EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
KERBEROS - 2.2.

Deník českého absolventa elitního kurzu RANGER, 5. část, třetí fáze Dahlogena

 31. 08. 2016      kategorie: Armáda ČR v akci      0 komentářů

Do kurzu RANGER se mohou přihlásit vojáci US ARMY, kteří mají již základní výcvik za sebou. Tento kurz absolvoval i Ludvík Cimburek, poradce NGŠ AČR pro AZ, bývalý příslušník 601.skss a současný velitel roty AZ 601.skss. Podle oficiálních dokumentů, tento kurz dokončí méně než 50% účastníků, následující řádky ukazují proč.

17. 2. 1995

Budíček ve 3:00, sprcha, oholit, úklid baráku, nástup v 3:45. Čekáme na autobusy, kosa. V 5:00 konečně přijíždí autobusy a jedeme na vojenské letiště do Fort Bliss. Čekáme asi hodinu, kontrola počtů, kosa. V 7:00 se začínáme rovnat do třech C-141. Helmu na hlavu, batohy na kolena, trvá to asi 35 minut. Vzlétáme kolem 8:00, letíme asi 3 hodiny, pospávám, jím MRE. Je zima, píšu dopis. Do Fort Benningu přilétáme kolem 13:00 místního času. Prší, hnusné počasí, ale teplo. Překládáme batohy, nástup 14:00, poučení, volno 14:10 - 22:10. Jdu s Garrym a Chrisem, přijela pro nás Eva a jedeme nakupovat. Kupuju si polypro ponožky, čepici, triko na spaní, vložky do bot, polypro rukavice.

Vybírám si 300$ a za 100$ hned kupuju minuty na telefon. Vybírám svou stálou poštovní schránku, dopis od rodičů z vánoc, pohled od bráchy, dopis od Oldy a Leoše. Zkouším volat dom, ale nikdo to nebere.

Jedeme k Evě, Chris pere, já se cpu a spím. Ve 21: 45 jsme zpátky na letišti. Kolem půlnoci vyjíždíme autobusy do Dahlogeny.

18. 2. 1995

Do Dahlogeny přijíždíme asi ve 4:00 ráno. Jeden autobus se rozbil, zastavovalo se a přesedalo.

Prší, stojíme venku, na dešti. Uklízíme batohy do skříně a jdem ven do deště vykládat vaky. Cpeme je do skříně, nástup na snídani, stojíme venku, stále prší. Na snídani jdem poslední, běžíme pro Goretex a měníme si blůzu. Snídaně: malá klobása, vajíčko, omáčka, grids, blueberry pancakes (specialita horskéfáze - borůvkové koláče polévané sladkou kukuřičnou štávou), káva, džus, mléko, 2 plátky chleba, 2 cukry.

Po snídani odevzdání zbraní do skladu. Pokec s velitelem fáze. Shake down, pakování ruksaku. Fasujeme gumáky (nosí se přes kanady) a MRE, úklid věcí. Nástup čety, projev seržanta, pak něco říká první seržant.

Každý dostává lano a 2 karabiny. Úvodní kontrola nohou, dostáváme injekci. Nácvik vázání uzlů, celkem jich máme umět 12 (4 základní, 4 varianty dračí smyčky a 4 speciální). Pak nácvik jištění a ukázka přezkoušení ze znalosti jištění (belay test). Teplá večeře, po večeři opakujeme uzly na baráku, rovnám věci, holím se, spát kolem 23:00.

uzly 2
Foto: Uzly

19. 2. 1995

Budíček ve 4:00. Obléct, uklidit věci, ve 4:30 volám dom. Telefonovat během fáze je samozřejmě zakázané, ale den předtím jsem vysvětlil RI, že kvůli časovému posunu, jsem ještě nemohl informovat rodiče o tom, že jsem OK. Zpráva o 4 mrtvých studentech při výcviku v Ranger kurzu totiž běžela ve všech médiích.

