Americké námořnictvo ztratilo během druhé světové války, tedy za méně než čtyři roky, více než 350 lodí. V dalších více než sedmi desetiletích pak přišlo o téměř 30 válečných plavidel, především v důsledku nehod, ale také nepřátelských min a dokonce nedorozumění se spojenci.

Foto: Ceremonie u pomníku ponorky Thresher na Arlingtonském národním hřbitově | Wikimedia Commons / Public domain

Ponorka USS Bullhead

USS Bullhead je poslední loď potopená během druhé světové války. Předpokládá se, že ve stejný den, kdy byla svržena atomová bomba na Hirošimu, ponorku Bullhead zničila hlubinná nálož svržená japonským letadlem.

Psali jsme:Keltové v Egyptě

Ponorka byla ztracena v posledních dnech druhé světové války, a lze ji tedy považovat za válečnou ztrátu. Zejména však byla zbytečná a její příběh přirozeně zcela zastínil výbuch atomové bomby. Námořníci z lodi Bullhead nezahynuli v klíčové bitvě nebo střetnutí. Prostě je zasáhla bomba několik dní před oficiálním koncem války. Chybělo jen pár dní, aby námořníci válku přežili a vrátili se domů.

Stíhač ponorek Jinxed - PC 815

Tato loď byla uvedena do služby v roce 1943 a během války sloužila na západním pobřeží. Je známá především díky nepříliš kompetentnímu vedení svého velitele Lafayette Ron Hubbarda, který se později stal zakladatelem scientologie. Během svého krátkého velení tehdy špatně vyhodnotil sonarový signál a zvuky motorů a nesprávně hlásil u pobřeží Washingtonu japonskou ponorku.

Poté Jinxed během tří dnů vypustil 37 hlubinných náloží, avšak proti lodím americké pobřežní stráže, které reagovaly na jeho předchozí falešné hlášení. Hubbard tehdy tvrdil, že ponorku potopil "nade vší pochybnost", což však oficiální zprávy vyvrátily.

Loď operovala ze San Diega a prováděla něco, co by se dalo s nadsázkou označit za improvizované střelecké cvičení. Ostřeloval při tom však mexické území v oblasti Kornatských ostrovů, což vyvolalo menší mezinárodní incident. Po čase byl Hubbard propuštěn ze služby a loď prováděla příležitostné hlídky na moři a cvičení. Koncem roku 1945 se za mlhavého počasí srazila s torpédoborcem, čímž její smolná kariéra skončila.

Psali jsme:BAE Systems získala kontrakt na výrobu obojživelných bojových vozidel ACV pro americkou námořní pěchotu

Minolovka USS Magpie (AMS-25)

Magpie byla minolovka uvedená do služby během druhé světové války. Úspěšně odstraňovala miny, které byly během války položeny na ochranu přístavů. Po válce pokračovala ve výcviku na tichomořských ostrovech a byla reaktivována pro korejskou válku. 5. října 1950 najela na minu u Chusan Po na východním pobřeží Koreje. Jednadvacet členů posádky, včetně velícího důstojníka, nebylo nikdy nalezeno. Dvanáct jich však přežilo a bylo vyzvednuto záchrannými plavidly.

Ponorka USS Thresher (SSN-593)

Americká útočná ponorka USS Thresher se potopila 10. dubna 1963 se 129 námořníky na palubě. Jednalo se o první katastrofu jaderné ponorky a dodnes má nejvyšší počet obětí. Na rozdíl od Scorpionu americké námořnictvo ohledně osudu USS Thresher oznámilo přesně, co bylo příčinou potopení této lodi - špatná kontrola kvality.

Ponorka se potopila, když prováděla ponor do zkušební hloubky přibližně 400 m. Pět minut před ztrátou kontaktu s plavidlem obdržela záchranná loď Skylark zkreslené vysílání UQC (svého druhu podvodní rádio), podle kterého měla ponorka Thresher drobné technické potíže. Skylark pokračoval v přijímání zkreslených zpráv, dokud sonar nezachytil zvuk imploze Thresheru.

Foto: Americká ponorka USS Thresher v roce 1961 | Wikimedia Commons / Public domain

Vyšetřovací soud námořnictva zjistil, že nehodu pravděpodobně způsobila porucha potrubí. V důsledku výše uvedeného pak došlo k zaplavení strojovny lodi a slaná vodní tříšť vyřadila z provozu jaderný reaktor. Následně se hlavní balastní nádrž Thresheru nepodařilo vypustit poté, co se v jejím potrubí vytvořil led. Posádka se tak nemohla dostat k zařízení potřebnému k zastavení zaplavování.

Přímým důsledkem katastrofy ponorky Thresher bylo následné zavedení programu SUBSAFE, který má zajistit, aby byl důkladně zdokumentován systém kontrol a opakovaných kontrol všech kritických součástí jaderných ponorek.

Výzkumná loď USS Liberty (AGTR-5)

USS Liberty byla technická výzkumná loď, která byla během šestidenní války (šestidenní válka z 5.–10. června 1967 bylo vojenské střetnutí mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska) vyslána do mezinárodních vod ve východním Středomoří ke sběru signálních informací. Spojené státy byly během této války neutrální, ale přesto se o oblast aktivně zajímaly. Podle izraelských zdrojů Izraelci varovali Spojené státy, že zaútočí na jakákoli neidentifikovaná plavidla v oblasti, ačkoli americké zdroje tvrdí, že až do útoku na Liberty neobdržely žádné sdělení.

Izraelské torpédové čluny zaznamenaly, že se USS Liberty pohybovala rychlostí mezi 28 a 30 uzly, což naznačovalo rychlost útoku válečné lodi. Přeživší z Liberty to však popírají. Tvrdí, že loď měla maximální rychlost výrazně nižší než 28 uzlů a že prováděli pozorování rychlostí 5 uzlů. Následný letecký a námořní útok Izraele zabil 31 lidí a dalších 171 zranil. Oficiální zprávy obou stran přinesly protichůdné informace, ale Izrael se oficiálně omluvil a vyplatil miliony na vyrovnání rodinám mrtvých, zraněných a za materiální škody způsobené na lodi.

Foto: USS Liberty po útoku | U.S. Navy

Posádka USS Liberty dokázala po izraelském útoku těžce poškozenou loď udržet na hladině a v doprovodu dvou torpédoborců šesté floty ji dopravila na Maltu. Po nutných opravách na Maltě a následném přesunu do Spojených států byla Liberty vyřazena ze stavu a později sešrotována. Vyšetřování na americké i izraelské straně skončila se stejným výsledkem: Jednalo se o chybu a nikoliv o cílený útok na americké plavidlo.

Zdroj: warhistoryonline