Ukrajina tento týden získala od západních spojenců přísliby vojenské pomoci v hodnotě téměř 17 miliard dolarů. Jednání probíhala napříč Evropou – od Norska přes Německo až po Nizozemsko – a doplnilo je i setkání takzvaného ramsteinského formátu. Na papíře jde o výrazné posílení podpory. V praxi ale zůstává zásadní problém: nejdůležitější systémy, především ty určené k ničení ruských balistických střel, budou k dispozici až s několikaletým zpožděním.

Foto: Konvoj s dodávkami vojenské techniky (ilustrační foto) | Adobe Stock

Prezident Volodymyr Zelensky během několika dní absolvoval sérii jednání v Norsku, Berlíně, Římě a Haagu. Hlavním tématem byla protivzdušná obrana, výroba zbraní a dlouhodobá udržitelnost vojenské podpory.

Psali jsme:Úvaha: Jak může vůbec někdo podporovat ruskou agresi?

Norsko potvrdilo, že v roce 2026 poskytne Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 10,6 miliardy dolarů. Klíčovou součástí jsou dodávky systému NASAMS, tedy moderního prostředku protivzdušné obrany středního dosahu, který už dnes tvoří jednu z páteří ochrany ukrajinského vzdušného prostoru. Oslo se zároveň zapojí do financování nákupu amerických zbraní prostřednictvím evropského programu PURL, který sdružuje požadavky Ukrajiny a koordinuje jejich pořizování. Součástí dohody je i společná výroba dronů, což odráží rostoucí význam bezpilotních prostředků na současném bojišti.

Německo oznámilo balík v hodnotě 4,7 miliardy dolarů. Ten zahrnuje především dělostřeleckou munici, protiletadlové střely PAC-2 pro systémy Patriot, další baterie systému IRIS-T a také výrobu zhruba pěti tisíc útočných dronů středního dosahu vybavených prvky umělé inteligence. Berlín zároveň investuje stovky milionů dolarů do rozšíření ukrajinské domácí zbrojní výroby.

Nizozemsko se zaměřilo především na financování – oznámilo balík zhruba 268 milionů dolarů určený na drony a potvrdilo podporu provozu stíhaček F-16, které Ukrajina získala v rámci předchozích dohod.

Důležitou roli sehrálo také jednání v rámci skupiny UDCG, známé jako Ramstein. Ministři obrany z přibližně padesáti zemí zde diskutovali další podporu Ukrajině a shodli se na tom, že v roce 2026 by měla celková vojenská pomoc dosáhnout minimálně 60 miliard dolarů. Prioritou zůstává protivzdušná obrana, drony a munice dlouhého dosahu.

Psali jsme:Připravuje se zásadní ofenzíva ruské armády?

Psali jsme:Plukovník Milan Nykodym: Vzdušná nadvláda je dnes rozhodující

Psali jsme:Nábor roste, odchody přetrvávají: personální výzvy AČR

Vedle hlavních hráčů přispívají i menší státy. Belgie například oznámila balík kolem 250 milionů dolarů, z toho část půjde na nákup dělostřelecké munice ráže 155 mm, část na protivzdušnou obranu a zbytek na drony. Estonsko a Litva přislíbily další prostředky na munici a společné nákupy v rámci PURL.

Velká Británie se připojila jiným způsobem. Oznámila výrobu 120 000 dronů pro Ukrajinu, což označila za největší balík svého druhu. Z hlediska ukrajinských potřeb ale nejde o zásadní změnu – domácí výroba totiž dosahuje podobných objemů během několika dní. Londýn zároveň upřesnil, že část jeho dříve oznámené podpory směřovala do protivzdušné obrany, lehkých raket a dělostřelecké munice.

Přes všechna tato čísla zůstává klíčový problém nevyřešený. Ukrajina nutně potřebuje střely schopné ničit balistické cíle, tedy především rakety systému Patriot ve variantě PAC-3. Ty jsou však extrémně drahé a jejich výroba je omezená. V současnosti probíhá produkce pouze v USA a částečně v Japonsku.

Jednání s evropskými výrobci naznačují snahu situaci změnit. Diskutuje se o licenční výrobě komponentů v Německu, do které by se mohly zapojit firmy jako Rheinmetall nebo Diehl Defence. Reálně se ale počítá s tím, že větší objemy střel budou k dispozici nejdříve v letech 2027 až 2029.

Ukrajinská strana zároveň jedná i s dalšími výrobci, včetně společnosti Raytheon nebo německého Diehlu, jehož systém IRIS-T se v ukrajinských podmínkách osvědčil. V několika případech dokázal zasáhnout i cíle označené jako „balistického typu“, přestože k tomu nebyl původně určen.

Celkový obraz je tak poměrně jasný. Západní podpora Ukrajiny roste a postupně se posouvá od jednorázových dodávek k systematické spolupráci a výrobě. Zároveň ale platí, že technologicky nejpokročilejší a nejpotřebnější prostředky protivzdušné obrany zůstávají omezené a jejich dostupnost bude i nadále jedním z hlavních limitů ukrajinské obrany – zejména s ohledem na očekávané ruské raketové útoky v zimě 2026–2027.

Zdroj: Kyivpost.com