Panzerkampfwagen IV Ausführung J, známý také jako Gerät 550 nebo Sonderkraftfahrzeug 161/2, byl poslední variantou slavného tanku Panzer IV. Vyráběl se od ledna 1944 do posledních dnů dubna 1945 v továrně Nibelungenwerk (Ni-Werk) v Sankt Valentinu v severním Rakousku. Tato varianta se vyznačovala mnoha úpravami provedenými na předchozích modelech s cílem urychlit výrobu a ušetřit cenné suroviny.

Panzer IV byl jediným středním tankem, který zůstal ve výrobě od doby před druhou světovou válkou až do roku 1945. Jeho celkový výrobní počet, více než 8500 vozidel od varianty A po variantu J, a představuje 30 % tanků vyrobených v Německu.

Foto: Část „československých“ tanků Panzer IVJ skončila v Sýrii, která je nasadila proti Izraeli | Bukvoed, CC BY 2.5

Psali jsme:Sovětští kamikaze a jejich ohnivé tarany – odvaha a nenávist k nepříteli v třaskavé směsi

Na začátku války byl Panzer IV nejvýkonnějším vozidlem, se kterým mohl Wehrmacht počítat, ale téměř okamžitě se ukázalo, že krátkohlavňové 7,5 cm kanony KwK 37 L/24 nejsou schopny bojovat proti lépe pancéřovaným vozidlům nepřítele. K tomu však ani nebyly určeny, protože Panzer IV byl navržen jako podpůrné vozidlo pro Panzer III, ničící opevnění a nepřátelská postavení, nikoli nepřátelské tanky. To se však mělo změnit, zejména po prvních zkušenostech z východní fronty.

Panzer IV Ausf.F2 byl představen v březnu 1942 a byl vyzbrojen 7,5 cm kanonem s dlouhou hlavní KwK 40 L/43, který poskytoval dostatečný výkon i proti moderním ruským středním a těžkým tankům, jako byly T-34 a KV-1. Po výrobě pouhých 179 kusů vstoupila o tři měsíce později, v červnu 1942, do služby verze Ausf.G, vyzbrojená stejným kanónem, ale s maximálním čelním pancířem 80 mm, přičemž těch bylo do června 1943 vyrobeno 1735. Tyto dvě dlouhohlavňové varianty tanku Panzer IV byly až do zavedení tanku Tiger I v září 1942 nejvýkonnějšími tanky Wehrmachtu.

V dubnu 1943 byla zahájena výroba tanku Ausf.H, vyzbrojeného ještě delším 7,5 cm kanonem KwK 40 L/48. Tato varianta vstoupila do služby v červenci 1943 a do července 1944 bylo vyrobeno 2322 kusů. V bojích proti Rudé armádě bylo jen v roce 1942 ztraceno 502 tanků Panzer IV. V roce 1943 bylo ztraceno 2352 tanků Panzer IV.

Pokud jde o poslední variantu Panzer IV Ausf.J, podle různých pramenů jich bylo vyrobeno 1758 kusů. Panzer IV Ausf.J vstoupil do služby ve Wehrmachtu na přelomu února a března 1944, a okamžitě byl nasazen na východní frontě. V červnu 1944 mělo být k dispozici 1502 tanků, ale kvůli zpoždění výroby a ztrátám v boji bylo na této frontě pouze 605 tanků Panzer IV různých modelů. Kapacitu výroby dramaticky ovlivňovalo strategické bombardování Německa, které narušovalo subdodavatelské řetězce.

Psali jsme:Srbové sestřelili v roce 1999 letoun F-117 – nevěděli totiž, že je neviditelný

Ministr zbrojení a válečné výroby Albert Speer konstatoval, že objednávky na obrněná vozidla v roce 1944 činily 40300 kusů, ale skutečné počty vyrobených vozidel na konci roku byly pouze 27340 kusů. V červenci 1944 vstoupil v platnost výrobní plán na léta 1944-45, který předpokládal výrobu omezeného počtu druhů vozidel, resp. podvozků: Panzer 38(t), 25tunová vozidla (Panzer III, Panzer IV a samohybná děla) a Panther, Tiger I a II. Vzhledem k zoufalým podmínkám v Německu byl 1. listopadu 1944 snížen počet tanků u obrněných jednotek. V důsledku toho měla každá obrněná rota pouze 14–17 tanků Panzer IV ve srovnání s 22 tanky pro každou rotu v roce 1943. S postupující válkou se ztráty zvyšovaly a 1. dubna 1945 byla každá rota zredukována na pouhých 10 tanků (1 tank pro velitelskou rotu a tři čety po 3).

