Již velmi krátce po začátku 1. světové války se vojáci zahrabali do dobře maskovaných systémů zákopů. Vyvstal však problém jak zajistit armádě celkový přehled nad bojištěm. Pokud to bylo možné, vysílali dělostřelci své pozorovatele do korun stromů. Existovaly také vysoké žebříky, na které odvážní pozorovatelé šplhali a také se začaly používat upoutané pozorovací balóny a letouny.

Všechna výše uvedená opatření však silně přitahovala palbu nepřítele, který si byl velice dobře vědom nebezpečí, které hrozí, pokud nepřítel zmapuje jejich pozice. Po předchozím silném dělostřeleckém ostřelování se v rámci pozorování často nebylo kam schovat, jelikož mnoho stromů bylo vyvráceno, nebo očesáno pouze do podoby holých kmenů. Britští vojáci však velice rychle přišli s výborným řešením a tím byla výroba umělých stromů. Vojáci si nejprve vyhledali ideální strom v zemi nikoho. Musel být co nejvíc zničený, ideálně aby z něj zbyl jen holý kmen nebo torzo bez větví. Strom musel být také dostatečně široký, aby se do něj vlezl pozorovatel nebo odstřelovač. Následně byl strom načrtnut odvážným umělcem nebo vyfotografován.

Foto: Technická dokumentace falešné pozorovatelny maskované jako strom | archiv Imperial War Museum / iwm.org.uk / CC BY NC-ND

Psali jsme:Pilot od Žraločí perutě

Náčrtek spolu s popisky byl následně odeslán do zázemí, kde podle něj vyrobili věrnou kopii. Tato dutá opancéřovaná maketa byla následně rozložena na menší díly a přesunuta blíže frontě. V noci se vydal tým ženistů původní strom vyvrátit a urychleně a nepozorovaně strom nahradit jeho kopií. Nový strom byl dutý a skýtal útočiště pro vojáka, který se zde mohl skrývat i odpočívat, jelikož přesun byl možný pouze v noci. V úkrytu byl dostatek zásob munice a vody, aby zde pozorovatel nebo odstřelovač, vydržel i několik dní. Do útrob umělého stromu byl také často přiveden kabel pro spojení s velitelstvím. Podle vzpomínek pamětníků dokázali střelci ukrytí uvnitř těchto "stromů" zabít i několik stovek německých vojáků, nemluvě o získávání množství důležitých informací, které z tohoto vynikajícího stanoviště na velitelství dodávali.

Foto: Jeden z falešných stromů, kteý sloužil jako pozorovatelna na bojíšti 1. světové války | archiv Imperial War Museum / iwm.org.uk / CC BY NC-ND

První falešné stromy se začaly používat na západní frontě již od roku 1915, největšího uplatnění ale dosáhly o rok později, v roce 1916, u Yper. Brzy si tuto taktiku pozorování osvojili také Němci, kteří přišli s vlastním typem prefabrikovaných ocelových konstrukcí. Pozoruhodné je, že se k budování pozorovatelen nevyužívaly pouze makety stromů, ale také různé ležící kmeny nebo zdechliny koní.

Foto: Jeden z falešných stromů, kteý sloužil jako pozorovatelna na bojíšti 1. světové války | archiv Imperial War Museum / iwm.org.uk / CC BY NC-ND

Psali jsme:Proč Stalin souhlasil s americkou základnou na půdě SSSR?

Velice pokročilá byla i výroba falešných hlav vojáků z "Papier-mâché" tedy směsi papíru a lepidla. Stejný materiál byl použit ke konečnému upravení struktury stromu, kdy byly pancéřové roury pokryty drátěným pletivem, které bylo následně pokryto právě směsí papíru a lepidla. Následné zapatinování barvou byl již jen "detail". Samotné umělé stromy se do dnešních dnů sice nezachovaly, ale v Imperial War Museum v anglickém Kenningtonu, se zachovalo několik originálních fotografií a náčrtků od Leona Underwooda.