Kdykoliv dojde k nějaké tragické události v rámci působení našich vojáků na zahraničních misích, rozpoutá se bouřlivá diskuze, kde se mnoho lidí  k těmto událostem začně vyjadřovat. Vojáci jsou zde nazýváni žoldnéři, kteří válčí za peníze, jsou v zemi, kde nemají co dělat, jaké mají výhodné pojistky a mnoho dalších (většinou nesmyslů) od „znalců v oboru". Jako člen naší bývalé elitní jednotky SOG se pokusím toto téma rozvést.

Foto: Naši vojáci nikdy nezapomenou na své kolegy

Vojenské řemeslo je práce jako každá jiná, většina z nás, kdo si toto řemeslo vybral, tak učinil ne pro peníze nebo z jakéhosi poslání, ale protože nás to baví. Příslušníci armády ví, že v případě potřeby mohou být vysláni do zahraničních misí nebo do války, a že toto nasazení s sebou přináší možnost vážného zranění nebo smrti. Je to riziko, které každý z nás dobrovolně podstupuje, na druhé straně právě toto riziko nás přitahuje a činí službu v armádě atraktivní. Kdyby tady to riziko nebylo, tak bychom si mohli koupit vodní pistole a ve volném čase po sobě stříkat vodu...

Foto: Momentka z Afghánistánu

Pro každého vojáka je střet s reálným nasazením a bojem, něco jako maturita. Pouze v reálném nasazení si můžete ověřit své psychické a fyzické schopnosti. Voják, který neprošel reálným nasazením, je jako architekt, který celý život maluje plány na velké stavby, ale ve skutečnosti nepostaví ani domek. Nebudu se zde pouštět do rozsáhlých analýz proč je AČR nasazena v Afghánistánu nebo v jiné zemi, ale každý z nás ví, proč se dané mise účastní a za co bojuje.

Foto: Odpočinek mezi akcemi

Podle doplňujícího protokolu č.1 k 3.ženevské konvenci vydané dne 8.června 1977 je definice žoldnéře následující:

Článek 47. Žoldnéři

1. Žoldnéř nemá právo na status kombatanta nebo v případě zajetí válečného zajatce.

2. Žoldnéř je jakákoliv osoba, která:

(a) je účelově rekrutována v místě bojů nebo v zahraničí za účelem účasti v konfliktu;

(b) účastní se přímo bojů;

(c) je motivována k účasti v bojích především z touhy o vlastní obohacení a je jim Stranou účastníci se konfliktu přislíbena materiální kompenzace výrazně převyšující plat osob majících odpovídající hodnost a zaměření v armádě Strany;

(d) není občanem Stran účastnící se konfliktu ani obyvatel teritoria pod kontrolou Strany účastnící se konfliktu;

(e) není příslušníkem ozbrojených sil Strany účastnící se konfliktu; a

(f) nebyla vyslána Státem, který se konfliktu neúčastní v rámci své oficiální služby jako člen ozbrojených sil.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že žádný příslušník AČR, působící v zahraniční misi, statutu žoldnéře neodpovídá. To, že bojujeme za peníze z nás ještě nedělá nájemné žoldnéře a vrahy. Peníze, které dostáváme během bojového nasazení, je běžný plat navýšený o příplatky za službu v zahraničí a výrazně se neliší od platů zaměstnanců jiných firem, vysílaných na zahraniční služební cesty.

Dále bych se chtěl vyjádřit k „výhodným" pojistkám, které každý voják má. V ČR je pouze málo pojišťoven, které vojáky pojistí pro případ zranění nebo smrti následkem válečného konfliktu či teroristického útoku. Jestliže už vás pojistí tak většinou na částku nepřevyšující 200 000,- Kč. Sama armáda se postará o rodinu mrtvého vojáka, v případě těžce zraněného vojáka s trvalými následky se příliš nestará. O tom by mohli vyprávět váleční veteráni, kteří byli těžce zraněni v misích. Je velký rozdíl v přístupu některých zahraničních armád např. UK a AČR.

Foto: Vozidlo po zásahu IED

V roce 2007 zachránili dva medici SOG život britského vojáka, který byl členem posádky vozidla zasaženého IED. Voják následně přišel o obě nohy nad koleny. Britská armáda mu poskytla veškeré zázemí potřebné k návratu do běžného života, dostal dům upravený pro vozíčkáře, obdržel speciálně upravený automobil a byla mu zajištěna práce. V současné době reprezentuje UK na letní paralympiádě v hodu oštěpem. To je péče, o které se může vojákům AČR jenom zdát.

Foto: Výbuch IED

Práce v armádě je práce jako každá jiná. Myslím, že všichni ti, kteří nás nazývají žoldnéři a nájemnými vrahy, by se měli zamyslet nad tím, odkud pochází původ jejich zášti k nám. Nakolik jim opravdu záleží svobodném Afghánistánu a na tom, aby AČR nebyla nasazována v zahraničí. Podle mého názoru hlavní důvod v jejich zášti spočívá v tom, že si vojáci v zahraničí vydělají více peněz. Zajímalo by mě, jestli by psali stejné komentáře i kdybychom byli v zahraničí jako vojáci základní služby s platem 150 kč.