Snídaně v 5:00, stejná jako včera. Dopoledne procvičujeme jištění, ukázka lanového zábradlí, pak slaňujeme na zdi z trámů. Přes karabinu na pravou i na levou ruku, přes osmu s batohem, nácvik odskoků. Sem tam smoke, slaňuje se s helmou na hlavě.

slanovani-drev-zed
Foto: Slaňování dřevěné zdi

Odpoledne ukázka, jak se dělá lanový most přes řeku. Za pospávání při výuce dostávám velké mínus. Pak soutěž ve stavbě mostu.

Opakujeme uzly, večeře v 17:30. Znova trénujeme uzle dole u skály (asi 3 km od tábora), zpět asi v 21:00. Pak napouštím boty voskem, holím se, sprcha, spát ve 23:00.

uzly 3
Foto: Uzly

20. 2. 1995

Vstávám v 3:35, balím se. Úklid, nástup, opakuju uzle, v 5:00 klasická snídaně.

Jdem dolů, opakování uzlů. Test z uzlů, dělám 11 ze 12 (zkazil jsem butterfly) pak belay test (K.O., nesledoval jsem lano očima). Slaňování s buddym na zádech, nejdřív jsem nahoře pak dole.

místo na slaňování
Foto: Místo pro slaňování

Smoke. Ukázka jak zvedat materiál, pak prakticky. Jdu opakovat belay test. Pak nácvik pádů do lana.

Je celkem jasno. Smoke. Jdeme zpět, večeře. Po večeři Field craft – jak improvizovaně opravovat výstroj, antény. Konec asi ve 20:00, příprava materiálu, balení, cpu olej do bot, oholit, spát po 22:00.

21. 2. 1995

Budíček ve 3:00, velká snídaně ve 4:00. 4:30 odjezd autobusem na „Mountain Yonah" (asi hodina cesty autobusem, je to hora v národním parku, kam se jezdí na horolezecký výcvik), pod blůzou jen triko. V 5:30 vyrážíme na „speed march" (rychlostní pochod), v 6:20 cíl, převléknout, postavit stan.

Bereme sebou MRE, Goretex, rukavice a jdeme ke skalám. Je velký vítr, mraky.

mount yona
Foto: Mount Yona

1. zaměstnání - jak lézt po skále. Kosa, studený vítr, zmrzlé ruce, voda na skále. Lezeme nahoru, slanění dolů, pauza. (Poslední třída kurzu před námi vůbec nemohla lézt, skála byla pokryta ledem.)

2. pracoviště - lezení do půlky výstupu, výměna jištění, dolézá druhý a leze až nahoru, první dokončuje a slanit dolů.

Dostal jsem „Major plus". Před zahájením výstupu (šel jsem první) mi instruktor řekl, že, když vylezu počáteční úsek bez pomoci, dostanu plus. Otočil se zády a já začal lézt malou oklikou. Za chvíli se otočil a viděl, jak dolézám ke značce. Řekl, že musím přímo, ať jdu ještě jednou a znovu se otočil. Můj buddy mě vysadil a já tedy lezl přímo nahoru. Když se instruktor otočil bylo vše, jak chtěl a já dostal plus. Skvělý „teamwork". Oběd MRE.

lezení
Foto: Lezení

3. pracoviště - slaňování, na karabině volně, pak s odskoky, naposledy přes osmu. Konec kolem 17:00. Teplá večeře přijela dodávkou - fazole s masem, červená řepa, salát, mléko, džus, kafe, koláč, 2 chleby, máslo. Dělá se velký oheň, oblékám se do „snivlu", dělám si coco, sedím blízko ohně.

Bohoslužba a po ní představení. Každá četa musela připravit humorné vystoupení, nejlépe něco na instruktory. Byly tam prima vtipy, bohužel často jsem nerozuměl slangu. Do stanu ve 22:00, jsme jak sardinky, batohy musely zůstat venku.

22. 2. 1995

Budíček ve 4:15, neměl jsem stráž. Dělám si coco, balím spacák, kosa, voda v polní láhvi zamrzla (batoh byl venku). Bourá se stan, holím se (zakázaným el. strojkem pod kabátem, aby mě nikdo neviděl), v 5:15 teplá snídaně (míchaná vajíčka, klobásky, grids, brambory, omáčka, 2 chleby, kafe, džus, 2 mléka.

Střídavě se zahříváme u ohně, kolem 7:00 jdeme lézt. Při ukázce instruktor nemůže vylézt.

1. pracoviště – lezení pomocí smyc, pak jistím zhora.

2. pracoviště lezení s expreskama pak zase jistím zhora, slanění. Při úklidu materiálu smoke.

Konec kolem 13:30, oběd MRE. Pak jdem dolů k silnici, jsem utahanej, při čekání si čtu dopisy. Cestou zpět spím. Po příjezdu čekáme na večeři, fasujeme mapy a speciální výstroj.

Po večeři (špagety), úvodní taktický pokec. Speciální mapa, diapozitivy, bojujeme proti povstalecké armádě – jako vždy. Informace o nepříteli (výstroj, zbraně, technika, organizace, vrtulníky, auta...), pěkné diapozitivy.

Pak poučení od medika o chladu, pěkně hnusné diáky s omrzlinama. Pak na učebně, lekce o taktickém pochodu (poslední den se jde 8 mil). Vážeme padákovky na všechno jako obvykle. Dostal jsem dopis.

Kolem 24:00 jdeme na barák, balit A-bag (náhradní výstroj, která by se vezla v případě potřeby do nemocnice), batoh, rozbaluju MRE, dělám si coco a čtu dopis. Spát asi v 1:30.

23. 2. 1995

Budíček ve 4:00, oholit, sprcha, dobalit batoh, 4:45 odchod. Velká snídaně. Na učebně lekce o FRAGO, pak máme něco psát, nevím co, chodím okolo, snažím se zjistit, co se dá, pak vystoupení SL.

Pokračujeme lekcí o air-assault, jak dohodnout přepravu vrtulníkem, jak lézt do a vylézt z vrtulníku.

Pak lekce o orientaci v horách, „speciální" metody. 900 m pacecount (628), oběd MRE. Beru M60 na „procházku" po okolí, různé terénní útvary (died fall - polom), orientace na kopci, pokec.

Opakování Ambush a Raid. Konec asi v 16:00. Bylo až horko, s M60 jsem se pěkně zapotil. Budování SOP na učebně. Po teplé večeři opět budování SOP, v 20:00 praktický nácvik. Na barák kolem 22: 00.

Vyrábím dvoje nákoleníky (i pro Larryho). Protože mé krásné nákoleníky na skateboard ležely ve skladu ve Fort Benningu, z karimatky jsem si vystříhal nákoleníky, které jsem vložil do dvojité látky na kolena. Spát kolem 23:45.

24. 2. 1995

Budíček ve 4:00, oholit, sbalit věci, v 5:00 nástup. Jdu na ošetřovnu, je mi blbě. Nesu batoh na učebnu, M16 k dozorčímu, jdu na snídani a pak konečně na ošetřovnu. Dostávám Tylenol (kolik chci), něco, co uspává, a „bonbóny".

Jdu pro M16 a pak zpět k jednotce. Při nástupu zmatky. PSG - fired, instruktor hledá někoho, kdo je oblečenej, lidi se nehrnou, jsem blízko - a už jsem PSG. Honem všechny vykopat ven, je taktický pochod. Počítám lidi.

Po průchodu minovým polem je změna velení, jdu zpět k M60, nesu tripod. Děláme průzkum po družstvech, zmatek. Instruktoři se nějak nedohodli.

Jdeme se podívat na náš objekt po cestě. Pak jdeme na ORP a na Link-up. Po setkání plánujeme Raid, dostávám M60. Po Raid přesun na Ambush. Opět změna velení, zůstávám s M 60.

