Dlouhých jedenaosmdesát let byla osudem ponorky HMS Trooper (N91) a jejích 64 členů posádky obklopena mlha tajemství. Ponorka britského královského námořnictva se zdánlivě beze stopy vytratila během druhé světové války. Nyní však, díky neúnavnému úsilí týmu podmořských badatelů, byla její dlouho ztracená hrobka konečně objevena u pobřeží Řecka.

       Foto: HMS Trooper (N91) opouští Maltu na patrolovací misi - 1943 | Wikimedia Commons / Public domain

HMS Trooper, uvedená do služby v srpnu 1942, strávila většinu své krátké, ale intenzivní kariéry ve Středozemním moři. Zde se jí podařilo potopit několik italských lodí a další dvě poškodit, čímž si vydobyla reputaci obávaného protivníka. Její osmá válečná hlídka v Egejském moři, u Dodekanských ostrovů, se však stala její poslední.

Psali jsme:Tragický příběh ze Zimní války o velké statečnosti a dobrotě lidské duše

V roce 1943, po kapitulaci Itálie v září, se německé vojenské síly zuřivě snažily zabránit Spojencům v získání kontroly nad Dodekanesy, které byly v té době pod italskou nadvládou. Britská zpravodajská služba získala informace o plánovaném německém útoku na ostrovy. V reakci na to byla ponorka, které velel poručík John S. Wraith, vyslána do Egejského moře. Zvenčí se jednalo o běžnou hlídku, avšak Wraith měl tajný rozkaz: vysadit tři tajné agenty a náklad v přístavu Kalamos.

Trooper dorazila 30. září, splnila úkol a pokračovala ve svých obvyklých válečných hlídkách. Do 5. října, kdy dostala rozkaz hlídkovat ve vodách mezi ostrovy Naxos a Ikaria, neboť Britové opět obdrželi zprávy o nepřátelském útoku, tentokrát na Leros.

Ponorka a její posádka se 17. října nevrátily. Předpokládalo se, že narazila na německé námořní miny v okolí Lerosu a potopila se. Přestože Němci tvrdili, že ponorka byla potopena lodí GA.45, později se ukázalo, že tato Q-loď ve skutečnosti zaútočila na HMS Torbay (N79), která z incidentu vyvázla bez poškození. Záhada kolem Trooper tak trvala dál.

Mnoho let se pátrání soustředilo na známá minová pole kolem ostrovů Leros, Kos a Kalymnos, a to díky svědectví poručíka-komandéra Adriana Seligmana. Ten tvrdil, že viděl ponorku třídy T v zátoce Alinda na Lerosu a po zaslechnutí hlasu, který zněl jako John S. Wraith, usoudil, že jde o Trooper. Seligman se však mýlil, neboť záznamy z jiných ponorek v oblasti o takovém plavidle nezmiňují.

Psali jsme:Büffel, Kodiak a Keiler NG: podpůrná síla pro těžké jednotky založená na platformě Leopard 2

Psali jsme:Návrat raketometů do Armády ČR: Těžké dělostřelectvo si udržuje význam

Psali jsme:Priority nového francouzského náčelníka štábu a spolupráce s AČR

Tato nesrovnalost podnítila tým podvodních výzkumníků z Planet Blue, vedený Kostou Thoctaridesem, k přehodnocení starých německých minových polí. Jejich pozornost se obrátila k německému minonosci Drache, který 26. září 1943, tedy ve stejný den, kdy Trooper opustila Bejrút, položil pět minových polí severně od Donoussy – přesně v oblasti, kde měla Trooper hlídkovat mezi 6. a 9. říjnem.

Tyto nové informace vedly k intenzivnímu pátrání ve vodách severně od Donoussy. Po sonarovém průzkumu oblasti bylo nasazeno dálkově ovládané vozidlo (ROV), které prohledávalo mořské dno. A pak se to stalo. Ve hloubce 253 metrů v Ikarském moři se konečně objevila HMS Trooper.

Podle týmu leží příď a záď ponorky blízko u sebe, zatímco velitelská věž se nachází „o něco dále“. Poloha příďových kormidel naznačuje, že Trooper byla na hladině v době výbuchu, který ji potopil.

„84 metrů dlouhá ponorka Trooper je rozlomena na tři odlišné sekce – příď, střední část a záď – což potvrzuje velmi násilné potopení,“ uvedl Thoctarides v rozhovoru pro Protothema. Dodal: „Výsledkem exploze bylo okamžité a rychlé potopení, přičemž ponorka se rozlomila na tři samostatné kusy: Nejprve klesla příď, poté záď a nakonec střední část, která zůstala na hladině několik minut.“

Zpráva o objevu se rychle rozšířila. Kapitán Richard Wraith, syn velitele Johna Wraitha, vyjádřil své pocity: „Již mnoho let jsem si byl vědom usilovného úsilí řeckého výzkumného týmu nalézt vrak ponorky a jsem nyní velmi potěšen a nadšen, že jejich snahy byly odměněny. Doufám, že všichni rodinní příslušníci těch, kteří se ztratili s mým otcem, budou moci využít definitivní polohu Trooper jako ústřední bod, který jim pomůže uctít vzpomínky na jejich blízké.“

Během celého vyšetřování dbal Thoctarides a jeho posádka na to, aby vrak žádným způsobem nenarušili, neboť je považován za válečný hrob. Objev HMS Trooper tak nepřináší jen rozřešení osmdesátileté záhady, ale také tolik potřebné uzavření pro rodiny a blízké 64 mužů, kteří se s ní potopili do hlubin. Jejich příběh je nyní konečně dopovězen.

Zdroj: warhistoryonline.com