V těchto dnech si můžeme připomenout významné 64. výročí maďarského povstání. Povstání, které ukázalo odhodlání národa postavit se totalitnímu režimu a se zbraní v ruce bojovat proti přesile. Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti stalinistické diktatuře a sovětské okupaci Maďarské lidové republiky a trvalo od 23. října do 10. listopadu 1956.

Po východoněmeckém povstání z roku 1953 a povstání dělníků v Poznani v roce 1956 se jedná v pořadí o třetí velký a násilně potlačený konflikt lidu s komunistickým režimem nebo přímo s okupační mocností v bývalých evropských satelitech SSSR.

Foto: Erika Szeles, židovská dívka účastnící se Maďarského povstání roku 1956. V době, kdy byly její fotky otištěny, byla již mrtvá. Zahynula při přestřelce se sovětskými vojáky 8. listopadu 1956 když ošetřovala zraněného spolubojovníka. Bylo jí 15 let a do konce povstání zbývaly pouhé 2 dny. |  realmofhistory.com

Psali jsme:Čína přestavuje hlavní bojový tank typu 59 na nové těžké bojové vozidlo pěchoty

Povstání vypuklo 23. října, kdy poklidná demonstrace solidarity s Polskem přerostla ve spontánní výbuch odporu obyvatelstva proti autoritářskému stalinskému režimu. Ve večerních hodinách padly u budovy rozhlasu první výstřely. Od druhé hodiny ranní následujícího dne vyrazila sovětská vojska do budapešťských ulic. Došlo k prvním bojům mezi maďarskými povstalci a sovětskými okupanty. 25. října proběhla před budovou parlamentu obrovská demonstrace za odstoupení Ernő Gerőa. Příslušníci tajné policie ÁVH ukrytí na střechách začali střílet do bezbranného davu. Imre Nagy později představil novou vládu, v níž figurovali i někteří bývalí vůdcové pravicové FKgP jako Zoltán Tildy a Béla Kovács. Dalšího dne 28. října označil povstání za „národně demokratické hnutí“ namísto kontrarevoluce. 30. října se sovětské jednotky začaly stahovat z hlavního města, zároveň se však sovětské velení tajně připravovalo na další ozbrojený útok. 31. října vedení Sovětského svazu rozhodlo o potlačení revoluce vojenskou cestou. Když byl Imre Nagy informován o aktivizaci sovětských jednotek, naléhal na OSN a 1. listopadu vyhlásil neutralitu Maďarska a vystoupení z Varšavské smlouvy. Za rozbřesku 4. listopadu začala ofenzíva proti hlavnímu městu. Zuřivé boje povstalců pokračovaly v Budapešti i v dalších městech asi týden. János Kádár přijel 7. listopadu, v čele své promoskevské vlády, na sovětských tancích do Budapešti. Boje trvaly až do 10. či 11. listopadu.

Foto: Vrak zničeného sovětského těžkého tanku IS-3 před kasárnami Kilián. I jeden z nejtěžších a nejpancéřovanějších tanků SSSR bylo možné vyřadit tak jednoduchou zbraní jako byl "Molotovův koktejl" | Wikimedia Commons

Po tři desetiletí bylo o tomto období v MLR zakázáno mluvit. Až koncem 80. let došlo ke změně. A v den výročí počátku protikomunistického Maďarského povstání 23. října 1989 byl předseda parlamentu Mátyás Szűrös zvolen prozatímním prezidentem a v pravé poledne z balkónu Országházu slavnostně vyhlásil svobodnou Maďarskou republiku (Třetí Maďarská republika), čímž skončil komunistický režim v Maďarsku.

Foto: Molotovův koktejl (zápalná láhev) je název pro řadu malých improvizovaných zápalných zbraní určených pro pěchotu. Pro relativní jednoduchost své výroby (po domácku tak lze snadno vyrobit účinné zbraně) je oblíbena zejména u různých nepravidelných jednotek, partyzánů, povstalců, banditů a vůbec jakýchkoliv jednotek s nedostatečným logistickým zázemím. Většinou se používá pro boj s obrněnou technikou nepřítele nebo při útoku na domy a opevněné objekty. | Wikimedia Commons

Psali jsme:Podezřele sofistikovaná smrt Darji Duginové aneb o oběti otcovy kletby

Dne 25. října došlo před budovou maďarského parlamentu k obrovské demonstraci. Několika tisícový dav se pokojně dožadoval demise předsedy MDP – Ernő Gerőa. Avšak příslušníci tajné policie ÁVH ukrytí na střechách začali do demonstrujícího davu střílet. Zmatené posádky sovětských tanků se ke střelbě rovněž připojily. Zahynulo více než 200 lidí, zraněno bylo více jak 300 lidí. Masakr zvedl novou vlnu emocí, zejména když z některých župních měst dorazily informace o podobných událostech. Téměř nikoho už v té chvíli nezajímala zpráva o odvolání Gerőa a jeho nahrazení Jánosem Kádárem. Začal totiž obrovský hon na členy ÁVH a jejich následné lynčování a mučení. ÁVH byla tak nenáviděná, že každý její příslušník, který byl povstalci chycen, byl následně zabit, často pověšením na lampy veřejného osvětlení a do úst jim byly nacpány bankovky na znamení toho, že tito tajní policisté vydělávali mnohem více peněz než všichni ostatní.

Celkový počet obětí povstání nelze přesně vyčíslit. Přinejmenším se jedná o tisíce až desetitisíce. Podle některých historiků se jedná až o statisíce, s tím, že nová maďarská komunistická vláda nechala většinu důkazů zničit, aby se toto povstání, podle jejich názoru kontrarevoluce, nedalo považovat za celonárodní hnutí. S příchodem normalizace navíc došlo k emigraci 200 až 300 tisíců Maďarů na Západ. A další stovky až tisíce byly následně mučeny a popraveny.