Kosa v ORP. Kulomety jsou při akci do kopce, což je špatně a ani nestřílí. Jdeme to ještě jednou pod velením instruktorů a M 60 střílí. Kontrola materiálu, jdeme zpět. Kecání na učebně. Pošta. Pak příprava materiálu. Volám Marry, Petr oslavuje Ranger Tab. Zapomněl jsem si 2 MRE v baráku, jím vše až večer. Nic jsem neudělal a šel jsem spát, neoholenej, ve spoďárech asi ve 23:15. Chtěl jsem vstát ve 24:00, ale Larry mně nevzbudil. Budím se ve 2:00, ale znovu si lehám.

25. 2. 1995

Ve 4:00 budíček, převlékám se a lítám - jsem WSL. Cpu věci do batohu, jakžtakž jsem vše stihnul. Materiál odnést k učebně, snídaně (poslední teplá). Před jídelnou předříkávám 2. sloku Rangercreed, po snídani nesu dopis do schránky.

Nechávám dělat Status card, rozděluji MRE, Lay down. Pak je projev od seržanta majora (nejvyšší seržant na praporu). Dělám všechno a nic, WO, munice, honím lidi. OPORD je 2x odložen, pakuju věci. Odjezd asi ve 12:45.

Děláme průzkum, jdu s 3. družstvem. Nejdřív jdeme v četě, slušnej výšlap na kopec. Konečně jsme se zorientovali, ale jdeme pomalu. Rozdělujeme se a jdem po družstvech. Ještě ostřejší kopec, jsem pěkně zpocenej. Skoro jsme prošli OBJ, takže se vracíme zpátky, děláme ORP. Vysíláme 2 RS týmy, zůstávám v ORP, měním rozmístění lidí a postupně se převlékáme do suchého.

Po průzkumu kontrola materiálu, instruktorovi se to zdá moc pomalé, takže všichni musí vysypat celý ruksak. Pak přesun hustým lesem na Link-up, zmatek, usínám uprostřed věty. Nakonec jsme celá četa pohromadě. Kontrola nohou. Přesun do PB. Při zaujímání PB se ztratila jedna obsluha kulometu, usnuli. Jsou to moji lidé, takže mám průšvih.

26. 2. 1995

PB aktivity, kolem 4:00 smíme rozdělat oheň. Dělám si šunku a jelly s crackerama. Kolem 5:00 lidi nejsou u ohně, instruktor všechny seřval, do 6:30 má být vše v pořádku. Honím svoje lidi (obsluha M60 s Messym spala). Dělá se světlo, sundavám snivel. Dělám si coco, ohřívám kuře. Vyhodnocení - nejspíš NO GO.

Kontrola nohou a materiálu, změna pozic. Chaos. Dostávám SAW, jdu do pozice a pospávám, kluci mě budí při příchodu instruktorů. Dnes opět průzkum. Je skoro jasno, bezvětří. Vyrážíme asi ve 12:30. Jdu s posledním družstvem. Bereme vodu z potoka, přidáváme tablety, OBJ je celkem blízko.

V 16:00 jsme v ORP, týmy jdou na průzkum, já píšu deník. Kluci končí kolem 17:30. Kontrola nohou, materiálu, Mohamedimu něco je, jede na noc pryč s doktorem.

Vyrážíme kolem 18:00, LDA, jdem z kopce, narážíme na potok a jdeme podél něho. Asi 100 m jsme ušli za půl hodiny. Je tma, vidíme jen ranger-eyes, lezeme přes poražené kmeny a různé potůčky, všude roští, hrůza. Otáčíme to a jdeme zpátky.

Instruktor nás vyvádí zpátky stejnou cestou. Pak ukazuje správnou stezku. Jdeme na Link-up. Vidím jen ranger-eyas před sebou, usínám při chůzi. „Setkáváme" se, pak vyrážíme k PB, pěknej vejšlap, mám stále SAW, škrábeme se nahoru. Nahoře je kontakt s nepřítelem. Střílím 1 zásobník ze SAW, celkem zmatek.

Kontrola materiálu. Obsazujeme PB. Hned usínám, jen v Goretexu pod poncho linerem. Rozdělávají se ohně. Je kolem 2:00.

27. 2. 1995

Budí mě řev instruktora, něco je špatně. Přesunujeme se o kousek dál, zase usínám. Zase řev, mám na sobě pončo, nejspíš máme být bez, mám se hlásit o mínus. Poposedávám do rozednění.

Je zataženo, jako když jsme v mraku. Hnusné mokro, ležím vedle klády. Kolem 10:00 začíná poprchávat, je hnusně. Asi v 12:30 začalo lejt, bereme snivly, pak ponča.

Vyrážíme v 13:30, kosa, prší. Za půl hodiny jsme promočení. Boty zatím drží. Překračujeme pár kopců, zapotil jsem se. Bereme vodu, stále leje, jsem promočenej kromě bot. Postáváme u stromů. Kosa a mokro. Bereme si gumové kalhoty a jdeme k OBJ.

Jsme moc blízko, vracíme se. Už mám promočené i boty. Stále leje, kolem 16:40 jdou na leaders recon. Kosa, voda je všude. Asi v 17:10 jdeme na to - Ambush. Jsme ve stráni, ležíme asi 30 minut.

Náklaďák a pár lidí, ničíme je. Zase se rozpršelo. Zpět do ORP pro materiál. Pak na silnici kontrola nohou, prší.

Povinná výměna ponožek. Moc se to nevyplatilo. Za chvíli mám mokré i druhé ponožky. Leje, ale už není taková zima. Vyrážíme potmě z kopce, pěknej padák, jdu vepředu, klouzačky, držkopády, prší.

Potmě jdeme pěkně pomalu, promočení až na kost. Konečně jsme na cestě. Krátkej přesun na louku a překvápko - vyhřátý stan. Je asi 22:00, jdeme dovnitř a snažíme se usušit, co se dá. Nejdřív převlíknout. Dělám si kafe a snažím se něco usušit, marně. Usínám v 01:00.

28. 2. 1995

V 01:45 vstávám, instruktor posunuje čas nástupu před stanem na 03:00. Začínají zmatky co je čí. Já mám nakonec vše. Ale nic jsem neusušil, mám to na dně ruksaku, postáváme venku.

Obsazení základny, ještě chvíli sedím na bobku pod pončem a spím. Dostávám SAW a lano.

Dnes je Air-assault, letíme vrtulníkem asi 5 minut. Jde s námi první seržant. Začalo pršet. Bereme Goretex, ale než dojdeme k cíli jsme promočený. Děláme Raid, poblíž potoka. Jsem Assault 1, ztrácíme se. Raid nic moc. Vystřílel jsem 1 zásobník.

Při kontrole nohou ani nesundavám boty. Vyrážíme na cestu, šlapem do kopce, bahno, kořeny, klády. Každou chvíli někdo padá. Na sobě mám triko, blůzu, Goretex. Nesmíme mít rukavice, abychom si je nepromočili. Trochu výš začíná pěkná zima. Když jdem, je to OK., jen ruce mrznou. Škrábem se do kopce, hrůza. Nahoře jsou 2 stany, myslím si, že jsou pro nás, ale nejsou.

Instruktor ukazuje místo, kde do 40 minut má být vybudována základna. Je mi jasné, že celou tu dobu budu ležet na zemi a klepat kosu. Po 10 minutách se „naštěstí" 2 kluci zhroutili, asi hypotermie. Odnášíme je k sanitkám a začínáme stavit stan.

1. 3. 1995

Asi ve 3:15 jdeme konečně do stanu. Snaha něco sušit je marná. Jen teplo.

Beru si suché spodky a ráno kolem 6:00 na to mokré maskáče, mokré boty a galoše. Bourat stan, kontrola materiálu a nohou.

Jsem AG, dnes jde s námi velitel roty, kapitán. Je zima, mokro, jsme v mlze. Celé dopoledne ležím u kulometu a klepu kosu. Kolem 15:30 vyrážíme. Jdeme z kopce, děláme Ambush. Zmatky. Jdem na rozcestí, kontrola materiálu a nohou. Doktorovi se nelíbí moje nohy, mám je promodralé a necítím prsty.

Po pěšině se vracíme do tábora. V polovině FTX v horské fázi se jednotka vrací do tábora, „na vlastní území", kde je možnost dát se přes noc trochu dohromady. Zase padáme, chvílema usínám za chůze. V táboře jsme kolem 23:00. Dostal jsem dopis. Peru věci, suším boty.

2. 3. 1995

Spát asi v 02:30. Vstávám ve 4:00, sbalit, uklidit barák, začíná se plánovat na učebně. Jsem velitel security, zmatky. Kontrola materiálu, nohou, začalo poprchávat. Fasujeme MRE, měníme si výstroj ve skladu, test fire. Chybí M16, průšvih. Nakonec se našla u jiné roty.

Zrušen Air assault a jedeme na náklaďáku. O plánu informuju kluky na vozidle. Sesedáme na rozcestí, jdem jako poslední. Při výměně velení (PL a PSG) mi sebrali mapu, zmatky kolem navigace. Je docela teplo, sundaváme Goretex.

Nevíme, kde jsme, nakonec jsme se zorientovali na kopečku. Děláme ORP pod kopcem. Jdu na LDRs recon s celým družstvem. Hledáme prostor pro rozmístění, rozdělujeme se, jdu s pravým křídlem. K OBJ je jen jedna cesta, o kousek dál na ní jiná četa dělá Ambush. Jdeme okolo, instruktor jde kus s námi. Jsme na dohled k OBJ, zapaluju si cigaretu (aby to nikdo neviděl) a za chvíli jdem zpátky.

Děláme Raid, vše bylo OK. Kontrola materiálu, nohou. Vyrážíme za tmy, je hrozná mlha, nic není vidět. Scházíme z cesty, ztrácím 2 lidi, za chvíli se našli. Usínám, jdu jak ve snu, mám pocit, jako kdybych to už zažil.

Přicházíme k louce, SH, vůbec nevím, co se děje. Jdu na průzkum ORP. Chybí lidi, děláme SH na louce. Zmatky, obsazujeme základnu ve strmém kopci. Dělá se oheň, rozepisuju stráž, dělám si coco. Spát asi ve 3:45.

3. 3. 1995

Vstávám asi v 6:30, balit věci, výměna materiálu, kontrola materiálu a nohou, vyhodnocení (zní dobře). Jsme assault 1, dnes je Ambush. Celé dopoledne klečím, abych neusnul. Rychle jím za stromem, aby mě nebylo vidět.

Dostáváme velkou snickers tyčinku od instruktora. Musíme ji mít v kapse a nesmíme ji sníst. Když to dobře dopadne, bude zítra k snídani. Je zvykem, že když instruktor má poslední patrolu (jde naposledy ve funkci instruktora Ranger kurzu) přinese celé četě –asi 50 lidí- nějakou sladkost.

Přesun, začíná pršet, bereme Goretex, je teplo, potíme se. V ORP poprchává, při akci není výhled, střílím v sedě. Jsem v Aid litter týmu, pomáhám evakuovat zraněné. Sám jsem „raněn" a zpět do ORP mě „nesou".

Kontrola nohou, materiálu. Vyrážíme za totální tmy. Jdem do kopce po úzké pěšině do svahu, někdo spadnul na záda, volá se doktor a kluka odváží asi za hodinu. Jdeme dál, usínám za chůze. Šlapem do šílenýho krpálu. Pak lezeme dolů, je to jak skokanskej můstek. Konečně jsme na cestě, obsazujeme základnu ve svahu. Mám pocit, že instruktor je ožralej, motáme se na kousku svahu pořád dokola.

Vždy, když mi řeknou běž, jdu. Ztrácím se, když sedím, usínám. Nakonec je PB jakž takž, děláme oheň.

kopec
Foto: Neskutečný kopec

4. 3. 1995

Ztratil se 1 muž, a další má asi hypotermii. Rozednívá se, kontrola materiálu, nohou. Jeden je jak polomrtvej, neví, co dělá, má šíleně pomalé pohyby, hrůza. Nedokáže si ani zavázat tkaničky, instruktor ho vyhazuje, ale on nechce jít pryč.

Konečně nástup na snickersky, instruktor kontroluje, zda ji nikdo nesnědl, loučí se s námi a pak ji můžeme konečně sníst. Taky mi ruší mínus, co mi chtěl dát.

Jsem velitel assault 1. Tuším, že je to v prdeli. Dnes je Raid, plánuje se, ale všichni jsou ospalí, nikdo nic nedělá. PL Sapp je nerozhodnej.

Přesunujeme se k OBJ, asi 5 km. Vede nás Terrel, nejdřív do kopce, pak jdem po hřebenu. Nový PL Brook je nervózní. Skoro běžíme, nalézáme OBJ, máme jen půl hodiny. Průzkum, hasty attack, nic moc.

Kontrola materiálu a nohou, vyrážíme k nové základně, vede nás instruktor. Je tma, nakonec používáme baterky.

5. 3. 1995

Rozmístění na základně, FRAGO k přesunu, máme dělat oheň, ale vše je mokré. Je zima, dělá se šílená mlha, je vidět tak na dva metry. V té mlze nemůžu najít svý lidi, nikdo nic nedělá, instruktor je nasranej.

Nakonec vyrážíme na závěrečný pochod, ztrácím se, usínám. Ze začátku si připadám jak vězeň, nevím, co se děje, nechápu, o co jde. Celou četu vážou na lano. Jsem poslední, zpočátku spím, padám na zem, nevím, kde jsem.

Nakonec se probírám a ženeme kluky před sebou, aby lano nebylo tak napnuté. Zmatek, sedíme na zemi u cesty, předchází nás jiná četa, jdeme za nimi.

Instruktor něco řve, rozumím jen, že je nasranej, protože jdeme moc pomalu. Musíme si vzít kevlar, beru si i suché goretexové rukavice.

Zbytek pochodu je po silnici. Jdeme mírně z kopce, Bob, co jde přede mnou, je úplně mimo. Nejdřív ho vedu, ale instruktor mě seřval, tento pochod jde prý každý sám za sebe. Pak Boba asi 20 minut přesvědčuju, že stojí ve frontě na jídlo. Nechápal, proč je tak dlouhá, ale šlapal v řadě. Nakonec ho instruktor vyrazil, protože se zapotácel a vybočil až do půlky silnice. Bude muset opakovat fázi.

Do tábora přicházíme před sedmou ráno. Jsem OK., ještě na chvíli jsem PSG, odevzdáváme materiál. Spočítat zbylou munici, převléknout, začít prát. Píšeme peer evaluation a hodnocení kurzu, všichni usínají.

Čištění zbraní, začínáme s M60 a M249. V poledne konečně dostáváme 2 MRE, mám č. 5 a 7, jím to vše najednou. Pokračuje čištění zbraní, praní, úklid. V 17:00 velká večeře, extra špagety, pak chaplain service, pošta.

Od Garryho dědečka dostávám care package. Pokračuje čištění zbraní M60 a M249, pak je vracíme do skladu.

Hodnocení - jsem recycle, takže hory si dám ještě jednou Asi v 21:00 smíme jíst věci z balíčků a čistit M16 dohromady. Za půl hodiny jsou všichni přežraní. Spát asi v 23:00.

6. 3. 1995

Budíček ve 4:00. Zbytky z balíčků měly být vyneseny před barák, ale nejsou. Zase řev.

Snídaně v 5.00, balení krámů do A-bagů. Pokračuje praní a čištění materiálu. Oběd, pak projev velitele praporu a seržanta majora.

Večeře, pak jsem jako prodavač v NCO klubu (klub seržantů) pro odjíždějící. Přítomní instruktoři si z nás dělají srandu, nesmíme nic jíst.

Vysvětluju instruktorům, jak se točí pivo u nás (točí to jak vodu). Jeden říkal, že to zná z Německa, když tam sloužil na naší hranici. Spát okolo 23:00.

 autor: Ludvík Cimburek

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG
POP-UP