V červnu 1944 čekalo na severu Francie v očekávání vylodění Spojenců 11 tankových divizí s 863 tanky Panzer IV (z celkových 965 tanků). Je zřejmé, že střetů se Spojenci, kteří se vylodili na francouzském pobřeží, se zúčastnilo mnoho tanků Panzer IV Ausf.J. Dne 11. června 8. rota z 12. tankového pluku SS z 12. tankové divize SS "Hitlerjugend" podnikla protiútok na 6. kanadský obrněný pluk u Mesnil-Patry, znovu obsadila město a vyřadila z provozu nebo zničila 37 Shermanů se ztrátou pouze dvou Panzerů IV, čímž donutila Kanaďany pozastavit útok. Willy Kretzschmar, velitel 12. roty (rovněž vybavené tanky Panzer IV) téže divize, tvrdil, že během bitvy o Normandii zničil se svým tankem Ausf.J celkem 15 nepřátelských tanků.

Během zimy 1944 bylo tankovým divizím dislokovaným na západní frontě dodáno přibližně 260 tanků Ausf.J. Všechny se zúčastnily ardenské ofenzívy. Panzer IV byl nejpoužívanějším vozidlem Wehrmachtu v této operaci. Během několika týdnů ofenzivy bylo mnoho tanků Panzer IV ztraceno nepřátelskou palbou. Více jich však bylo ztraceno kvůli nedostatku paliva a náhradních dílů než působením spojeneckých protitankových zbraní nebo tanků.

Během bitvy v Ardenách měla 6. tanková armáda SS k dispozici celkem 73 tanků Panzer IV Ausf.H nebo J z celkového počtu 178 tanků. Byly sice hůře pancéřované a vybavené méně výkonným dělem než Panther a Königstiger, ale byly lehčí a rychlejší, což umožňovalo jejich pružnější nasazení na bojišti. Především však ve srovnání s ostatními německými tanky v ofenzivě spotřebovávaly méně paliva, které bylo nyní pro nacistické Německo vzácným zdrojem. 

Tanky Panzer IV Ausf.J byly navzdory potížím s dodávkami pro vlastní armádu dodávány také německým spojencům. Maďarsko obdrželo 77 kusů, z nichž 20 ovšem Wehrmacht záhy zrekvíroval pro své potřeby. Finsko získalo 20 kusů, které však byly dodány až v době podpisu finsko-sovětské mírové smlouvy – německé tanky byly následně použity proti Německu. Ve finské armádě pak sloužily až do roku 1955.

Tanky sloužily také v Československu, kam jich 165 bylo po válce dodáno ze SSSR, kde měly označení T-4. Dalších 102 tanků Panzer IV v různých provozních stavech a mnoho náhradních dílů bylo doplněno přímo z československých zdrojů, resp. bývalých německých skladů.

V roce 1949 se podařilo uvést do provozuschopného stavu celkem 82 tanků Panzer IV. Jednalo se o 21 Ausf.G, 43 Ausf.H a 18 Ausf.J. Ostatní, u nichž bylo zjištěno neopravitelné poškození nebo jiné problémy, byly rozebrány a použity na náhradní díly. Československá armáda je bez ohledu na verzi přejmenovala na Střední tank T-40/75. Některé z těchto tanků Panzer IV dostaly protiletadlový kulomet DShK sovětské výroby.

Osmdesát Panzerů IV posloužilo k vytvoření 1. tankového pluku ve Strašicích, zatímco dva zůstaly v tankové škole na výcvik. Postupné snižování dostupnosti náhradních dílů způsobilo, že v letech 1955-1956 byly vyřazeny ze služby. V záloze zůstaly až do roku 1959, kdy byly použity pro různé účely. Celkem 55 jich bylo prodáno do Sýrie, která je nasadila proti Izraeli.

Zdroj: tanks-encyclopedia.com