Dostat raněného vojáka z bojiště je na Ukrajině stále obtížnější. Prostor mezi frontovými pozicemi a bezpečnějším týlem sledují průzkumné drony, přístupové cesty jsou zaminované a zdravotnická vozidla se sama stávají cílem útoků. Ukrajinská armáda proto začala využívat neobvyklé řešení: těžké bezpilotní letouny schopné přepravit člověka.

Foto: Dron nesoucí vojáka | LE Drones

Během října se podařilo uskutečnit několik záchranných operací, při nichž drony odvezly raněné vojáky z míst nedostupných pro pozemní techniku. Nové systémy přitom využívají autonomní navigaci, mohou fungovat i při rušení satelitního signálu a některé unesou až 150 kilogramů. Jde o jednu z nejvýraznějších novinek v oblasti zdravotnického zabezpečení současného bojiště.

Frontová linie, kam se sanitka nedostane

Ještě před několika lety se evakuace raněných z předních pozic opírala především o sanitní vozidla, obrněné transportéry a pěší zdravotnické týmy. Rozšíření malých průzkumných a útočných dronů však zásadně změnilo podmínky, za kterých mohou záchranáři působit.

Ruské i ukrajinské jednotky dnes dokážou pomocí bezpilotních prostředků sledovat přesuny techniky daleko od bezprostřední linie dotyku. Zvláště nebezpečné jsou FPV drony, které mohou napadnout jednotlivá vozidla, ale také vojáky pohybující se pěšky. Přesun raněného tak mnohdy vyžaduje riskovat životy dalších několika mužů.

Jedním z ukrajinských řešení se staly bezosádkové pozemní prostředky. Ty mohou dopravovat zásoby, munici i raněné, aniž by bylo nutné vysílat posádku přímo do ohroženého prostoru. Jejich možnosti však omezuje terén. Zničené komunikace, krátery, minová pole nebo vodní překážky mohou pozemní evakuaci znemožnit.

Právě v takových situacích začínají ukrajinské jednotky experimentovat s těžkými vícerotorovými drony. Jejich výhodou je schopnost překonat terénní překážky přímým letem a zkrátit dobu, po kterou raněný čeká na pomoc. Ve vzduchu ovšem čelí jiným hrozbám, zejména nepřátelským stíhacím dronům, palbě a radioelektronickému boji.

Těžký hexakoptérový dron zachránil izolovaného pěšáka

Jednu z prvních veřejně doložených operací provedly ukrajinské jednotky během října 2026. Zraněný příslušník 30. samostatné mechanizované brigády se nacházel na pozici, odkud jej nebylo možné bezpečně vyprostit pozemní cestou.

Do přípravy záchranné akce se zapojili specialisté 92. samostatné útočné brigády a další jednotky. Společně s výrobcem Gurzuf Defence upravili těžký bezpilotní prostředek Heavy Shot Ayudag-6, původně vyvinutý především k přepravě nákladu a bojovému využití.

Šestirotorový stroj o vlastní hmotnosti přibližně 98 kilogramů má podle zveřejněných údajů nosnost až 130 kilogramů. Během záchranné operace překonal jedním směrem více než 15 kilometrů.

Úspěchu předcházela dlouhá příprava. Vojáci museli vyřešit stabilitu letounu s člověkem zavěšeným pod jeho konstrukcí i způsob, jakým se raněný bezpečně připoutá. Evakuační vybavení proto dostal předem a na místě se musel vlastními silami upevnit k závěsnému systému.

Samotný let vyžadoval spolupráci několika jednotek. Zatímco evakuační dron přepravoval raněného, další ukrajinské bezpilotní prostředky vytvářely ochrannou clonu a snažily se odvést pozornost ruských stíhacích dronů.

Operace skončila úspěšně a voják se dostal do bezpečí. Ukrajinská armáda ji označila za historicky první evakuaci tohoto typu. Toto prvenství však nelze považovat za nezávisle a definitivně prokázané.

StarGate: Dron postavený přímo pro záchranu lidí

Zatímco Ayudag-6 představuje přizpůsobení existujícího těžkého dronu nové úloze, další ukrajinský projekt vznikl přímo pro přepravu raněných.

Systém StarGate vyvinula ukrajinská společnost SkyFall na základě požadavků frontových jednotek. Jeho součástí je uzavřený evakuační modul, v němž může být umístěn zraněný voják. Tato konstrukce se odlišuje od řešení s člověkem zavěšeným pod letounem a umožňuje přepravu také těch, kteří by se nedokázali sami připoutat.

Podle údajů zveřejněných ukrajinským ministerstvem obrany má StarGate nosnost až 150 kilogramů a může dosáhnout rychlosti 105 kilometrů za hodinu. Příprava stroje k nasazení má trvat přibližně deset minut.

Důležitou součástí systému je navigace navržená pro prostředí, v němž protivník ruší satelitní signál. Výrobce uvádí využití softwaru s prvky umělé inteligence, který pomáhá plánovat trasu a umožňuje návrat do bezpečnějšího prostoru i při výpadku běžné navigace.

Právě odolnost vůči radioelektronickému boji může rozhodovat o tom, zda bude takový prostředek prakticky použitelný. Ztráta spojení s dronem, který přepravuje člověka, představuje podstatně vážnější problém než při běžné zásobovací nebo útočné misi.

Deklarované technické schopnosti však bude nutné ověřit dlouhodobým provozem. Zveřejněné úspěšné lety samy o sobě nevypovídají o spolehlivosti systému ve všech povětrnostních a bojových podmínkách.

Dva ranění vojáci se dostali z nebezpečné oblasti

StarGate již podle ukrajinských ozbrojených sil absolvoval dvě úspěšné bojové evakuace. Nasadili jej příslušníci 475. samostatného útočného pluku, známého také jako CODE 9.2.

Oba zachránění vojáci utrpěli vážná poranění končetin a nacházeli se přibližně pět kilometrů od ruské hranice. Pozemní evakuaci komplikoval terén, nepřátelské drony a pokračující bojová činnost.

Jedním ze zachráněných byl čtyřiadvacetiletý voják s volacím znakem Izjum. Podle svého svědectví pro Associated Press čekal se závažným zraněním nohy dva dny na možnost evakuace. Nebyl schopen samostatně urazit přibližně dvacet kilometrů do bezpečnější oblasti.

Po příletu evakuačního dronu se mohl dostat do přepravního modulu a opustit nebezpečný prostor. Samotný let do bezpečí trval méně než patnáct minut.

Ukrajinské ministerstvo obrany rovněž uvádí, že při jedné z těchto operací systém dokázal přepravit raněného i přes působení ruského radioelektronického rušení. Rozsah jeho skutečné autonomie a spolehlivosti přitom zůstává předmětem dalšího ověřování.

Začátek nové kategorie vojenské techniky?

Vývoj evakuačních dronů není pouze výsledkem jednorázové improvizace na frontě. Ukrajinská obranná inovační platforma Brave1 se této oblasti systematicky věnuje od roku 2024.

Ve spolupráci s armádou stanovila technické požadavky, mezi něž patří schopnost přepravit nejméně 130 kilogramů na vzdálenost alespoň 15 kilometrů a používat více alternativních komunikačních prostředků. Uvažuje se rovněž o využití laserových senzorů, optické stabilizace a navigace nezávislé na GPS.

Zkušenosti ze současných operací naznačují, že letecké bezpilotní evakuace mohou doplnit sanitní vozidla, zdravotnické týmy a pozemní robotické platformy. Není však pravděpodobné, že by je v dohledné době zcela nahradily.

Těžké vícerotorové stroje potřebují dostatek energie, prostor pro bezpečný přílet a přistání, spolehlivou komunikaci i ochranu před nepřítelem. Jejich nasazení navíc vyžaduje koordinaci s dalšími jednotkami a dobře připravené obsluhy.

Přesto představují významný posun. Zatímco ještě donedávna sloužily těžké vojenské drony především k útokům a zásobování, nyní dostávají také úlohu bezprostředně spojenou se záchranou lidských životů.

Ukrajinské velení už podle Associated Press zvažuje vytvoření specializované zdravotnické letecké jednotky, která by se na tyto operace soustředila.

Pokud se technologie osvědčí i při opakovaném nasazení, mohou se evakuační drony stát běžnou součástí zdravotnického zabezpečení moderních armád. Pro vojáka zraněného na odříznuté pozici totiž může být nejdůležitější vlastností nového bezpilotního prostředku nikoliv rychlost nebo nosnost, ale skutečnost, že pro něj vůbec dokáže přiletět.

Zdroj: Defense Express, Ministry of Defence of Ukraine, ArmyInform