tam, kde to dává největší smysl.

Výsledek není jen zničená munice. Je to narušení celého řetězce. Pokud je podobný sklad označen jako důležitý logistický uzel, jeho vyřazení může výrazně zkomplikovat přepravu munice a zásob — a tím zpomalit schopnost jednotek držet tempo, reagovat a udržovat palebnou podporu.

Ponaučení z betonu: úkryt už nestačí

Tenhle případ je dalším důkazem, že ve válce, kde nad bojištěm neustále visí drony, se mění samotná definice bezpečí. Nejde jen o to „schovat se“, ale o to:

• jak dlouho lze místo udržet utajené,
• jak snadno se k němu dá dostat,
• a jak rychle se po odhalení stane cílem.

Betonová stoka může působit jako pevnost. Ale pokud do ní dokáže vletět dron, mění se z úkrytu na past — a z logistické výhody na slabinu, kterou protivník využije.

Zdroj: Regionální velitelství Sil teritoriální obrany „Východ“ Ozbrojených sil Ukrajiny