Evropská komise nedávno představila Program evropského obranného průmyslu (EDIP), který má povzbudit dvacet sedm členských států EU ke sdílení nákupů vojenského vybavení a ke spolupráci na zbrojních programech s cílem snížit závislost na Spojených státech. Autor programu znovu otevřel téma „evropské letadlové lodi“.

Podrobněji EDIP navrhuje organizační, právní a finanční opatření, která mají členské státy povzbudit k tomu, aby postupně zvyšovaly nákupy obranného vybavení v rámci Unie tak, aby do roku 2030 bylo alespoň 50 % rozpočtu na obranné vybavení vynaloženo v rámci Unie a do roku 2035 60 %. „S obnovením konfliktu vysoké intenzity na našem kontinentu nemůže Evropa dále čekat na posílení kapacity evropské obranné technologické a průmyslové základny, aby mohla vyrábět více a rychleji,“ shrnul Thierry Breton, který byl jako evropský komisař pro vnitřní trh odpovědný za obranný průmysl autorem EDIP.

Foto: Jediná „evropská“ jaderná letadlová loď, Charles de Gaulle, v roce 2022 | U.S. Navy

Psali jsme:Polsko představilo jihokorejský raketomet Chunmoo na polském vozidle Jelcz 8x8

V lednu Breton na slyšení ve francouzském Senátu tvrdil, že evropský obranný průmysl musí „změnit svůj obchodní model“, aby mohl vyrábět více a rychleji. Protože však mají svou vlastní logiku, ne všechna podnikatelská odvětví se mohou takovému nařízení podřídit. To platí zejména pro lodní průmysl, kde dokončení programů trvá dlouho. „Evropa poskytuje Ukrajině 75 miliard eur. To je více než Spojené státy. Přesto musíme být připraveni posílit naši obrannou průmyslovou základnu. V Evropě umíme všechno: hypersonické střely, jaderné letadlové lodě, ponorky s jaderným pohonem a tak dále. Vyrábíme nejlepší letadla na světě, nejsofistikovanější tanky, ale děláme to svým vlastním tempem,“ poznamenal Breton.

Ve výčtu, který uvedl, je přitom schopna stavět jaderné ponorky s balistickými raketami, které jsou součástí francouzského jaderného odstrašení, i jaderné letadlové lodě ze všech 27 zemí jen Francie. Pokud jde o hypersonické zbraně, s výjimkou opět francouzské balistické střely M51, žádná země EU je dosud neuvedla do provozu, a programy na jejich pořízení realizuje opět pouze Francie. Uvedené příklady tedy nejsou z celoevropského úhlu pohledu zcela relevantní.

„Průmyslníci v oblasti obrany – a to se netýká jen Francie – jejichž hlavními kontakty jsou ředitelství pro vyzbrojování jednotlivých členských států, jim říkají: Samozřejmě je to dražší a trvá to déle, ale je to strategické. Nyní je úkolem posílit naši obrannou technologickou a průmyslovou základnu, aby tempo výroby mohlo držet krok. Musíme povzbudit obranný průmysl, aby změnil svůj ekonomický model, aby přešel od přístupu založeného na zbrojení k normálnějšímu tržnímu přístupu,“ pokračoval evropský komisař pro vnitřní trh ve vysvětlování svého postoje.

Obhajoval také myšlenku sdružování schopností členských států k zajištění jejich bezpečnosti ve sporných doménách (kyberprostor, vesmír, vzdušný prostor a námořní prostor): „Víme, že žádná země nemůže zaručit svou bezpečnost v těchto oblastech sama,“ argumentoval, a zmínil přitom potřebu druhé evropské letadlové lodi. „Které námořnictvo může zajistit ochranu evropské výlučné námořní zóny, která je největší na světě? Každých osmnáct měsíců musí jediná francouzská letadlová loď projít náročnou údržbou. V době války by měla být lépe použitelná, a proto bychom se možná měli na evropské úrovni dohodnout na stavbě druhé lodi.“

Psali jsme:Podezřele sofistikovaná smrt Darji Duginové aneb o oběti otcovy kletby

Otázkou je, jak takový případný projekt realizovat, a součástí kterého národního námořnictva by se druhá letadlová loď měla stát, a zda a kdo má žádat o evropské finanční prostředky na vybavení jakého, a možná tedy francouzského, námořnictva druhou letadlovou lodí, případně zda jde o snahu vedle evropské armády, jejíž vytvoření mají dnes mnozí za mrtvý politický projekt, vytvořit také evropské námořnictvo. Bretonův nápad se dnes zdá v podobě, v jaké o něm ve francouzském Senátu hovořil, nerealizovatelný. Není to přitom poprvé, co to navrhuje. Již v říjnu prohlásil, že „ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude nevyhnutelné nastolit otázku evropské letadlové lodi.“

Francouzský ministr pro ozbrojené síly Sébastien Lecornu již takovou myšlenku přitom odmítl: „Letadlová loď je nástrojem absolutní suverenity, což nevylučuje její účast v mnohonárodních misích nebo přítomnost evropských lodí v její bojové skupině," odpověděl Bretonovi na parlamentním slyšení. Generální tajemník pro vyzbrojování Emmanuel Chiva zase podrobně popsal technické překážky: „Především by musela existovat společná potřeba takového nástroje. A dovolte mi připomenout, že Francie je poněkud zvláštní zemí v tom, že je jadernými zbraněmi vyzbrojenou mocností. Potřebuje tedy odstrašující schopnosti, které by nemusely být stejné na evropské úrovni. Spíše prosazujeme interoperabilitu mezi různými systémy, než abychom se zabývali myšlenkou evropské letadlové lodi,“ vysvětlil.

Připomenout můžeme podobný projekt, který v roce 2021 prosazovala Annegret Kramp-Karrenbauerová, o níž se tehdy spekulovalo jako o možné nástupkyni Angely Merkelové: „Německo a Francie již spolupracují na projektu budoucího evropského bojového letounu. Dalším krokem by mohlo být zahájení symbolického projektu stavby společné evropské letadlové lodi, která by vyjadřovala globální roli Evropské unie jako mocnosti zajišťující bezpečnost a mír," uvedla tehdy pro Die Welt. A i tehdy padaly nezodpovězené otázky, kdo by měl tento projekt financovat, kde by byla loď postavena, kdo by ji stavěl a jaká letadla by z ní létala, pod jaké velení by spadala. Je krajně nepravděpodobné, že by takový projekt dostal v blízké budoucnosti jakékoli konkrétní obrysy.

Zdroj: Zone Militaire Opex360, National Interest