EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
KERBEROS - 2.2.

Armádní generál Petr Pavel navštívil Těchonín a tvrz Boudu

 15. 10. 2014      kategorie: Události      0 komentářů

V pondělí 22. září se v Těchoníně na pozvání hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martina Netolického sešla značně nesourodá společnost. Představitelé kraje, krajští úředníci, pracovníci ministerstva obrany, příslušníci Generálního štábu AČR v čele s jeho náčelníkem – armádním generálem Petrem Pavlem, renomovaní zástupci akademické obce, zdravotnictví a zástupci médií. Zřejmě jen náhodou se stalo, že setkání připadlo na den před 76. výročím mobilizace čs. branné moci a odehrálo se na dvou místech, spojených velmi úzce s přípravou obrany Československa...

1 - Těchonín - Centrum biologické ochrany - hlavní budova s heliportem
Foto: Těchonín - Centrum biologické ochrany - hlavní budova s heliportem / autor Luboš Kozel

Dopolední část pracovního setkání probíhala v těchonínských kasárnách, která představují nejvýznamnější stavbou v obci v první polovině 20. století. První dokončenou část kasáren, určených pro I., V. a VI. prapor hraničářského pluku 19, převzala armáda v lednu 1938. Po přijetí podmínek konference velmocí v Mnichově čs. vládou, byla kasárna čs. hraničáři vyklizena a 11. října vstoupili do Těchonína první němečtí vojáci.

2 - Těchonín - Centrum biologické ochrany - konferenční sál - vystoupení NGŠ-AČR
Foto: Těchonín - Centrum biologické ochrany - konferenční sál - vystoupení NGŠ-AČR / autor Luboš Kozel

V roce 1940 byl do kasáren umístěn „Volksdeutsches Lager Nr. 47", v němž našlo přechodné ubytování na tisíc německých přesídlenců z Bukoviny. O rok později kasárna opět zabrala Wehrmacht. V několika budovách byl v roce 1943 zřízen lazaret pro vlasovce. Později byla v kasárnách držena skupina zajatců britské armády (pocházeli většinou z Austrálie, Nového Zélandu a Kanady), budovali druhou kolej těchonínské výhybny. Němci s nimi zacházeli lépe než se zajatci sovětskými, je-jichž oddíl musel za nelidských podmínek vykopávat telefonní kabely spojující jednotlivé objekty čs. opevnění.

3 - Těchonín - Centrum biologické ochrany - účastníci jednání při komentované prohlídce areálu
Foto: Těchonín - Centrum biologické ochrany - účastníci jednání při komentované prohlídce areálu / autor Luboš Kozel

Na konci války v roce 1945 kasárna obsadilo téměř tisíc příslušníků partyzánské brigády Hýbl-Brodecký, kteří měli za úkol zajistit v oblasti rozprchlé příslušníky německé armády, nacisty a kolaboranty. Od roku 1950 do roku 1962 se kasárna stala Domovem Čs. Červeného kříže pro řecké emigranty. Po roce 1962 se v kasárnách umístila opět posádka československé armády a začalo se s budováním VÚHEM Praha (Vojenský ústav hygieny epidemiologie a mikrobiologie).

4 - Těchonín - Centrum biologické ochrany - ukázka činnosti
Foto: Těchonín - Centrum biologické ochrany - ukázka činnosti / autor Luboš Kozel

V dolní části kasáren byly pro výzkum vybudovány nové objekty a v obci se postavily bytové jednotky pro zaměstnance. Později toto pracoviště přešlo do podřízenosti VLVDÚ JEP Hradec Králové (Vojenský lékařský výzkumný a do-školovací ústav Jana Evangelisty Purkyně). V současné době je v těchonínských kasárnách umístěno Centrum biologické ochrany, o jehož zřízení rozhodla vláda ČR.

5 - Těchonín - Centrum biologické ochrany - část polní nemocnice
Foto: Těchonín - Centrum biologické ochrany - část polní nemocnice / autor Luboš Kozel

K tomuto účelu byl v minulosti areál kasáren značným nákladem upraven a rekonstruován. Díky velké investici vzniklo špičkové vojenské zařízení, určené speciálně pro léčbu pacientů s vysoce nakažlivými chorobami jako je SARS nebo ebola. Takových je na světě jen několik. Prozatím jej armáda využívala jen pro karanténu svých vojáků, kteří se vracejí ze zahraničních misí.

Několik posledních let musí AČR čelit tlakům, jež mají za cíl toto unikátní pracoviště zrušit a postavit jeho obdobu nově v nemocnici Na Bulovce v hlavním městě. A protože stávající stav do značné míry postrádá logiku a oprávněně evokuje pocit účelového rozhodování, které by pro stát a jeho občany nebylo právě výhodné, pokusil se JUDr. Netolický do Těchonína pozvat všechny, kteří mají k tématu co říci... Výsledek pracovního jednání byl jednoznačný a dal by se charakterizovat výroky klíčových osobností: „... neexistuje žádné vojenské a civilní biologické ohrožení. Existuje pouze jedno, nevybírá si mezi vojáky a civilním obyvatelstvem," konstatoval náčelník generálního štábu Petr Pavel. V současnosti se pro Centrum biologické ochrany připravuje zdravotnická certifikace, po jejím získání by speciální pracoviště mohlo sloužit nejen vojákům, ale i civilním pacientům a lékařům. Význam pro kraj, ale i zdravotnictví v České republice, vyzvedl hejtman Pardubického kraje JUDr. Netolický: „...v době, kdy nebude vyhlášena žádná krize, by zde mohla probíhat různá cvičení. Tak, aby zdravotnický personál z civilní části zdravotnictví mohl být vyškolen pro případ nouze a výskytu nebezpečné choroby...". Laboratoře a další části areálu by navíc mohly sloužit k vědeckým a výzkumným projektům, neboť pro některé z nich v ČR neexistuje stejným způsobem vybavené pracoviště s odpovídajícím technickým a bezpečnostním zázemím...

6 - Tvrz Bouda - hosté před zahájením prohlídky
Foto: Tvrz Bouda - hosté před zahájením prohlídky / autor Luboš Kozel

Jednání dalo naději, že s vysokou pravděpodobností speciální zdravotnické zařízení v Těchoníně přežije mnohé účelové tlaky, bude smysluplně využíváno, nedojde ke škodám a dalším zbytečným investicím. Ostatně ebola dorazila do Evropy a je jen otázkou času, kdy se objeví u nás... Pak zejména Pražané ocení fakt, že ohrožení nebude koncentrováno do hlavního města se všemi nebezpečími z toho plynoucími, ale bude izolováno na místě, které za tímto účelem bylo zřízeno a disponuje vysokým bezpečnostním potenciálem...

7 - Tvrz Bouda - pan hejtman a NGŠ-AČR v překladišti hlavního muničního skladu M
Foto: Tvrz Bouda - pan hejtman a NGŠ-AČR v překladišti hlavního muničního skladu M / autor Luboš Kozel

Odpolední program měl jediný bod – návštěvu Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda. Tvrz je v majetku kraje a jde o unikátní vojensko-historickou a stavební památku, zapsanou na seznam kulturních památek ČR. Existuje i spojení s původním areálem kasáren v Těchoníně – její osádka (V. prapor hraničářského pluku 19) by byla v době míru dislokována právě tam.

8 - Tvrz Bouda - závěr prohlídky pro čestné hosty v objektu pro dělovou otočnou a výsuvnou věž
Foto: Tvrz Bouda - závěr prohlídky pro čestné hosty v objektu pro dělovou otočnou a výsuvnou věž / autor Luboš Kozel

Od dnů mobilizace čs. branné moci zřejmě nebylo v šestasedmdesátileté historii tvrze dosud významnější návštěvy. Armádní generál Petr Pavel byl vedoucí osobností uniformované skupiny návštěvníků, mezi kterými bylo několik generálů a vysokých důstojníků AČR, hejtman JUDr. Netolický pak vedl civilní osobnosti – rektory univerzit, významné vědecké pracovníky, významné osoby českého zdravotnictví, úředníky Pardubického kraje...

9 - Tvrz Bouda - pan hejtman se loučí s NGŠ-AČR a přeje generálu Pavlovi hodně úspěchů v jeho nové funkci
Foto: Tvrz Bouda - pan hejtman se loučí s NGŠ-AČR a přeje generálu Pavlovi hodně úspěchů v jeho nové funkci / autor Luboš Kozel

Během dvouhodinové prohlídky představili provozovatelé muzea tvrz Boudu nejen jako významný turistický cíl v Pardubickém kraji a kulturní památku ČR, ale rovněž jako významné vojenské stavební dílo, mající značnou symboliku ve vztahu k vlastenectví, národní hrdosti, přípravám na obranu republiky...

10 - Tvrz Bouda - na neobyčejný ruch před vchodovým srubem dohlíží ochranka
Foto: Tvrz Bouda - na neobyčejný ruch před vchodovým srubem dohlíží ochranka / autor Luboš Kozel

V průběhu prohlídky JUDr. Netolický seznámil přítomné se záměrem elektrifikovat tvrz Boudu v průběhu příštího roku na náklady kraje a připravit projekčně realizaci provozního zázemí muzea. Tyto dva kroky by Muzeum čs. opevnění – dělostřeleckou tvrz Bouda posunuly na úroveň, která tomuto historicky cennému objektu a významnému turistickému cíli právem náleží a kterou dosud postrádá...

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG