EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
Opravdu profesionální batohy bez kompromisůOpravdu profesionální batohy bez kompromisů
KERBEROS - 2.2.

Pěchotní srub K-S 14 a četař Arnošt Hrad, část I.

 02. 02. 2014      kategorie: Vojenská historie      0 komentářů

Muzeum čs. opevnění z let 1935–38, Pěchotní srub K – S 14 „U cihelny" Králíky-Prostřední Lipka

Pěchotní srub K – S 14 „U cihelny" je jedním z nejznámějších objektů československého opevnění budovaného v letech 1935–1938. Nachází se na severním okraji města Králíky, kde na konci 30. let 20. století vznikala jedna z nejmohutnějších obranných linií tehdejší Evropy, dnes částečně zpřístupněná veřejnosti jako Králická pevnostní oblast.

ks14_00
Foto: Pěchotni srub K - S 14 U Cihelny - celkový pohled na srub zprava v říjnu 1938 - zachyceny oba nápisy na krakorcích

Srub K – S 14 se stavěl od podzimu 1936 a v roce 1938 byl již připraven k obraně. Představuje mohutný a velmi silně vyzbrojený objekt těžkého opevnění (jeho stěny tvoří 2 110 m3 betonu a cca 150 tun oceli – celkově bylo při jeho stavbě spotřebováno přibližně 5 000 tun materiálu), který v systému obrany severně města Králíky dostal důležitou roli. Měl svými zbraněmi uzavřít silnici vedoucí od hranice do města, palebně krýt západním směrem ležící pěchotní srub K – S 15 a především východně situované bojové objekty mohutné dělostřelecké tvrze Hůrka. K plnění těchto úkolů měl disponovat velmi účinnou pevnostní výzbrojí. Celkem by ji po úplném vybavení srubu tvořilo sedm těžkých a pět lehkých kulometů lafetovaných ve střílnách ve zdech objektu a v jeho dvou pancéřových zvonech, dva protitankové kanóny a pevnostní minomet. Obsluhu zbraní a zařízení srubu by v boji zajišťovalo 43 vojáků, příslušníků elitního útvaru – hraničářského pluku 6. Mimo minometu se na podzim roku 1938 také skutečně vše podařilo k boji připravit. Počátkem října 1938, v souvislosti s odstoupením pohraničí v důsledku Mnichovské dohody, byl srub vyklizen a opuštěn.

ks14_01
Foto: Pěchotni srub K-S 14 U cihelny na fotografii pořízené po válce. Ukazuje stupeň poničení železobetonových stěn srubu

Proslulost objektu je dána několika skutečnostmi:

Během vyklízení srubu a příprav na ústup z hranice zde dne 3. října 1938 spáchal protestní sebevraždu četař Arnošt Hrad – příslušník osádky srubu. Ve třech dopisech zanechaných na rozloučenou – matce, veliteli a kamarádům – vysvětlil svůj čin tím, že se nemohl a nechtěl smířit s ústupem z hranic bez boje a s odstoupením území nepříteli. Vyjádřil tak mínění většiny československých vojáků, zklamaných z rozhodnutí politiků... O tomto hrdinovi se podrobně rozepišeme v II. díle tohoto článku.

ks14_02
Foto: Busta četare Arnošta Hrada

V roce 1940 německá armáda srub plně dovybavila, znovu vyzbrojila a následně podrobila rozsáhlým zkouškám vnitřního zařízení, výzbroje a rovněž jej zkušebně postřelovala. Při postřelovacích testech použila proti stěnám srubu i speciální protibetonové podkaliberní střely Röchling – jednu z vyvíjených tajných zbraní III. říše. Zkouškami byl srub částečně poškozen.

ks14_03
Foto: Jedna z tajných střel Rochling zčásti zabořena ve stěně srubu se dochovala dodnes

V první polovině 50. let jej těžce devastoval n.p. Kovošrot, který vytrhl oba pancéřové zvony. V 60. a 70. letech srub dále chátral, část jeho vnitřní výbavy, dochované ve značném množství, se podařilo převézt na veřejnosti přístupnou dělostřeleckou tvrz Dobrošov u Náchoda. Koncem 70. let došlo k předání objektu ministerstvu vnitra a částečné přestavbě srubu. Počátkem 80. let byl objekt znovu opuštěn.

ks14_04
Foto: K-S 14 v 80. letech XX. století

Na přelom 80. a 90. let minulého století jsou datovány první neúspěšné pokusy o jeho zpřístupnění. V říjnu 1994 byla na jeho stěně odhalena náčelníkem generálního štábu AČR pamětní deska čet. Arnoštu Hradovi, nahrazující starší zcizenou pamětní desku, instalovanou nadšenci v roce 1988. Ani druhá pamětní deska na srubu nevydržela, současná pochází až z roku 1998 a byla obnovena nákladem Společnosti přátel čs. opevnění.

ks14_05
Foto: K-S 14 v roce 1998

Ve stejném roce byly zahájeny zpřístupňovací a rekonstrukční práce, vznikla tradice vzpomínkových akcí s bojovými ukázkami, nazvaných „Mobilizace Cihelna".


Video: Akce Cihelna 2013

Od roku 2000 probíhá v několika etapách rekonstrukce srubu, její průběh dokumentují přiložené fotografie. Ty jsou názorným důkazem toho, co lze z ruiny, obklopené bažinou a skládkami komunálního odpadu vybudovat díky nezměrnému nadšení a vytrvalosti bunkrologů. V objektu se nachází nejzachovalejší střelecká místnost pevnostního minometu v rámci čs. opevnění a unikátní úprava pro pancéřovou oponku střílny protitankového kanónu, provedená pro zkoušky v době okupace. Do srubu se rovněž podařilo díky vstřícnosti Okresního muzea v Náchodě navrátit podstatnou část zbytků původní výbavy (vzduchotechnické rozvody).

ks14_06
Foto: K-S 14 v roce 2000

V pěchotním srubu K – S 14 „U cihelny" v současnosti působí Muzeum čs. opevnění z let 1935-38, jehož provozovatelem je občanské sdružení Vojensko-historický klub Erika Brno. Uvnitř se nachází několik expozic věnovaných obraně a historii čs. státu.

ks14_07
Foto: K-S 14 v roce 2003, 2005 a 2007

Objekt je od roku 2004 ve vlastnictví města Králíky. Další informace a potřebné kontakty najde zájemce na internetových stránkách zdejšího muzea: http://cihelna.militaryclub.info/

ks14_09
Foto: K-S 14 v roce 2009 a 2010

Srub K–S 14 leží na naučné stezce vojenské historie Králíky, která šestikilometrovým značeným okruhem, vybaveným informačními tabulemi, propojuje Velké náměstí v Králíkách, Muzeum opevnění – dělostřeleckou tvrz Hůrka, bojové objekty tvrze Hůrka, Vojenské muzeum Králíky a pěchotní srub K – S 14 „U cihelny".

ks14_08_1
Foto: K-S 14 v roce 2012 a 2014

Provozní doba muzea: červen až srpen každý den od 9 do 18 hodin. V únoru až listopadu o víkendech, skupiny a zájezdy lze mimo provozní dobu provést po telefonické dohodě.

 autor: Martin Ráboň

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG