EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
KERBEROS - 2.2.

Osudy srubu K – Bg – S 11 „Na svahu“, část I. - vznik a popis objektu

 16. 08. 2014      kategorie: Vojenská historie      0 komentářů

Zkoušky objektů čs. opevnění německými odborníky v době okupace představovaly velmi rozsáhlý, z velké části centrálně řízený testovací program a to nejen počtem postižených objektů, ale rovněž škálou testovaného zbrojního materiálu. I přesto lze z rozsáhlého vzorku zkouškami devastovaných objektů čs. opevnění vybrat některé, jejichž osud je mimořádný. Mezi takové jistě patří srub K – Bg – S 11 „Na svahu" ze sestavy dělostřelecké tvrze Hůrka. Jeho historie i současnost stojí za stručné připomenutí...

I-1 Celkový pohled na srub K - Bg - S 11 v říjnu 1938.
Foto: Celkový pohled na srub K - Bg - S 11 v říjnu 1938

Dělostřelecký srub představuje svými rozměry a kubaturou použitého stavebního materiálu vůbec největší typ objektu čs. opevnění. Na našem opevnění se podařilo dokončit stavebně jen jeho tvrzové provedení (IV. odolnost, čelní stěna a střecha s tloušťkou 3,5 m železobetonu). Zajímavé provedení izolovaného dělostřeleckého srubu (III. odolnost, čelní stěna 2,75 a střecha s tloušťkou 2,5 m), zpracovávané projektanty, dělostřelci a taktiky Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) již realizováno nebylo, scházelo k tomu však jen několik měsíců...

Dělostřeleckých srubů se v rámci budovaných tvrzí podařilo vybetonovat 6. Jeden v sestavě tvrze Smolkov (levostranný), jeden v rámci tvrze Hůrka (levostranný), dva na Adamu (levostranný, výškově lomený a pravostranný), jeden v sestavě tvrze Hanička (pravostranný) a poslední v rámci rozestavěné tvrze Dobrošov (levostranný).

I-2 Pohled na srub K - Bg - S 11 v říjnu 1938 v době,kdy se zde nalézala ještě řada pozůstatků po činnosti čs. armády.
Foto: Pohled na srub K - Bg - S 11 v říjnu 1938 v době,kdy se zde nalézala ještě řada pozůstatků po činnosti čs. armády

Zrození dělostřeleckého srubu K – Bg – S 11 lze vystopovat až k prvotním úvahám francouzských fortifikačních poradců. Ti ve svém návrhu počítali se stavbou dělostřelecké tvrze Steinberg (později zrušena a nahrazena projektem dělostřelecké tvrze Berghöhe – Hůrka/Horka: 2 sruby pěchotní, 1 objekt pro dělovou otočnou a výsuvnou věž, 1 srub dělostřelecký, vchodový objekt a samostatná dělostřelecká pozorovatelna).

I-3 Celkový pohled na srub K - Bg - S 11 pořízený od obvodové překážky v říjnu 1938.
Foto: Celkový pohled na srub K - Bg - S 11 pořízený od obvodové překážky v říjnu 1938

Tvrz Steinberg měla mít dělostřelecký srub pro dva kanóny ráže 7,5–8,0 cm, s dostřelem 12–13 km. Zpráva o vývoji stálého opevnění v úseku Mladkov–Králíky, schválená v květnu 1935 brigádním generálem Husárkem, ukazuje, že ŘOP už vidělo podobu tohoto objektu mírně odlišně. Mělo jít o srub se třemi kanóny ráže 8 cm pro palbu na západ. Z nařízení generála Husárka proběhl počátkem června 1935 průzkum terénu, kterého se zúčastnili osobně generál Husárek, taktické oddělení ŘOP, pplk. Ing. Karel Špalek (velitel ŽSV III) a mjr. František Blaha (zástupce velitele ŽSV III).

Po vyhodnocení získaných poznatků stanovili vojáci mimo jiné přesnější podobu a úkoly tohoto objektu takto: dělostřelecký srub levostranný se třemi děly pod betonem s palbou na západ, jehož 8cm kanóny měly působit do údolí Dolní Lipka–Lichkov–Mladkov a před dělostřeleckou tvrz Adam tak, aby zasahovaly ještě údolí Českých Petrovic... A vývoj srubu formou různých změn a úprav pokračoval dál. Zásadní změnu pak představovala náhrada plánovaných 8cm kanónů houfnicemi ráže 10 cm.

I-4 Srub K - Bg - S 11 po první vlně dělostřeleckých testů
Foto: Srub K - Bg - S 11 po první vlně dělostřeleckých testů

Dělostřelecký srub K – Bg – S 11 tvrze Hůrka firma Dr. Karla Skorkovského betonovala na dvakrát ve dnech 6. až 10. září a 4. až 13. října 1937. Kubatura betonu v jeho stěnách představuje úctyhodných 5 350 m3. Hlavní výzbroj dle konečného projektu měla tvořit baterie tří 10cm houfnic vz. 38, další výzbroj představovaly čtyři lehké kulomety vz. 26, dva instalované v pancéřových pěchotních zvonech osazených ve střeše objektu, dva ve střílnách pod betonem. Ty zajišťovaly svojí palbou prostor diamantového (ochranného) příkopu, prostranství před střílnami a přilehlou překážku proti pěchotě. Do diamantového příkopu ústí čtyři granátové skluzy, pozorování hluchých prostor zajišťovaly čtyři stěnové periskopy.

I-5 Jedna ze střel Rochling zabořená ve stěně srubu.
Foto: Jedna ze střel Rochling zabořená ve stěně srubu

Z dolního patra objektu vyúsťuje také nouzový východ, řešený (oproti srubům pěchotním v rámci tvrzí) na výšku muže. Zabezpečen je obdobně jako na samostatných pěchotních srubech – mříž, krycí střílna ve stěně naproti ní a dvoje pancéřové (ocelové silnostěnné) dveře.

Horní patro objektu obsahovalo především tři rozměrná postavení děl, spojovací chodbu, dvě stanoviště lehkých kulometů, vstupy do obou pancéřových zvonů, horní stanici dvou nákladních výtahů a vyústění schodiště. Mezi pěchotní a dělostřeleckou částí je dilatační spára, neboť jak je již uvedeno, srub vzhledem ke své velikosti vyžadoval betonáž nadvakrát.

I-6 Pohled do horního patra srubu K - Bg - S 11 - stav v roce 2008 před začátkem čištění interiéru objektu.
Foto: Pohled do horního patra srubu K - Bg - S 11 - stav v roce 2008 před začátkem čištění interiéru objektu

Dolní patro objektu z velké části zabíraly tři vzduchotěsné kobky situované pod stanovišti děl, do kterých měly při boji odpadávat vystřílené nábojnice. Dále se zde nacházel prostor pro filtrovnu vzduchu, stanoviště velitele, ubikace hotovostní obsluhy, základní sociální zázemí a východ do diamantového příkopu. Obsluhu největšího srubu tvrze Hůrka mělo v boji zajistit 87 vojáků.

Pod každým dělostřeleckým objektem se nacházely prostory složené ze tří sálů. Tak je tomu i v případě srubu K – Bg – S 11. První sál byl místem, odkud by se srubu velelo. Nacházela se zde kancelář střelby, kancelář a ubikace velitele objektu, telefonní ústředna a místnost radiostanice. Druhé dva sály ukrývaly necelou polovinu dotace střeliva pro objekt. V tomto případě každý cca 2 600 granátů ráže 10 cm. Už před prvním sálem (velitelským) měly dělostřeleckou galerii přepažovat dvoje vzduchotěsné dveře, které by tvořily přetlakový uzávěr SAS. Za boje by byl objekt i s podzemím natlakován, aby zplodiny, vznikající při střelbě, byly vytlačovány ven. Uzávěr SAS bránil úniku vzduchu z prostoru srubu do ostatních částí podzemí tvrze.

I-7 Pohled do dolního patra srubu K - Bg - S 11 zcela devastovaného výbušným plynem Tajfun.
Foto: Pohled do dolního patra srubu K - Bg - S 11 zcela devastovaného výbušným plynem Tajfun

Z obou sálů určených pro uložení munice srubu vybíhají spojovací chodby k patě šachty pro dva výtahy a šachtě se schodištěm. Schody vedou vzhůru do výšky více než 50 m do horního patra dělostřeleckého srubu. Vlevo od šachty pro výtahy se nachází místnost pro strojovnu výtahu (nosnost výtahů typu IV – 2 × 2.500 kg a rychlost 1 metr za 3 sekundy), kterou s šachtou spojují průchody pro tažná lana. Na horní patro tohoto objektu se vystupuje po 285 schodech.

Srub samotný má silně devastovaný interiér zkouškami z doby okupace. Testovány zde byly vedle běžných také nově vyvíjené a tajné zbraně. I přesto je od léta 2012 veřejnosti přístupný, zájemci jej mohou navštívit v rámci některého se speciálních prohlídkových okruhů. Jeho prohlídka stojí skutečně za to.

I-8 Stav srubu K - Bg - S 11 v roce 2005
Foto: Stav srubu K - Bg - S 11 v roce 2005

Ve dnech akce Cihelna 2014 bude dělostřelecký srub K – Bg – S 11 „Na svahu" zpřístupněn i z povrchu tvrze.

Podrobnosti o mimořádných vstupech najde zájemce o návštěvu zde.

 autor: Martin Ráboň

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG